Jádrová inflace zůstala v únoru zvýšená

Česká meziroční inflace v únoru klesla na 2,7 % z lednových 2,8 %. Došlo tedy pouze k potvrzení předběžného odhadu, který ČSÚ zveřejnil zhruba před týdnem. Únorový vývoj spotřebitelských cen tak byl v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Česká národní banka naproti tomu očekávala 2,6 % y/y. Zatímco se však meziroční inflace v lednu pohybovala 0,3 pb nad prognózou ČNB, v únoru se odchylka snížila na pouhých 0,1 pb.

Spotřebitelské ceny jako celek meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, ceny potravin ale překvapivě klesaly. Potraviny a nealkoholické nápoje v únoru meziměsíčně zlevnily o 0,6 % a částečně tak kompenzovaly silné lednové zdražení o 3,1 %. Obdobný byl vývoj u cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků, které v únoru rovněž klesly o 0,6 % m/m po lednovém nárůstu o 4,1 %. Náš odhad přitom pro únor počítal s mírným nárůstem celé skupiny cen potravin, všech nápojů a tabáku o 0,2 % m/m. Podle naší analýzy byly spotřebitelské ceny potravin (bez nápojů a tabáku) ve srovnání s odpovídajícími cenami potravinářských výrobců v lednu vyšší o necelých 5 % (oproti průměru roku 2019), což mohl být jeden z důvodů únorové korekce. Meziroční růst cenového agregátu potravin, všech nápojů a tabáku v únoru jen mírně zpomalil z 4,0 % na 3,6 %. Rychlý růst cen potravin, podpořený i nižší srovnávací základnou loňského roku, tudíž zůstává hlavním zdrojem současné zvýšené meziroční inflace (v únoru příspěvek představoval 1,3 pb, tedy zhruba polovinu celkové meziroční inflace).

Ceny pohonných hmot i regulované ceny se vyvíjely v souladu s naší prognózou. Ceny u čerpacích stanic sice v únoru pokračovaly v meziměsíčním růstu, jeho tempo ovšem zpomalilo z 1,8 % na 0,6 %. V meziročním srovnání pak došlo k výraznému prohloubení míry poklesu z lednových -0,4 % na únorových -4,0 %, což souviselo s efektem vyšší srovnávací základny roku 2024. Regulované ceny v únoru meziměsíčně stagnovaly. Ceny energií pokračovaly v pozvolném poklesu, když stejně jako v lednu klesly v únoru meziměsíčně o průměrných 0,4 %. Meziroční růst regulovaných cen pak zůstal beze změny na 1,5 %. Jak pohonné hmoty, tak i regulované ceny tedy působily v dezinflačním směru a tlačily celkovou meziroční inflaci pod 2 %. Meziroční pokles cen pohonných hmot by měl přitom v dalších měsících sílit, a to nejen kvůli přetrvávajícímu vlivu srovnávací základy. Působit by měl i pokles cen surové ropy na světových trzích (ze zhruba 75 USD/barel v únoru na současných přibližně 70 USD/barel), který bude navíc posílen výrazným zpevněním české koruny vůči americkému dolaru (ze zhruba 24 CZK/USD v únoru na současných přibližně 23 CZK/USD).

Jádrová inflace zůstává na zvýšených úrovních. V únoru v meziročním vyjádření stagnovala na 2,5 %, což bylo nad naším odhadem ve výši 2,2 % avšak v souladu s prognózou ČNB. Po sezónním očištění meziměsíční růst jádrových cen podle našeho odhadu zrychlil z 0,20 % na 0,38 %. Silnější meziměsíční dynamika jádrových cen v únoru (optikou historických dat) může naznačovat, že tradiční přecenění na začátku roku se již netýká pouze ledna, ale může být rozprostřeno do více měsíců. Obdobného vývoje jsme totiž byli svědky také v loňském roce. Ve směru narušení charakteru tradiční sezónnosti pravděpodobně působí vyšší flexibilita v cenotvorbě, když větší množství cen v ekonomice má nyní digitální podobu. To zároveň implikuje, že sezónní očištění časových řad je spojeno s vyšší datovou nejistotou. Meziroční růst cen v oblasti bydlení zůstává zvýšený, prozatím ovšem nedochází k naplnění černých scénářů v souvislosti s výrazným oživením na nemovitostním trhu. Růst imputovaného nájemného v únoru jen nepatrně zrychlil z 2,9 % na 3,1 % y/y a v případě toho skutečně placeného z 6,6 % na 6,7 % y/y. Meziměsíční dynamika váhově důležitého imputovaného nájemného (zhruba 10 % spotřebitelského koše pro výpočet inflace) přitom již třetí měsíc v řadě zůstává na nízkých 0,1 % poté, co ve druhé polovině loňského roku došlo k jejímu nárůstu. Meziměsíční dynamika skutečně placeného nájemného pak v únoru klesla na 0,6 % z lednových 1,3 %. Nadále zůstává v platnosti, že na vyšší inflaci mají vliv hlavně ceny služeb, zatímco ceny zboží působí v opačném směru. Meziroční růst cen služeb zůstal v únoru beze změny na 4,7 %, u cen zboží naopak došlo ke zpomalení z 1,7 % na 1,4 %.

Zvýšená jádrová inflace působí ve směru stability úrokových sazeb na březnovém zasedání. S ohledem na vyšší perzistenci jádrové inflace a závislost na míře přecenění na začátku roku nelze vyloučit, že se jádrová inflace bude poblíž současných úrovní pohybovat po zbytek letošního roku. Záviset to ovšem bude i na vývoji spotřebitelské poptávky a s tím úzce souvisejícího vývoje mezd. Tato skutečnost pravděpodobně podtrhne to, že další kroky ČNB budou odvislé od nově zveřejněných dat. Klíčovou roli bude ale také mít, jakou důležitost bude centrální banka přisuzovat vývoji inflace na horizontu měnové politiky, který se nyní týká první poloviny roku 2026. Navzdory současné zvýšené meziroční inflaci, stále vidíme její celkovou i jádrovou úroveň v roce 2026 poblíž 2 %.

Autor: Martin Gürtler