Inflace v USA zaostala za odhady

Datový kalendář i tento týden ovlivnil americký shutdown. Výrazná nejistota obestírá především trh práce ve Spojených státech, kde nebyl zveřejněn nejen zářijový NFP report, ale už čtyři týdny v řadě ani týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Po většinu týdne na finančních trzích panoval relativní klid, který narušovaly pouze dílčí zprávy o dalším vývoji americké celní politiky nebo zavedení sankcí na ruské ropné společnosti. Ropa Brent se i v důsledku toho tento týden vyhoupla nad 66 USD/barel, tedy na svoje více než dvoutýdenní maximum. Určitý impulz pro finanční trhy ze zámoří přišel v pátek v podobě spotřebitelské inflace, která byla vlivem uzávěry federálních úřadů zveřejněna s devítidenním zpožděním.

Inflace ve Spojených státech v září mírně zaostala za odhady. Zatímco tržní konsenzus očekával zvýšení celkové meziroční inflace ze zářijových 2,9 % na 3,1 %, skutečnost byla o desetinu nižší. O 0,1 pb menší byla oproti očekáváním i předchozímu měsíci také jádrová inflace, která dosáhla stejně jako ta celková rovných 3 % y/y. Celkově dnešní inflační report trhy utvrdil v očekávání dalšího „cutu“ o 25 bb na zasedání Fedu v příštím týdnu.

Také v Evropě byl datově zajímavější až úplný závěr pracovního týdne, kdy byly publikovány předběžné říjnové PMI. Sentiment nákupních manažerů celkově překvapil pozitivně. Oproti září nastalo zlepšení hlavně v sektoru služeb. Nálada v průmyslu naopak zůstala v Německu stále lehce v pásmu kontrakce. Tamnímu výrobnímu sektoru se v posledních měsících příliš nedaří ani podle ostatních statistik. Průmyslová produkce v srpnu propadla meziměsíčně nejvíce od března 2022. Čtyři měsíce v řadě již klesají i německé tovární objednávky. Po pauze způsobené americkým předzásobením se tak v evropském průmyslu opět odhaluje jeho křehkost. Naděje pro budoucí zlepšení sentimentu i celkové ekonomické situace jsou nyní spojovány především s plánovaným německým fiskálním stimulem.

Pozitivně překvapil rovněž říjnový konjunkturální průzkum z tuzemska. Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v říjnu vzrostl o 2,1 bodu na 104 bodu, což je nejvýše od června 2021. Ve srovnání se zářím se zlepšila se jak nálada podnikatelů (o 1,8 bodu), tak i spotřebitelů (o 3,9 bodu). Mezi podnikateli je nejvyšší od června 2022, u spotřebitelů dokonce on února 2020. Jak v korporátním sektoru, tak u domácností je přitom patrné, že zatímco současná situace je hodnocena stále spíše negativně, optimismus narostl především ohledně budoucího vývoje. Zčásti se na tom může odrážet očekávané uvolnění fiskální politiky u nás a v Německu. O velikosti a struktuře těchto opatření však dosud panuje výrazná nejistota, a tak lze v souvislosti s tím v nejbližších měsících očekávat i zvýšenou volatilitu sentiment indikátorů.

Zelené bankovky končí týden i přes páteční oslabení k euru silnější o 0,3 % na 1,162 USD/EUR. Ze středoevropského regionu se v pátek odpoledne proti společné evropské měně obchodovaly mezitýdenně zhruba beze změny polský zlotý i maďarský forint. Lehké oslabení o 0,2 % na 24,32 CZK/EUR v tomto týdnu tedy zaznamenala pouze česká koruna.

Autor: Jaromír Gec