Provizorium i EU fondy přispěly k lednovému přebytku rozpočtu

Letos v lednu skončil státní rozpočet v přebytku ve výši 32,4 mld. CZK. Meziročně se saldo zlepšilo o 43,7 mld. CZK. Výrazně k přebytku přispěly příjmy z EU, které dosáhly 24,1 mld. CZK a meziročně byly o 13,3 mld. vyšší. O více než 5 % (7,9 mld. CZK) však i narostly i daňové příjmy. Na výdajové straně pak přebytku rozpočtu pomohlo rozpočtové provizorium. Zatímco loni byla v lednu vyplacena zhruba šestina objemu plánovaného pro regionální školství a čtvrtina pro soukromé školství, letos to bylo pouze dvanáctina požadovaných prostředků. Provizoriem byly též významně limitovány výdaje na vysoké školství nebo podporu výzkumu. Celkově lze očekávat, že ve zbytku roku bude dynamika státního rozpočtu výrazně horší. Po skončení rozpočtového provizoria dojde k navýšení výdajů. Spíše dočasný charakter mají pravděpodobně také zvýšené příjmy z EU fondů, které mohou být dány pouze dočerpáváním předfinancovaných projektů z loňska.

Fiskální politika přechází do expanze. V souladu s vládním návrhem předpokládáme, že hotovostní deficit státního rozpočtu se letos prohloubí k 310 mld. CZK. V poměru k HDP by podle našeho odhadu měl spolu s tím narůst deficit veřejných financí z loňských 2,1 % na 2,8 % HDP. Po skončení rozpočtového provizoria očekáváme postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a úrokové sazby. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů neočekáváme ani v následujících letech. To současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla na celém horizontu naší prognózy nadále plnit Maastrichtská kritéria týkající se deficitu veřejných financí i výše dluhu. Více k výhledu veřejných financí píšeme v Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_1Q26_CZ. Obecné dopady fiskální expanze na českou ekonomiku popisujeme ve speciálním reportu: https://bit.ly/3JJbZC1.

Autor: Jaromír Gec