Míra úspor zůstává výrazně nad historickým průměrem

Tempo růstu HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku bylo revidováno o jednu desetinu směrem nahoru, tedy na 0,7 % q/q. To odpovídá našemu původnímu odhadu ve výši 0,8 %, který byl nad tehdejším tržním konsensem ve výši 0,6 % q/q. Za celý rok 2025 ekonomika vzrostla o 2,6 %. Jednalo se o nejrychlejší růst za poslední tři roky.

Zveřejněna byla i data ze sektorových národních účtů. Ta ukázala, že míra úspor domácností stále zůstává výrazně nad předcovidovou úrovní (v průměru kolem 12 %), když v závěrečném čtvrtletí loňského roku dosáhla téměř 20 %. To bylo ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 pb více. V meziročním srovnání však míra úspor stagnovala. Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele v Q4 oproti předchozímu čtvrtletí stoupl o 1,4 %, meziročně pak o 2,9 %. Podobně se vyvíjela i reálná spotřeba domácností na obyvatele, která stoupla mezičtvrtletně o 1,4 %, přičemž meziročně se zvýšila o 3,1 %.

Míra zisku firem dosáhla v posledním kvartále loňského roku 42,7 %, což bylo o 0,3 pb, méně než v předchozím čtvrtletí a o 1,1 pb méně než před rokem. Pro srovnání, v rámci EU míra zisku dosahuje v průměru 40 %. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků meziročně stouply o 7,8 %. Míra investic se mezičtvrtletně zvýšila o 0,1 pb a dosáhla 26,9 %, meziročně se snížila o 0,9 pb.

Po loňských 2,6 % pro letošní i příští rok odhadujeme růst ekonomiky o 2,7 %. Výhled ekonomiky nyní ovlivní délka trvání konfliktu na Blízkém východě. Jeho dopad do HDP je však výrazně nižší než dopad do inflace. Permanentní zdražení ropy o 10 % má za následek snížení celoroční dynamiky HDP o 0,1-0,2 pb v následujících letech s kumulativní ztrátou v rozsahu cca 0,6 pb. Relativně limitovaný dopad do ekonomické aktivity patrně souvisí mimo jiné se souběžným oslabením koruny, které působí na ekonomiku expanzivně, a zároveň se zpožděnou a jen dílčí reakcí centrální banky na ropný šok. V důsledku toho je také negativní dopad na HDP pozorován až s určitým zpožděním. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/Oil_shock_CZ.

Naopak pozitivně by na domácí růst měl působit pokračující růst mezd, když domácí trh práce zřejmě zůstane napjatý. V evropském průmyslu nyní podle řady indikátorů dochází k oživení, což by mělo pomoci k lepším výsledkům vývozně orientovaného výrobního sektoru. Pozitivně by na vývoj tuzemské ekonomiky měly nadále působit i strukturální změny spojené s expanzí rozvíjejících se odvětví jako je obranný průmysl, zelené technologie či ICT služby. V neposlední řadě růst české ekonomiky pravděpodobně podpoří také expanzivní fiskální politika doma i v sousedním Německu.

Autor: Jana Steckerová