Divergující ekonomiky a měnová politika v eurozóně a USA

Evropské ekonomiky poodhalí jejich výkon v závěrečném loňském čtvrtletí. V eurozóně by periferie měla částečně kompenzovat slabší výkon německých a francouzských gigantů. Celkově by ale slabé vyhlídky ekonomiky eurozóny vyplývající i z předstihových indikátorů a příznivý inflační výhled měly utvrdit ECB v pokračování uvolňování měnové politiky. Ta by zároveň mohla navázat na holubičí rétoriku jejích představitelů a signalizovat další snižování úrokových sazeb. V kontrastu s eurozónou v Q4 24 zůstala i nadále velmi silná americká ekonomika, která rostla nad svým potenciálem. Mimo včerejšího vysoce očekáváného zasedání amerického Fedu bylo na pořadu dne také vydání našich nových Ekonomických výhledů, které jsou k dispozici zde:  https://bit.ly/CEO_1Q25_CZ.

Evropská ekonomika ve stínu silného amerického protějšku.

Na pozadí slabých signálů z ekonomiky eurozóny bude ECB pokračovat v uvolňování měnové politiky, a to snížením sazeb o 25 bb. Pravděpodobně také vyšle signály pro nutnost jejich dalšího snižování. Depozitní sazba po dnešním cutu klesne na 2,75 % a po dalších dvou po sobě jdoucích krocích podle nás dosáhne terminální úrovně na 2,25 % letos v dubnu. Další snižování sazeb předznamenala i výrazně holubičí rétorika centrálních bankéřů, přičemž někteří z nich předem rýsují pokles sazeb až na 2 %. Více jsme k dnešnímu zasedání ECB psali zde: https://bit.ly/3QenUrj. Detailnější pohled na vnější prostředí najdete v nově vydaných Ekonomických výhledech (https://bit.ly/CEO_1Q25_CZ). 

Vlivem slabšího výkonu největších členských ekonomik růst HDP eurozóny v Q4 24 pravděpodobně zpomalil na 0,2 % q/q po 0,4 % v Q3. Z jednotlivých zemí bude eurozónu dolů táhnout trápící se Německo (-0,1 % q/q) a Francie (-0,2 %), kde ekonomika oslabí po silném růstu v Q3 taženým Olympijskými hrami, zatímco Itálie (+0,4 % q/q) a Španělsko (+0,8 %; zveřejněno včera) by měly přispět k silnějšímu růstu, a to i díky větší orientaci na služby. Mimo zmíněnou „velkou čtyřku“ dosáhne růst ostatních ekonomik podle nás 0,4 % q/q. Z pohledu struktury (zveřejněná bude 7. března) očekáváme, že růst potáhla spotřeba domácností (+0,2 % q/q vs +0,7 % v Q3), která by měla těžit z nárůstu reálných příjmů. Domácí poptávka by se měla zvýšit jen mírně o 0,1 % q/q, v rámci ní poroste spotřeba vlády (+0,2 % q/q) ale naopak klesne tvorba fixního kapitálu (-0,2 % q/q). Čistý vývoz by měl přispět +0,1 pb k mezičtvrtletnímu růstu. Letos by mělo podobně jako v našem případě k růstu přispět zejména oživení spotřeby domácností, byť míru oživení mohou negativně ovlivnit přetrvávající nejistoty v ekonomice, což se může odrazit ve vyšších úsporách.

Americká ekonomika nadále roste nad potenciálem a v Q4 24 expandovala o 2,3 % q/q (anualizovaně). Významně se na tom pravděpodobně podílela silná spotřeba domácností (+3,1 % q/q anual.). Negativně by naopak měly působit investice do zařízení, které v závěru roku narazily na problémy ve výrobě letadel. Ty by ale měly již odeznít. Trumpovo vítězství bylo navíc vnímané pozitivně podnikatelským sektorem a mohlo by se tak na začátku letošního roku odrazit ve vyšších investicích a přispět tak k obratu k solidnímu růstu investic v Q1 25. Robustní ekonomika USA celkově příliš netlačí americký Fed, který do budoucna zřejmě zůstane opatrný se snižováním sazeb, a to i s ohledem na možné proinflační dopady Trumpovy administrativy.

Fed pozastavil snižování sazeb a vyčkává na příznivé signály.

První střípek do mozaiky růstu eurozóny v Q4 24 nabídl španělský HDP, který překvapil vyšším než očekávaným růstem o 0,8 % q/q. To nahrává našemu očekávání, že ekonomiky periferie eurozóny by měly kompenzovat slabší růst v Německu a Francii.

Guvernér Michl v rozhovoru pro Financial Times prakticky potvrdil znovuzahájení snižování úrokových sazeb ČNB na zasedání v příštím týdnu. V podobném duchu se již dříve zmínila i viceguvernérka E. Zamrazilová a i J. Procházka, který byl v prosinci přehlasován, když snažil o pokračování snižování úrokových sazeb ČNB o 25 bb. Ráno před zasedáním bude rovněž zveřejněn předběžný odhad české inflace za leden, který by měl ukázat na pokles inflace do blízkosti 2,5 %, což by rozhodnutí o snížení sazeb o 25 bb dále podpořilo. Více k ČNB najdete v čerstvých Ekonomických výhledech k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_1Q25_CZ.

Americký Fed dle očekávání ponechal (jednohlasně) klíčovou úrokovou sazbu v koridoru 4,25-4,50 %. Zároveň implicitně naznačil sníženou jistotu ohledně dosažení 2% cíle, což trhy vnímaly jako jestřábí signál. J. Powell dále při odpovědi otázku ohledně možnosti restartování snižování sazeb v březnu zmínil, že není třeba spěchat s odkazem již významné uvolnění a stále silnou ekonomiku. Pauza umožňuje Fedu dále postupně vyhodnocovat sílu ekonomiky USA, pokračování dezinflačního procesu a rovněž si více přiblížit politiku D. Trumpa, která má potenciál být proinflační. Navzdory mírným jestřábím signálům zůstává ale náklon Fedu ke cutům zřejmý, otázkou však je míra uvolnění a jeho načasování v průběhu roku. Finanční trh stále zaceňuje snížení sazeb v úhrnu o zhruba 45 bb, přičemž k velké změně v reakci na zasedání nedošlo.

Dolarové úrokové sazby mírně vyskočily o pár bodů, zatímco dolar po intradenní volatilitě vůči euru jen nepatrně posílil o 0,1 %. Na pozadí silnějšího dolaru lehce ztratily středoevropské měny, a to v rozmezí 0,1-0,2 %. Česká koruna zčásti pravděpodobně reagovala i na holubičí signál od guvernéra Michla, zatímco na polském zlotém se mohla odrazit vyjádření z vlády, která se snažila tlumit nedávné posilování zlotého.

Autor: Kevin Tran Nguyen