Spotřebitelská poptávka sice stále roste, významně ale ztrácí na dynamice

České maloobchodní tržby bez prodejů aut v září vzrostly v reálném vyjádření meziměsíčně o 0,1 %. Jejich dynamika tedy v průběhu celého třetího čtvrtletí slábla, když zatímco v červenci došlo k meziměsíčnímu zvýšení tržeb o 0,7 %, v srpnu již to bylo pouze o 0,2 %. Za celý třetí kvartál ovšem maloobchod bez motoristického segmentu vykázal mezičtvrtletní růst o 1,1 %, což představovalo zrychlení z 0,6 % ve druhém čtvrtletí.

Meziměsíční růst reálných tržeb byl v září tažen nepotravinářským zbožím, zatímco prodeje pohonných hmot nadále klesaly. Tržby za nepotravinářské zboží byly meziměsíčně vyšší o 0,3 % a meziročně o silných 7,3 %. Prodeje potravin v září meziměsíčně stagnovaly, meziročně ale byly stále vyšší o 2,7 %. Na pohonných hmotách zřejmě kvůli jejich vysokým cenám domácnosti nadále šetřily. Jejich prodeje meziměsíčně klesly o dalších 0,6 % a meziročně byly nižší o 4,5 %. Vliv může mít i zvyšující se zájem o auta s elektrickým pohonem, čemuž současná situace setrvale vysokých cen fosilních paliv pomáhá.

Oslabující momentum spotřebitelské poptávky se projevilo ve zpomalení meziročního růstu celkových maloobchodních tržeb ze srpnových 4,4 % na 4,1 % v září, čímž vývoj zaostal za odhady. Tržní konsensus totiž naopak očekával zrychlení meziročního růstu na 4,8 %.

Motoristickému segmentu se stále příliš nedaří. Reálné tržby za maloobchodní prodej a opravy motorových vozidel sice v září meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, to však stačilo pouze na kompenzaci srpnového poklesu. Meziročně byly tržby v tomto segmentu nižší o 1,6 %.

Zářijová data maloobchodních tržeb tedy indikují pokračující odolnost spotřebitelské poptávky, její růstová dynamika ovšem v posledních měsících významně zpomalila. Působit tímto směrem může zvýšená nejistota spojená s obavami domácností kolem výše inflace v důsledku pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Spotřebitelský sentiment v souladu s tím v posledních měsících mírně klesl, i tak se ale udržel nad svým dlouhodobým průměrem. Na útraty domácností mohou mít negativní vliv i vysoké úrokové sazby a zvolňující dynamika reálných mezd kvůli zvyšující se inflaci. Přesto očekáváme, že spotřeba domácností zůstane odolná a bude nadále vytvářet základ pro růst ekonomiky. Podporu v tomto ohledu může domácnostem poskytnout vysoká míra úspor, která se setrvale drží poblíž 20 % a je oproti předpandemickému období skoro dvojnásobná. Na druhou stranu ale podle všeho od spotřebitelské poptávky nelze v současném prostředí očekávat silný růst, což by na druhou stranu mohlo přispívat k tlumení domácích inflačních tlaků a prodejcům ztěžovat přenos zvýšených nákladů na energie do cen pro konečné spotřebitele.

Autor: Martin Gürtler