Inflace nabírá na obrátkách

Hlavním tématem a zdrojem volatility na finančních trzích zůstává – i vzhledem k často protichůdným zprávám o jeho vývoji – konflikt na Blízkém východě, který vstoupil už do šestého týdne. První dopady se začínají objevovat nejen ve zhoršení indikátorů sentimentu, ale i v nárůstu inflace. Minulý týden meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně stoupl na 2,5 %. Tento týden navážou v podobném duchu cenové statistiky z USA a tuzemska. Zvýšení inflace je zatím taženo primárně vyššími cenami pohonných hmot. Čím déle ovšem současná situace přetrvá, tím větší je riziko průsaku do dalších cenových okruhů. Odpovědí centrálních bank je prozatím vyčkávání. Z toho by nijak vybočit neměla ani NBP na svém čtvrtečním zasedání. Ve středoevropském regionu budou v neděli ostře sledovány i výsledky parlamentních voleb v Maďarsku.

Zdražení pohonných hmot tlačí spotřebitelské ceny vzhůru

Tuzemská inflace se v březnu vlivem zdražení pohonných hmot zvýšila. Očekáváme, že vzrostla z 1,4 % y/y v únoru na 1,7 % y/y v březnu, přičemž nárůst cen paliv, který je hlavní příčinou jejího růstu, byl pravděpodobně částečně kompenzován pokračujícím poklesem cen potravin. K jejich březnovému zlevnění podle nás přispělo předchozí snížení cen výrobců potravin a zemědělských produktů, které se dosud do finálních cen plně nepromítlo. Vyšší ceny pohonných hmot se současně do cen potravin zpravidla propisují až s určitým zpožděním. Jádrová inflace by měla v březnu zůstat beze změny na úrovni 2,7 % y/y. Vzhledem k vývoji cen energií očekáváme, že inflace bude v nadcházejících měsících dále růst, v dubnu překročí 2 % a po zbytek roku zůstane nad cílem ČNB. Prozatím předpokládáme, že inflace v roce 2026 dosáhne v průměru 2,1 % a v příštím roce 2,3 %. Další vývoj velkoobchodních cen energií a jejich (sekundární) dopady na ostatní složky inflace však představují pro naši prognózu značné riziko, když v základním scénáři předpokládáme pouze dočasné zdražení ropy a její postupný pokles z letošních průměrných 80 USD/barel na 70 USD/barel v příštím roce.

Zveřejněna budou také data z domácí reálné ekonomiky. V průmyslu v únoru podle našeho odhadu pokračovalo cyklické oživení (+0,8 % m/m), i když bylo mírně utlumeno vyššími náklady na energie. Na straně domácností očekáváme mírný pokles maloobchodních tržeb bez prodejů automobilů (-0,4 % m/m) po předchozím silném nárůstu. Podíl nezaměstnaných osob by se vlivem sezónnosti měl snížit z 5,2 % v únoru na 5,1 % v březnu. Po sezónním očištění ovšem dál postupně stoupá. V březnu podle našeho odhadu dosáhl rovných 5 %, což je nejvýše od konce roku 2016. V následujících měsících budou na ekonomickou aktivitu protichůdně působit uvolnění fiskální politiky na straně jedné a dopady blízkovýchodního konfliktu na straně druhé.

V Polsku ve čtvrtek zasedá tamní centrální banka (NBP). Podobně jako drtivá většina ostatních centrálních bank podle nás ponechá klíčovou sazbu beze změny (na 3,75 %). Práh pro případné zvýšení sazeb se zdá být i vzhledem k nízké výchozí úrovni inflace (3 % y/y v březnu) poměrně vysoko. Na druhou stranu diskuse o obnovení snižování sazeb bude pravděpodobně mimo hru, dokud se nevyjasní válka v Íránu a její dopady. Setrvání klíčové sazby NBP na současné úrovni tak aktuálně čekáme i po celý zbytek letošního roku. V Maďarsku v neděli 12. dubna proběhnou očekávané parlamentní volby. Průzkumy veřejného mínění přisuzují opoziční straně Tisza výrazný náskok před stranou Fidesz premiéra Orbána, který stojí v čele maďarské vlády od roku 2010.

V USA bude tento týden hlavně ve znamení inflačních statistik. Ve čtvrtek budou nejprve zveřejněny únorové údaje o PCE inflaci, kde by jádrová složka měla zůstat vysoko v důsledku setrvalých tlaků ve službách i u jádrového zboží. Čerstvější informace o cenových tlacích v pátek nabídne březnová spotřebitelská inflace (CPI). Očekáváme výrazný nárůst celkové inflace z 2,4 % y/y v únoru na 3,5 % y/y v březnu, a to kvůli prudkému růstu cen pohonných hmot. Mírné zrychlení podle nás vykáže také jádrová inflace (z 2,5 % y/y na 2,7 % y/y). Trhy budou tato čísla pravděpodobně vnímat jako potvrzení přetrvávajících robustních cenových tlaků, což by v kombinaci s odolným trhem práce a dražšími pohonnými hmotami mohlo dále snížit šanci na uvolnění měnové politiky. To podle nás nebude na pořadu dne po celý zbytek letošního roku.

Datový kalendář v eurozóně je tentokrát skromnější. Očekáváme potvrzení finálních březnových PMI, a tím i zhoršení sentimentu vlivem nákladových tlaků a slabších nových zakázek. V Německu bude pozornost soustředěna na únorová data z průmyslu: čekáme nárůst nových zakázek (+1,1 % m/m) i průmyslové produkce (+0,8 % m/m) po slabém lednu, částečně díky fiskálnímu stimulu, i když strukturální potíže průmyslu a dopady dražších energií zůstávají rizikem. Obchodní bilance by se měla mírně zhoršit při rychlejším oživení dovozů. Únorové maloobchodní tržby v eurozóně pravděpodobně zůstaly slabé, což naznačila již data z Německa a Francie, která zklamala. Z pohledu měnové politiky očekáváme, že ECB zůstane ve vyčkávacím režimu, ale se zvýšenou ostražitostí vůči inflačním rizikům.

Rizikový sentiment kolísá, data stojí v pozadí

Sentiment na trzích v uplynulém týdnu nadále určovaly zprávy ohledně konfliktu na Blízkém východě. Ve středu s optimismem investoři přijali americkým prezidentem avizovaný konec intervence v Íránu v horizontu dvou až tří týdnů. Další zvrat ovšem přinesl středeční večerní projev prezidenta Trumpa, ve kterém naopak pohrozil zintenzivněním úderů. Zkrácený týden tedy cena ropy Brent zakončila poblíž 108 USD/barel, což bylo oproti jeho začátku jen o necelé 4 USD níže. Dočasně zlepšený sentiment k rizikovým aktivům se odrazil také v oslabení amerického dolaru, který proti euru ve středu krátce atakoval 1,163 USD/EUR. Konec pracovního týdne byl ovšem opět ve znamení rizikové averze, a tak zelené bankovky opětovně posílily k hladině 1,152 USD/EUR. Ve vleku globálního sentimentu byly po celý týden také kurzy středoevropských měn. Česká koruna se však po většinu minulého týdne držela v pásmu 24,50-24,60 CZK/EUR.

Česká ekonomika byla před energetickým šokem v dobré kondici. Mezičtvrtletní dynamika HDP v Q4 25 byla oproti původnímu rychlému odhadu ve výši 0,5 % q/q v rámci třetího čtení opět vylepšena, tentokrát na 0,7 %. Ruku v ruce s tím činil meziroční vzestup ekonomické aktivity 2,7 % (více zde: https://bit.ly/GDP_4Q_3rd). Nálada tuzemských průmyslníků se v březnu výrazně zlepšila. Index nákupních manažerů (PMI) se zvýšil na 52,8 b., což je nejvýše za poslední téměř 4 roky. To bylo taženo především obnovením růstu nových zakázek jak z domácího trhu, tak i ze zahraničí, přičemž poptávka po českých vývozech profitovala zejména z oživení v Evropě. Současně však data ukazují na rostoucí inflační rizika na straně nákladů. Více zde: https://bit.ly/PMI_Mar26.

Schodek českého státního rozpočtu na konci března dosáhl 27,6 mld. CZK. K meziročnímu zlepšení salda o 63,6 mld. CZK přispělo hlavně omezení výdajů na začátku roku v důsledku rozpočtového provizoria. To ale se schválením nového rozpočtu v březnu skončilo. V dalších měsících se tak schodek začne výrazně prohlubovat. A fiskální expanze by se ve zbytku roku měla začít postupně projevovat i v tuzemské ekonomice. Více zde: https://bit.ly/Budget_Mar26.

Data ze zámoří minulý týden překvapila pozitivně. Počet nových pracovních míst dle ADP reportu v březnu dosáhl 62 tis. oproti očekávaným 40 tis. Konsenzus překonaly i maloobchodní tržby, které v únoru vzrostly meziměsíčně nominálně o 0,6 %. Nejednalo se navíc pouze o vliv dražších pohonných hmot, když se solidně zvýšily i tržby v ostatních (neenergetických) skupinách. Spotřebitelská poptávka ve Spojených státech tak zůstává robustní. Silný byl také březnový NFP report.  Počet nových pracovních míst v nezemědělském sektoru dosáhl 178 tis., oproti očekávaným 65 tis., a to po (sestupně revidovaném) prudkém poklesu o 133 tis. o měsíc dříve, který však souvisel především s nepříznivým počasím a stávkami ve zdravotnictví. Fed tak má vzhledem k odolnosti trhu práce větší prostor se na svém zasedání koncem dubna zaměřit na narůstající inflační tlaky.

Inflace v eurozóně ukázala první dopady války na Blízkém východě. Meziroční růst spotřebitelských cen se v březnu zvýšil na 2,5 % y/y z únorových 1,9 % y/y. Dynamika cen energií vystřelila na 4,9 % y/y, což vysvětluje celý březnový nárůst inflace. Jádrová inflace naopak mírně klesla na 2,3 % y/y, když zpomalil jak růst cen služeb, tak i průmyslového zboží. Snížení zaznamenala také dynamika cen potravin. Tato data celkově potvrzují, že je zatím příliš brzy na to, aby se vyšší energetické náklady přelily do dalších cenových okruhů. Výhled ale zůstává nejistý – probíhající energetický šok a jeho druhotné dopady mohou držet inflaci poblíž 4 % po většinu roku 2026, a to zejména pokud napjaté trhy práce umožní firmám i zaměstnancům částečně kompenzovat ztrátu reálných příjmů kvůli dražším energiím.

Autor: Jaromír Gec