Domácí inflace v květnu zpomalila, jádrová ovšem nikoliv

CZK/EUR: Týden bohatý na tuzemská data pravděpodobně české koruně výraznější podporu nepřinese. Směs spíše slabších reálných indikátorů (PMI, maloobchod) a podkonsensuálního mzdového růstu totiž kontrastuje s přetrvávajícími jádrovými inflačními tlaky. Ty sice limitují prostor pro brzké uvolnění měnové politiky, ale samy o sobě k posílení koruny nestačí. Celkově tak očekáváme spíše stabilitu kurzu koruny (24,25-35 CZK/EUR) s mírným rizikem oslabení (k 24,40-50 CZK/EUR).

USD/EUR: Zveřejňovaná data budou pravděpodobně vyznívat ve prospěch dolaru. Americká ekonomika zůstává robustní, zejména díky stabilnímu trhu práce, a příchozí statistiky tak mohou dále podpořit scénář „vyšší sazby po delší období“. Naopak v eurozóně se kombinuje slabší růst s přetrvávajícími inflačními tlaky, což sice tlačí na jestřábí rétoriku ECB, ale eurům neposkytuje jednoznačnou podporu. Celkově tak vidíme pro tento týden riziko mírného posílení dolaru a tlak na kurz USD/EUR směrem dolů.

Spíše než trh práce by měly Fed trápit zvýšené inflační tlaky

Pozornost finančních trhů se v tomto týdnu ve Spojených státech opět soustředí na trh práce, který zůstává jedním z klíčových pilířů hodnocení ekonomiky Fedem. Zveřejněna budou jak data JOLTS o počtu volných pracovních míst, tak především květnový report z trhu práce v podobě počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru (non-farm payrolls). Očekáváme, že růst zaměstnanosti v květnu mírně zrychlil a dosáhnul zhruba 125 tis., zatímco míra nezaměstnanosti by měla zůstat stabilní na 4,3 %. Celkový obrázek tak nadále naznačuje robustní, byť postupně zpomalující trh práce, který zatím nevykazuje známky výraznějšího ochlazení.

Vedle toho budou důležitá i data z podnikatelských průzkumů ISM a Béžová kniha Fedu, která by měla potvrdit, že americká ekonomika zůstává v expanzi. Přes krátkodobé zvolnění některých indikátorů zůstává poptávka solidní a zaměstnanost stabilní, což v kombinaci s přetrvávajícími inflačními tlaky znamená, že problém inflace pro Fed zdaleka není vyřešen. Celkově tak příchozí data pravděpodobně podpoří scénář setrvání sazeb na vyšší úrovni po delší dobu, který je v posledních týdnech znovu ve větší míře zaceňován i finančními trhy.

V eurozóně bude v tomto týdnu jednoznačně dominovat kombinace inflačních dat a komunikace ECB před červnovým zasedáním. Trhy budou sledovat zejména květnovou inflaci, která by měla podle nás dále mírně zrychlit (celková na 3,2 % y/y a jádrová složka na 2,5 % y/y) a potvrdit tak přetrvávající cenové tlaky v ekonomice. Současně bude zveřejněn průzkum inflačních očekávání domácností, který by mohl naznačit další nárůst inflačních očekávání a tím i riziko silnějších druhotných efektů ropného šoku.

Vedle inflace přinesou další důležitý signál i předstihové indikátory PMI a data o peněžní zásobě či HDP eurozóny. Zatímco PMI v průmyslu pravděpodobně zůstane pod tlakem a může být revidován směrem dolů, služby by naopak měly vykázat mírné zlepšení. Celkově tak kombinace dat pravděpodobně potvrdí prostředí slabšího růstu, ale přetrvávajících inflačních tlaků. To spolu s jestřábí komunikací většiny členů ECB před zasedáním naznačuje vysokou pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb již na zasedání v dalším týdnu.

Tuzemský ekonomický kalendář bude bohatý

Bohatý bude tento týden na důležitá tuzemská data. Hned úvod týdne přinese podle nás nadkonsensuální květnový PMI průmyslové aktivity a výsledek hospodaření státního rozpočtu ke konci minulého měsíce. Druhá polovina týdne pak nabídne důležitý předběžný odhad květnové inflace, kde ta celková podle nás mírně klesla, jádrová složka ovšem nikoliv. Statistiky vývoje mezd za první čtvrtletí skončí podle našeho předpokladu pod tržním konsensem a pesimisty jsme i pokud jde o dubnové maloobchodní tržby, které budou oznámeny v pátek.

Český PMI průmyslové aktivity za květen podle nás klesne, ale ne tak výrazně, jak se domnívá v průměru trh. Tuzemský výsledek by měl navázat na slabší signály z eurozóny. Ty ukazují na přetrvávající tlak na průmyslovou aktivitu v důsledku nejistého vnějšího prostředí, vysokých energetických nákladů a narušení dodavatelských řetězců. V tomto kontextu lze očekávat, že i tuzemský průmysl se bude nadále potýkat s problémy, přičemž hlavním limitem zůstává slabší zahraniční poptávka, zejména z Německa.

Tuzemské maloobchodní tržby by mohly naznačit určité ochlazení spotřebitelské dynamiky po předchozím silném období. Po březnovém nárůstu očekáváme v dubnu meziměsíční pokles o 0,6 % m/m, zatímco meziročně by tržby měly zůstat v mírném růstu kolem 1,3 % y/y, resp. 2,4 % y/y bez prodejů automobilů. Za tímto vývojem stojí kombinace faktorů – na jedné straně pokračující růst reálných mezd (viz níže) a solidní úvěrová dynamika, na straně druhé ale čelíme rostoucím cenám pohonných hmot a zhoršujícímu se spotřebitelskému sentimentu. Ten sice zůstává nad dlouhodobým průměrem, ale indikátory z maloobchodu již naznačují zhoršující se hodnocení prodejů a postupné zpomalování spotřeby, což ostatně potvrdila i struktura růstu HDP za Q1 26.

Celková meziroční inflace v ČR by podle naší prognózy měla mírně zpomalit na 2,3 % z dubnových 2,5 % y/y, a to především vlivem bazického efektu u cen potravin. Ty by měly meziročně klesnout zhruba o 0,6 % y/y, což souvisí s odlišným načasováním Velikonoc oproti loňsku. Samotná dynamika cen potravin přitom zůstává relativně utlumená i z pohledu aktuálního vývoje – meziměsíčně očekáváme jen mírný růst v rozsahu 0,2–0,3 % m/m, a to i navzdory rostoucím nákladům v zemědělství a energiích. Ty se zatím do spotřebitelských cen promítají jen omezeně, což z velké části odráží doznívající efekt loňské silné sklizně. Důležitější ale bude pohled na jádrovou inflaci, která by měla naopak dále mírně zrychlit na zhruba 3,0 % y/y a pohybovat se tak na horní hraně tolerančního pásma ČNB. Její meziměsíční dynamika po sezónním očištění zároveň zůstává silná (kolem 0,3 % m/m), což ukazuje na přetrvávající domácí inflační tlaky. Ty jsou nadále taženy zejména cenami služeb a imputovaným nájemným, kde se postupně promítá jak dřívější růst cen nemovitostí, tak nově i rostoucí ceny stavebních materiálů.

Mzdová data by měla potvrdit mírné zpomalení dynamiky, ta však přesto zůstává relativně silná. V Q1 26 podle našeho odhadu průměrná nominální mzda v ČR vzrostla o 6,5 % y/y po 7,4 % ve Q4 25, a zaostala tak za prognózou ČNB, která počítala zhruba se 7% tempem. Z pohledu centrální banky tak mohou data působit spíše holubičím dojmem. Výhled do dalších čtvrtletí ale zůstává opatrně proinflační – mzdy budou nadále podporovány napjatým trhem práce, růstem ve veřejném sektoru i uvolněnější fiskální politikou, což naznačuje, že mzdové tlaky z ekonomiky jen tak nezmizí a zůstanou důležitým faktorem pro další vývoj inflace i měnové politiky.

Euro vůči dolaru přes náznaky řešení blízkovýchodní krize zůstává relativně stabilní

Kurz eura vůči dolaru se v průběhu minulého týdne pohyboval v relativně úzkém pásmu mezi 1,159-1,166 USD/EUR. Pásmo euro pouze krátce opustilo v pátek v podvečer. I nadále zůstala hlavním kurzotvorným faktorem geopolitika, z ekonomických fundamentů pak primárně výhledy na další vývoj úrokového diferenciálu dolarových a eurových úrokových sazeb, a to zejména ve vztahu k možné divergenci měnových politik Fedu a ECB.

Na geopolitické scéně byl minulý týden patrný posun směrem k pozitivnímu řešení konfliktu. Zejména v první polovině týdne ale byla cesta dost trnitá, když přicházely zprávy o porušování příměří. Druhá polovina týdne ale přinesla povzbudivé zprávy, že dohoda mezi Íránem a USA se již finalizuje a v podstatě se čeká na podpis prezidenta Trumpa. Na dolarových peněžních a dluhopisových trzích panovalo po většinu týdne přesvědčení, že dolarové úrokové sazby zůstanou zvýšené po delší dobu. Tento narativ byl narušen čtvrtečním zveřejněním inflačních čísel z USA. Dubnový PCE deflátor totiž překvapivě zvolnil v dynamice. Zpomalení v rámci PCE bylo taženo především službami mimo bydlení, zatímco ceny spotřebního zboží naopak rostly silným tempem. Celkově tak inflační tlaky v americké ekonomice zůstávají zvýšené a mohou být dále posilovány vyššími cenami energií.

Závěr týdne pak přinesl inflační překvapení ve stejném směru i z Německa. Předběžná data květnové inflace skončila pod průměrným tržním očekáváním. Na tamním trhu práce pak překvapivě poklesl počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti se snížila. Euro se tak v závěru týdne dostalo k horní hraně koridoru, ve kterém se pohybovalo po celý týden.

Klidný vývoj byl minulý týden patrný i na české koruně, která opanovala relativně silné úrovně. Po celý týden se její kurz držel v úzkém pásmu mezi 24,25-31 CZK/EUR. Okolní měny v regionu v celotýdenním hodnocení posílily, vévodil maďarský forint s celotýdenním ziskem přes 1 %. Kromě pokračujícího pozitivního dopadu nedávných výsledků parlamentních voleb profituje i z úrokového diferenciálu. V tomto týdnu ponechala tamní centrální banka v souladu s očekáváním klíčovou úrokovou sazbu nezměněnou na 6,25 %.

Závěr týdne přinesl z domova potvrzení mezičtvrtletní růstové dynamiky českého HDP ve výši 0,2 %. Za zpomalením z 0,7 % q/q v Q4 25 stála především silná domácí poptávka zvyšující dovozy. Samotná exportní aktivita ale zůstala také silná, když se oproti Q4 25 dařilo vyvážet nejenom více zboží ale i služeb. Na straně domácí poptávky růst stál jak na spotřebě domácností, tak i investiční aktivitě. Spotřeba vlády mezičtvrtletně klesla, což mohlo být zapříčiněno rozpočtovým provizoriem. Každopádně celkové vyznění národních účtů za Q1 26 není tak slabé, jak by naznačovala samotná dynamika celkového HDP. Podrobněji jsme páteční data komentovali zde: https://bit.ly/GDP_1Q26_CZ.

Autor: Jan Vejmělek