Dobré první čtvrtletí vystřídají horší výsledky ekonomiky ve zbytku roku

Zpřesněný odhad tuzemského HDP za první letošní čtvrtletí přinesl výraznou vzestupnou revizi. Z původně udávaných +0,5 % byl mezičtvrtletní růst ekonomiky revidován na +0,8 %. To je jen mírně pod naším původním odhadem ve výši +0,9 %. Stejně jako ve druhé polovině loňského roku tak mezičtvrtletní růst pokračoval svižný tempem. To se projevilo ve zrychlení meziročního růstu ekonomiky z 1,8 % v Q4 24 na 2,2 % v Q1 25.

K nárůstu HDP přispěl zejména efekt předzásobení amerických výrobců a spotřebitelů. Ti realizovali nákupy před tím, než zavedená cla zvýší ceny do USA dováženého zboží. To poskytlo podporu jinak se trápícímu evropskému průmyslu, jehož produkce v Q1 25 zaznamenala významné oživení. Produkce českého zpracovatelského průmyslu mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 %, zatímco ve všech čtvrtletích loňského roku klesala. V souladu s tím došlo k výraznému nárůstu čistého vývozu. Jeho příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu HDP v Q1 25 činil silných 0,6 pb, což zhruba odpovídalo našim očekáváním.

Pozitivně překvapil vývoj fixních investic, který ale pravděpodobně souvisel hlavně s těmi veřejnými. Fixní investice se v Q1 25 mezičtvrtletně zvýšily o 1,1 % a částečně tak kompenzovaly pokles z Q4 24 ve výši 2,4 %. Meziročně ale byly fixní investice stále o 0,6 % nižší poté, co za celý rok 2024 zaznamenaly snížení o 1,4 %. K mezičtvrtletnímu růstu fixních investic v Q1 25 přispěly zejména investice do ostatních budov a staveb (s příspěvkem +1,3 pb), které běžně zahrnují velké infrastrukturní investice státu. Mírně kladný příspěvek (+0,3 pb) pak zaznamenaly investice v kategorii ICT, ostatní stroje a zařízení a zbraňové systémy. Také zde se však mohlo jednat o vládní investice, konkrétně do obrany. Vyšší byly i investice domácností do obydlí, což mělo zřejmě souvislost se silným oživením na tuzemském nemovitostním trhu. Investiční aktivita firem nejspíše zůstala utlumená, k čemuž přispívala vysoká nejistota spojená se zavedením amerických cel. Investice do dopravních prostředků se snižovaly druhé čtvrtletí v řadě, což jde ruku v ruce s utlumeným vývojem maloobchodních tržeb v motoristickém segmentu.

Zklamal naopak vývoj soukromé a vládní spotřeby. Spotřeba domácností v Q1 25 mezičtvrtletně vzrostla pouze o 0,1 %. Došlo tak k jejímu výraznému zpomalení, když ve druhé polovině loňského roku rostla tempem poblíž 1 % q/q. Meziročně sice byla spotřeba domácností v Q1 25 vyšší o 2,5 %, oproti předpandemické úrovni ovšem stále zaostávala o výrazných 2,9 %. Zastavení mezičtvrtletního růstu výdajů domácností mohlo souviset se zhoršením spotřebitelského sentimentu, který se na začátku letošního roku vrátil pod svůj dlouhodobý průměr. I zde měla nejspíše vliv vysoká nejistota spojená se cly. Za utlumenou spotřebou domácností ovšem stojí rovněž předchozí pokles reálných mezd, které se navzdory obnovenému růstu také stále nedostaly na předpandemickou úroveň. Spotřeba vlády pak po předchozím rychlém růstu v Q1 25 mezičtvrtletně klesla o 1,5 %.

Struktura růstu ekonomiky v Q1 25 naznačuje, že v dalších čtvrtletích může dojít k rychlému zhoršení její výkonnosti. To by mělo souviset především s odezněním efektu předzásobení, v důsledku čehož by průmyslová produkce a čistý vývoz měly zaznamenat opětovný pokles. Pokračující vysoká nejistota pak bude pravděpodobně nadále negativně dopadat na investiční aktivitu firem a působit na opatrnost domácností. Očekáváme tak, že česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku projde mírnou recesí. Zásluhou silného přelomu roku by ale i tak měla za celý rok 2025 podle nás vzrůst o 1,5 %. Mírná recese z druhého letošního pololetí se pak podepíše na výsledku za 2026, kdy očekáváme zpomalení růstu ekonomiky na 1,2 %.

Autor: Martin Gürtler