Týden centrálních bank je u konce, sazby se nemění

Fed podle očekávání ponechal pásmo pro klíčovou sazbu na 3,50-3,75 %. Nová prognóza zásadních změn nedoznala. Výhled inflace byl přehodnocen jen lehce výše, u jádrové složky o 0,2 pb letos, resp. 0,1 pb v příštím roce, což se z našeho pohledu zdá jako poměrně mírné. Mediánový výhled „dot-plotu“ stejně jako v prosinci indikuje po jednom snížení sazeb pro letošní i příští rok. Současné otřesy na trhu s ropou zatím Fed nevnímá jako dlouhodobé a příliš k nim nepřihlíží. Většina komunikace nicméně i tak ukázala obavy americké centrální banky z přetrvávající inflace, zejména v oblasti nebytových služeb. Současně přitom vzrostl počet členů FOMC, kteří vnímají pro letošek zvýšená rizika vyšší inflace i nezaměstnanosti, což podle nás posiluje scénář delší pauzy v cyklu snižování sazeb. I po zasedání tak očekáváme ponechání úrokových sazeb Fedu po zbytek letošního roku beze změny. Poměrně silný proinflační signál navíc vyslaly rovněž v den zasedání Fedu zveřejněné únorové PPI. Ty vzrostly meziměsíčně o 0,7 % oproti očekávaným 0,3 %. Zvýšené tempo růstu je navíc stále pozorováno i u jejich jádrové složky (bez cen energií a potravin), které v únoru dosáhlo 0,5 % (oček. 0,3 %), čímž meziroční dynamika zrychlila na 3,9 %. Únorové PPI navíc vůbec nezachycují aktuálně zvýšené ceny ropy.

Ani zasedání ECB změnu v nastavení úrokových sazeb nepřineslo. Stejným výsledkem to dopadlo i v případě Bank of England. Výsledek odpovídal našemu i tržnímu očekávání. Narativ počkat, jak se situace ohledně iránského konfliktu vyvine, je nejenom mezi centrálními bankéři všudypřítomný. Klíčová je odpověď na otázku, jak dlouho bude konflikt trvat, respektive jak dlouho budou ceny primárně energetických komodit vysoko. Od toho se totiž odvíjí riziko druhotných dopadů do inflace, na které by centrální banky musely reagovat. Vyznění tiskové konference ECB bylo právě ve smyslu, že se bankéři nechtějí zavazovat k budoucím krokům a na každém zasedání budou vyhodnocovat situaci a data. Ne překvapivě nová prognóza ukázala na přehodnocení letošního hospodářského růstu mírně dolů (na 0,9 % oproti prosincové prognóze ve výši 1,2 %) a inflace nahoru (z 1,9 % v prosinci na aktuálních 2,6 %). Válka v Íránu podle prezidentky Lagardeové výrazně zvýšila nejistotu výhledu. Konflikt bude mít podle ní významný dopad na krátkodobou inflaci prostřednictvím vyšších cen energií. Nicméně střednědobý dopad bude záviset na rozsahu sekundárních cenových dopadů a bude se lišit v závislosti na intenzitě a délce trvání konfliktu. Naším základním scénářem zůstává letošní jedno zvýšení sazeb ECB o 25 bb ke konci letoška (konkrétně v prosinci). Riziko je ovšem vychýleno ve směru dřívějšího a výraznějšího zpřísnění.

Také Česká národní banka v souladu s očekáváními ve čtvrtek úrokové sazby ponechala beze změny. Základní repo sazba zůstává na 3,5 % a její úroveň by tak z měnověpolitického hlediska měla být nadále mírně restriktivní, když politicky neutrální úroveň je odhadována poblíž 3 %. Tento výsledek byl v souladu s jednohlasným analytickým konsensem, stejně tak i zhruba s tím, co zaceňoval finanční trh. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny podpořilo všech sedm členů bankovní rady. K pokračující stabilitě sazeb přispívají přetrvávající proinflační rizika zesílená konfliktem na Blízkém východě. Jádrová inflace zůstane podle guvernéra Michla zvýšená a centrální bankéři budou bedlivě vyhodnocovat aktuální momentum. Pro další rozhodování si ponechává všechny možnosti otevřené. Podle nás je nadále nejpravděpodobnějším scénářem stabilita úrokových sazeb ČNB po zbytek letošního roku. Vyčkávací taktice nahrává kromě inflace pod cílem a mírně restriktivní úrovni sazeb také nabídkový charakter ropného šoku a výrazná nejistota ohledně délky jeho trvání i velikosti. Podrobněji jsme výsledek včerejšího jednání bankovní rady ČNB komentovali v reportu zde https://bit.ly/4rKppO7. Diskuzi dopadu ropného šoku do české ekonomiky a klíčových finančních proměnných přináší náš speciální report, který je dostupný ke stažení zde: https://bit.ly/Oil_shock_CZ.

Finanční trhy se i tento týden zmítaly v geopolitickém napětí. Eskalace blízkovýchodního konfliktu v podobě útoků na energetickou infrastrukturu vedla k dalšímu zvýšení cen energetických komodit. Ceny ropy Brent týden končí poblíž 110 USD/barel (mezitýdenně +6,6 %), zemní plyn je výše o necelou pětinu (59,3 EUR/MWh). Americký dolar přes přetrvávající vysokou nejistotu a páteční posílení za celý týden korigoval část zisků z toho předchozího, když v páru s eurem mezitýdenně oslabil o 1,3 % na 1,156 USD/EUR. V závěru týdne sílící zelené bankovky zvýšily tlak i na měny středoevropského regionu, které k euru v pátek ztrácely 0,1-0,5 %, přičemž nejmenší intradenní pohyb již tradičně ze středoevropského tria připadal na českou korunu. Úrovňově tak česká koruna proti společné evropské měně dosahuje nejslabších hodnot od konce loňského srpna.

Autor: Jaromír Gec