Ceny ropu opět na vzestupu

Začátek týdne se na finančních trzích nesl ve znamení obav z rostoucích cen ropy a dalších energetických komodit. Toto prostředí svědčí americkému dolaru a naopak dostává pod tlak měny rozvíjejících se trhů včetně české koruny. Tento vývoj by mohl dále podpořit i výstup dnes začínajícího dvoudenního zasedání Fedu, na kterém podle nás dojde ke zvýšení úrokových sazeb o 25 bb. V eurozóně dnes očekáváme potvrzení HICP inflace ve Španělku a Francii na úrovni předběžných odhadů, což by mělo vyústit i ve čtvrteční stvrzení inflace za celou eurozónu na 3,3 % y/y. Ani to ale pravděpodobně nebude její vrchol. Německý ZEW index za září by měl potvrdit trend zlepšování tamních sentiment indikátorů, které naznačují pokračující cyklické oživení v německém průmyslu.

Inflace v eurozóně v srpnu na 3,3 % y/y

Finální čísla o harmonizované inflaci ze Španělska a Francie by měly směřovat k potvrzení srpnové inflace v eurozóně na 3,3 % y/y. To by znamenalo nejvyšší hodnotu od závěru roku 2023. Jádrová inflace by zároveň měla zůstat beze změny na 2,4 % y/y. Za zmírněním inflace ve službách na 3 % y/y v srpnu z červencových 3,3 % y/y pravděpodobně stály především složky spojené s cestováním, zatímco zrychlení růstu cen zboží na 1,2 % y/y souviselo zejména se sezónními vlivy letních výprodejů. Nelze však vyloučit ani vliv vyšší poptávky po spotřební elektronice související s AI nebo nepřímé dopady energetického šoku. Vyšší ceny ropy i rafinérské marže v průběhu září naznačují, že celková inflace by se mohla v následujících měsících posunout dále vzhůru a překročit 3,5 % y/y.

Sentiment indikátory v Německu se zlepšují. Z tohoto trendu by neměl vybočit ani dnes zveřejněný zářijový ZEW index zachycující náladu na finančních trzích. Složka očekávání podle našeho odhadu v září vystoupala nejvýše od února 2026, tedy od začátku konfliktu na Blízkém východě. Hodnocení současné situace by pak mělo být nejlepší od května 2023. V expanzivním teritoriu se nadále nachází také PMI ze zpracovatelského průmyslu. Negativní faktory pravděpodobně kompenzuje zejména silná zahraniční poptávka, a to jak po farmaceutických výrobcích, tak po produktech souvisejících s umělou inteligencí (elektronické, optické a výpočetní zařízení). Cyklická odolnost německého průmyslu se odrazila i v na vzestupné revizi námi očekávaného letošního růstu tamní ekonomiky na 1,2 %. Strukturální překážky konkurenceschopnosti však stále přetrvávají, zejména v automobilovém sektoru.

Dražší ropa, silnější dolar a slabší koruna

Tuzemská bilance běžného účtu platební bilance v červenci vykázala schodek ve výši 34,2 mld. CZK. Zmírnění z červnových -65,2 mld. CZK bylo hlavně důsledkem menšího pasiva primárních důchodů, když v červenci oproti červnu pravidelně slábne odliv dividend. Meziměsíčně se v červenci zmenšil také přebytek bilance zboží a služeb. I zde šlo ovšem primárně o důsledek sezónnosti. Kumulované saldo běžného účtu je v dosavadním průběhu letoška oproti loňsku výrazně horší. To odráží zejména méně výrazné aktivum bilance obchodu se zbožím a službami, na čemž se podílí mimo jiné dovozy dražších energií. Celkově by zhoršování vnější bilance tuzemské ekonomiky mělo tlumit rovněž tendence k dalšímu posilování české koruny.

Cena ropy brent se pohybuje lehce pod 110 USD/barel. K jejímu zdražení včera přispěly zprávy o dalším omezení dodávek ropy z Blízkého východu. Saudská Arábie totiž preventivně uzavřela svůj ropovod East-West v důsledku nedávných útoků. Na akciových trzích nervozitu podpořila kromě dražší ropy též výzva představitelů velkých technologických firem ke zpomalení vývoje v oblasti AI. Výprodej vzhledem k rostoucím inflačním rizikům pokračoval na dluhopisových trzích. Výnos desetiletého amerického dluhopisu překročil psychologickou hranici 5 %, kde byl naposledy v roce 2007. Výnos desetiletého českého dluhopisu aktuálně dosahuje 5,3 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2023.

Negativní sentiment k rizikovým aktivům se projevil i na devizovém trhu. Zelené bankovky v páru s eurem na úvod týdne posílily o 0,3 % na 1,156 USD/EUR. Obavy o dopad opětovného vzestupu cen energií naopak dostaly pod depreciační tlak měny středoevropského regionu. Koruna sice znovu potvrdila roli nejstabilnější zdejší měny, když ke společné evropské měně utrpěla relativně nejmenší ztrátu. I tak se ale pohybuje poblíž svých nejslabších úrovní za poslední dva měsíce. Polský zlotý včera odepsal k euru 0,3 % na 4,34 PLN/EUR, maďarský forint 0,4 % na 365 HUF/EUR.

Autor: Jaromír Gec