Klidné mezisváteční obchodování na devizových trzích

Na devizových trzích dnes samozřejmě panovala spíše sváteční nálada a nízká obchodní aktivita. I když ve většině zemí se dnes po vánočních svátcích trhy otevřely, zájem obchodníků a investorů o obchodování byl minimální. Roli samozřejmě hraje blížící se Nový rok a fakt, že drtivá většina obchodníků má dovolené. Nezajímavý byl navíc i ekonomický kalendář, který toho dnes moc nenabídnul.

Euro vůči dolaru v průběhu dnešní evropské seance stagnovalo, kurz se držel v pásmu mezi 1,175 a 1,179 USD/EUR. Bez výraznější odezvy trhu se odehrává jednání ohledně možného ukončení války na Ukrajině, zejména mezi americkým a ukrajinským prezidentem.

Koruna za minimální obchodní aktivity dnes proti euru lehce ztrácela. Kurz oslabil z ranních 24,22 CZK/EUR až k odpoledním 24,30 CZK/EUR.

Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes oznámil, že regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti se s platností od počátku roku 2026 sníží o 15,1 %. Vláda na svém prvním zasedání rozhodla o tom, že hrazení poplatků na obnovitelné zdroje energie vezme na svá bedra stát, což vzal ERÚ při stanovení cen v úvahu. Naplnil se tak předpoklad naší říjnové makroekonomické prognózy (https://bit.ly/CEO_4Q25_CZ)m kde jsem předpokládali snížení regulovaní složky energií „zhruba o 15 %“.

Celkově tedy po letošním poklesu průměrné ceny elektřiny pro domácnosti o více než 4 % pro příští rok předpokládáme snížení o dalších přibližně 9 %. Ceny plynu pro domácnosti pak letos zřejmě vykáží pokles o zhruba 8 % a příští rok by mohlo podle našich odhadů dojít ke snížení přesahující 4 %. Nižší ceny energií jsou ve výsledku důvodem námi očekávaného poklesu celé skupiny regulovaných cen o 1 % v roce 2026. Podle našich vnějších předpokladů prognózy bude navíc pokračovat pokles cen ropy v důsledku zvýšené produkce a stále utlumené poptávky. K tomu se přidá vliv silného eura a české koruny. Celá energetická složka cen by tak v roce 2026 měla vytvářet silně dezinflační efekt, který by mohl přispět ke zmírnění cenové dynamiky ostatních složek inflace.

Po letošních 2,4 % pro příští rok očekáváme pokles inflace na průměrných 1,5 %, následně však její návrat nad dvouprocentní cíl kvůli expanzivní fiskální politice. Expanzivnější fiskální politika bude totiž podle nás postupně působit na vyšší domácí poptávku a po dočasném zvolnění by se tak tlak na růst jádrových cen mohl obnovit. V roce 2027 by tedy podle nás mělo dojít k opětovnému zrychlení jádrové a v důsledku toho i celkové inflace (na 2,3 %, resp. 2,4 %).

Autor: Jan Vejmělek