Česká ekonomika rostla v Q2 26 rychleji než Německo i eurozóna

Dnešek přináší mimořádně nabitý kalendář makroekonomických dat. Pozornost investorů se zaměří především na první odhady HDP za druhé čtvrtletí v ČR, Německu, eurozóně a USA. Solidní výsledek by v kontextu negativního šoku plynoucího z dražších pohonných hmot a zvýšené nejistoty měla vykázat česká ekonomika, která podle našeho odhadu vzrostla o 0,5 % q/q. Ve prospěch amerického dolaru – a tím i kompenzace jeho včerejších ztrát po zasedání Fedu – by mohly vyznít statistiky o tamním HDP, od kterých očekáváme viditelně nadkonsezuální výsledek. Vedle dat o ekonomické aktivitě budou sledované také inflační statistiky z Německa a USA, které napoví o dalším směřování měnové politiky hlavních centrálních bank. Dílčí pozitivní zprávou pro Fed by mohlo být zejména předpokládané červnové snížení dynamiky jádrového PCE deflátoru.

O ekonomická data dnes nebude nouze

Ve Spojených státech bude zveřejněn předběžný odhad růstu americké ekonomiky za druhé čtvrtletí. Ten by měl podle průměrného analytického odhadu zaznamenat obdobnou dynamiku jako v předchozím čtvrtletí. My ale oproti tržnímu konsensu čekáme výrazně vyšší mezičtvrtletní anualizovanou dynamiku (2,9 % versus trhem předpokládaných 2 % po 2,1 % v Q1 26). Současně budou publikována červnová data o inflaci měřená indexem PCE, jenž je Fedem preferovaným cenovým ukazatelem. Očekává se sice určité zmírnění inflačních tlaků, trhy však budou sledovat především to, zda jde o začátek trvalejšího trendu. Vzhledem k aktuálnímu vzestupu cen ropy, na který typicky reagují i inflační očekávání, vnímáme zpomalení PCE jako dočasné.

Růst tuzemské ekonomiky podle nás po přechodném zpomalení na 0,2 % q/q v prvním čtvrtletí se opět zvýšil na 0,5 % q/q. Hlavním taounem podle nás zůstala domácí poptávka, zejména spotřeba domácností podporovaná růstem reálných mezd a úvěrové aktivity. Relativně robustní by měly zůstat také investice, byť jejich růst zřejmě oproti začátku roku mírně zpomalil. Geopolitické napětí působilo prostřednictvím vyšších cen energií, zvýšené nejistoty a snahy firem o předzásobení spíše na strukturu růstu než na jeho celkovou úroveň. Česká ekonomika totiž i nadále těží především ze silné domácí poptávky, která negativní dopady zhoršujícího se vnějšího prostředí zatím převážila. Podobně jako v prvním čtvrtletí proto očekáváme záporný příspěvek čistého vývozu, který však bude spíše odrazem silné domácí poptávky a dovozní aktivity než slabosti zahraniční poptávky. K lepšímu výsledku by naopak mělo přispět oživení průmyslové výroby. V meziročním vyjádření podle našeho odhadu HDP vzrostl o 2,2 %, tedy stejným tempem jako v prvním čtvrtletí, a nadále tak potvrzuje svou odolnost vůči zvýšené geopolitické nejistotě.

První odhad HDP za druhé čtvrtletí dnes bude zveřejněn také v eurozóně. Očekáváme, že ekonomika navzdory energetickému šoku vzrostla o 0,3 % q/q a 0,5 % y/y. Data by tak měla potvrdit odolnost evropské ekonomiky, která nadále těží ze solidní domácí poptávky a postupného zlepšování aktivity v průmyslu. Předstihové indikátory naznačují, že růst zůstává relativně stabilní, když se zlepšuje jak podnikatelská nálada, tak aktivita ve zpracovatelském průmyslu. Další podporu výhledu by měly přinést i údaje o ekonomické důvěře z Evropské komise, které by podle očekávání měly v červenci dále vzrůst. Odhady ekonomů Société Générale jsou ve srovnání s trhem v celku mírně optimističtější.

Fed sazby nemění, ropa Brent na 90 USD/barel

Fed včera podle očekávání ponechal úrokové sazby beze změny v pásmu 3,50-3,75 %. přičemž pro zvýšení sazeb o 25 bb hlasovali hned tři členové FOMC. Prohlášení nedoznalo oproti červnu významnějších změn, pozornost se tak soustředila na tiskovou konferenci předsedy Warshe. Ten sice zopakoval závazek Fedu vrátit inflaci ke 2% cíli, zároveň ale nepřinesl jasnější návod, za jakých podmínek by centrální banka přistoupila k utažení měnové politiky. Trhy proto vyznění zasedání vyhodnotily jako spíše holubičí, což se odrazilo v poklesu kratších dolarových sazeb. Fed nyní zjevně spoléhá na to, že část potřebného zpřísnění zajistí již zvýšené tržní úrokové sazby a očekávané zpomalení jádrové inflace. Další směřování měnové politiky tak bude ve zvýšené míře záviset na nadcházejících inflačních statistikách, přičemž zejména zářijové a prosincové zasedání zůstávají ve hře jako možné termíny zvýšení sazeb.

Před dnešním začátkem mediální karantény včera poskytl rozhovor pro agenturu Bloomberg člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler. Na srpnovém zasedání se podle svých slov přiklání k ponechání sazeb beze změny. Ve stejném duchu se před dvěma týdny vyjádřil i guvernér centrální banky Aleš Michl, podle kterého je nyní základním scénářem období vyhodnocování nových dat, výhledu, vývoje inflačních rizik a působení restrikce měnové politiky. V tomto scénáři by ponechal restriktivní politiku působit a sledoval by data a nové prognózy. Jan Kubíček, který je považován za momentálně jednoho z největších „jestřábů“ v bankovní radě, minulý týden v rozhovoru pro Reuters uvedl, že za sebe nevylučuje, že by do konce roku mohlo dojít ještě k jednomu zvýšení úrokových sazeb. Důvod ke spěchu ale nevidí a načasování případného dalšího kroku dle něj zůstává otevřené. Korunový peněžní trh aktuálně zaceňuje zvýšení sazeb na srpnovém zasedání, které je na programu příští týden, z necelých 40 % a v ročním horizontu počítá s 2-3 standardními „hiky“ o 25 bb.

Ekonomický a Strategický výzkum Komerční banky včera vydal nové čtvrtletní Ekonomické výhledy. Podtitul ‚Ekonomika šlape i proti větru‘ napovídá, že výhled tuzemské ekonomiky zůstává i přes zvýšenou geopolitickou nejistotu solidní. Pro letošek odhadujeme růst tuzemského HDP o 2,1 % a příští rok jeho zrychlení na 2,6 %. Dražší energie se přelijí do ostatních složek inflace a ta ke konci roku zamíří ke 3 %. Za celý rok 2026 podle nás inflace v průměru dosáhne 2,1 %, aby v roce 2027 vzrostla na 2,6 %. ČNB bude zřejmě držet úrokové sazby beze změny, jejich další zvýšení ale vyloučit nelze. Jádrová inflace sice zůstane zvýšená, její meziroční dynamika by ale již dále významně zrychlovat neměla. Momentum úvěrové aktivity, mezd i cen nemovitostí by mělo podle nás slábnout. Delším sazbám se dolů příliš chtít nebude. S uklidněním situace na Blízkém východě očekáváme postupné zvyšování sklonu křivky tržních sazeb. Krátký konec křivky by o něco níže měla tlačit neměnnost měnové politiky ČNB, zatímco její delší konec podle nás po částečné korekci zůstane zvýšený vlivem uvolňování fiskální politiky u nás i v zahraničí. Koruna zůstává stabilní. V nejbližších měsících bude její posílení brzdit silnější dolar a stabilita sazeb ČNB. V ročním horizontu ale očekáváme návrat ke zpevňování směrem k 24 CZK/EUR. Celý report je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q26_CZ (případně v anglické verzi zde: https://bit.ly/CEO_3Q26_EN).

Na Blízkém východě byl včerejšek ve znamení opětovné eskalace. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu novými odvetnými údery. Cena ropy Brent vzrostla na téměř 90 USD/barel. Americký dolar k euru v tomto prostředí nejprve lehce posílil, nakonec ale zisk neudržel a před rozhodnutím Fedu se vrátil se do blízkosti 1,139 USD/EUR, kde otevíral. Holubičí vyznění zasedání americké centrální banky jej následně poslalo až na 1,145 USD/EUR. Měny středoevropského regionu včera ztrácely. Česká koruna stejně jako polský zlotý odepsala ke společné evropské měně zhruba 0,1 % na 24,19 CZK/EUR, respektive 4,328 PLN/EUR. Maďarský forint k euru oslabil o 1 % na 363,1 HUF/EUR.

Autor: Jaromír Gec