PMI na červnové zlepšení nenavážou

Červnová naděje na příměří a obnovení námořní dopravy na Blízkém východě vedlo zejména u podnikatelů ve službách na starém kontinentu k výraznému zvýšení důvěry. Nedávný rozpad příměří a opětovný nárůst cen ropy ovšem znovu přiživuje obavy a významné zlepšení sentimentu tak od dnes zveřejněných červencových PMI ani domácího konjunkturálního průzkumu čekat nelze. I tak ale indikátory důvěry dosud, stejně jako další ekonomické statistiky, naznačují možná až překvapivě vysokou odolnost ekonomik vůči ropnému šoku. S tím patrně souvisí i omezený dopad nárůstu geopolitického napětí na devizových trzích, kde se zvyšování rizikové averze, které typicky středoevropským měnám neprospívá, střetává s rostoucími sázkami na přísnější měnovou politiku regionálních centrálních bank.

Eskalace napětí na Blízkém východě zabrzdila růst PMI

Červencové PMI z eurozóny pravděpodobně ovlivní obnovení úderů mezi USA a Íránem, přesto by ale mohly nepatrně vzrůst. Kompozitní PMI by se měl s pomocí průmyslu i služeb dostat nepatrně nad hranici 50 bodů. Situace v průmyslu zůstává překvapivě solidní a průmyslový PMI, byť i díky efektu prodlužování dodacích lhůt, zůstává nad 50 b., zatímco PMI ve službách od začátku konfliktu indikuje výrazné zpomalení aktivity. Z velké čtyřky eurozóny silné momentum ve službách vykazuje zejména Španělsko, které kompenzuje slabší situaci v ostatních zemích.

Skepsi zatím nepodléhají ani čeští podnikatelé nebo spotřebitelé. Očekáváme, že spotřebitelská důvěra se v červenci mírně zvýšila, zatímco ta podnikatelská víceméně stagnovala a oproti červnu byla jen nepatrně nižší. Ropnému šoku odolávající sentiment spotřebitelů i firem zřejmě odráží pokračující solidní růst české ekonomiky, a především odolnou domácí poptávku, kterou podporuje svižný růst mezd.

ECB sazby zatím nemění, ropa na 100 USD/barel

ECB podle očekávání ponechala depozitní sazbu na 2,25 %. Na tiskové konferenci však zaznělo, že někteří členové vedení ECB uvažovali o zvýšení úrokových sazeb. Hlavním proinflačním rizikem jsou dle ECB hlavně případné sekundární dopady dražší ropy. Prezidentka Lagardeová se k žádnému budoucímu kroku tradičně nezavázala, když zopakovala závislost na pozorovaných datech. Absence jakéhokoliv vymezení se vůči tržnímu zacenění, které počítá – stejně jako naše prognóza – s „hikem“ o 25 bb na příštím zasedání v září a otevřenost některých guvernérů ke zvýšení sazeb již včera však podle nás naznačuje, že pokud se situace na Blízkém východě viditelně neuklidní, další utažení měnové politiky v září je pravděpodobné. Více píšeme zde: https://bit.ly/ECB_07_2026.

Cena ropy i úrokové sazby pokračují v růstu. Cena ropy Brent včera dosáhla 100 USD/barel, kde byla její cena naposledy ve druhé polovině května. To souvisí se situací v Rudém moři, které je vedle Hormuzského průlivu dalším ohniskem narušení námořní dopravy na Blízkém východě. S tím spojená inflační rizika vytváří na finančních trzích tlak na růst tržních úrokových sazeb i výnosů státních dluhopisů. Výnos desetiletého německého státního bondu se včera dostal na 3,2 %, což je nejvýše od roku 2011. Výnos desetiletých tuzemských dluhopisů překonal 5 % a vyrovnal tak svoje dosavadní letošní maximum. Korunový peněžní trh zaceňuje v ročním horizontu ještě trojí zvýšení klíčové repo sazby o 25 bb, přičemž to první investoři očekávají hned na nejbližším zasedání (6. srpna). To příliš neodpovídá posledním vyjádřením radních ČNB. Jan Kubíček, který je považován za momentálně jednoho z největších „jestřábů“ v bankovní radě, včera v rozhovoru pro Reuters uvedl, že za sebe nevylučuje, že by do konce roku mohlo dojít ještě k jednomu zvýšení úrokových sazeb. Důvod ke spěchu ale nevidí a načasování případného dalšího kroku dle něj zůstává otevřené.

Z rizikové averze na devizovém trhu opět těží primárně americký dolar. Zelené bankovky včera v páru s eurem posílily o 0,3 % na 1,138 USD/EUR. Měny středoevropského regionu na druhou stranu před nepříznivým sentimentem částečně chrání rozevírající se úrokový diferenciál odrážející přehodnocení výhledu sazeb regionálních centrálních bank citelně směrem vzhůru. Česká koruna ve výsledku ke společné evropské měně zhruba stagnovala lehce pod hladinou 24,20 CZK/EUR.

Autor: Jaromír Gec