Inflace v USA neustupuje

Včerejší data z USA ukázala, že inflační tlaky ve Spojených státech zůstávají silné. Dnes přijdou na řadu v eurozóně i USA výsledky šetření inflačních očekávání za květen, respektive červen. V obou případech by měly tyto statistiky potvrdit riziko rozvolnění inflačních očekávání, a to i v delším horizontu. Se současně pozorovaným poklesem cen ropy na předválečné úrovně se sice bezprostřední hrozba nové inflační vlny snižuje, perzistentní jádrová inflace však napovídá, že klíčové centrální banky možná ještě definitivně odpracováno nemají.

Inflační očekávání zůstávají nad cílem Fedu i ECB

Očekávaná inflace se zatím k cílům centrálních bank nevrací. Šetření ECB i Michiganské univerzity by dnes měly potvrdit riziko určitého rozvolnění inflačních očekávání. S uklidněním situace na Blízkém východě a postupným obnovováním námořní dopravy skrze Hormuzský průliv sice bezprostřední riziko výraznějších sekundárních dopadů do jádrových cen slábne, zvýšená inflační očekávání, která se nad cílem Fedu i ECB nepohybují pouze v krátkém ale i střednědobém horizontu, představují na pozadí perzistentních domácích inflačních tlaků z pohledu centrálních bank do budoucna riziko. I proto trhy stále sázejí jak u Fedu tak ECB v letošním roce na alespoň jedno (další) zvýšení úrokových sazeb.

V neděli končí letošní první upisovací období pro Dluhopisy Republiky. K minulému pátku dle MF dosáhla poptávka občanů 70,6 mld. CZK. Úspěch retailových bondů by tak letos mohl oproti původnímu plánu významně snížit celkový objem dluhopisů vydávaný na finančních trzích. Více zde: https://bit.ly/OT_260625.

Inflace PCE je nejvýše za tři roky

ČNB si nechává do budoucna otevřené všechny možnosti. Podle včera zveřejněného písemného záznamu z posledního zasedání centrální banky ke zvýšení repo sazby o 25 bb na 3,75 % vedly primárně silné domácí inflační tlaky a úvěrová aktivita, v menší míře pak rovněž snaha zavčas reagovat na případné sekundární efekty ropného šoku. Podle nás je stále nejpravděpodobnějším scénářem, že si nyní centrální banka vezme delší „oddechový čas“ na vyhodnocení nových dat a potvrzení déletrvající deeskalace na Blízkém východě. Z hlediska dalšího možného pohybu sazeb ale jako pravděpodobnější stále vidíme jejich zvýšení. Důvodem je robustní domácí ekonomika spolu s rychlým růstem mezd, ke které se v dalších měsících bude jako argument stále silněji přidávat i expanzivní fiskální politika. Více zde: https://bit.ly/CNBminsJun26.

Fedem preferovaný ukazatel inflace potvrdil zvýšené inflační tlaky ve Spojených státech. Deflátor PCE v květnu vzrostl stejně jako v dubnu meziměsíčně o 0,4 %. Meziroční dynamika tak vystoupala na 4,1 %, což je nejvýše za poslední 3 roky. Vysoko nad 2% cílem Fedu zůstává i růst jádrového PCE, který dosáhl 0,3 % (3,9 % anualizovaně) a 3,4 % meziročně. Dílčí úlevou pro finanční trhy bylo, že data zhruba odpovídala konsenzu. Na devizovém trhu vzhledem k tomu k zásadním posunům nedošlo. Dolar k euru oslabil o 0,1 % na 1,137 USD/EUR. Stejnou ztrátu ke společné evropské měně zaznamenala i česká koruna, která se dostala na 24,27 CZK/EUR, což je její nejslabší úroveň od začátku června.

Autor: Jaromír Gec