Koruna uzavírá rok poblíž 25,18 CZK/EUR

Koruna za sebou nemá příliš pozitivní rok. Vývoj jejího kurzu vůči společné evropské měně byl v letošním roce nejprve ovlivňován hlavně úrokovým diferenciálem eurových a korunových tržních úrokových sazeb s kratší splatností. Toto rozpětí se na počátku roku zužovalo s tím, jak ČNB loni v prosinci odstartovala cyklus snižování úrokových sazeb a zároveň meziroční inflace v únoru a březnu poklesla přesně na dvouprocentní cíl centrální banky, což tlačilo i na oslabování koruny. K opětovnému rozšíření úrokového diferenciálu a mírnému posílení koruny k euru následně přispěla debata o dlouhodobě rovnovážné měnověpolitické sazbě, kterou v Q1-Q2 24 viděli tuzemští centrální bankéři v intervalu 3,5-4 %, tedy výrazně výše než do té doby předpokládaná 3 %. Nejsilnějších úrovní koruna dosáhla začátkem června, kdy se krátce obchodovala za 24,55 CZK/EUR, k čemuž přispěl i v té době pozitivní sentiment na finančních trzích vůči rizikovým aktivům. V průběhu léta však následně mimo jiné obavy o recesi americké ekonomiky v souvislosti s dočasně zhoršenými daty z tamního trhu práce způsobily korekci. Viditelněji nad hladinu 25 CZK/EUR pak koruně od začátku Q4 24 pomohly rovněž rostoucí sázky na vítězství D. Trumpa v amerických prezidentských volbách, který byl vzhledem k avizovaným politikám finančními trhy vnímán jako méně příznivý kandidát pro měny středoevropského regionu. Naproti tomu americký dolar letos ještě upevnil svou pozici, když v páru s eurem zpevnil o 5,9 % na 1,039 USD/EUR. K tomu v posledních týdnech přispěly rovněž obavy o další eskalaci války na Ukrajině, či zhoršení bezpečnostní situace na Blízkém východě. Nepříznivé faktory pro korunu však částečně kompenzuje ČNB, která si na svém prosincovém zasedání dala pauzu od snižování úrokových sazeb (více zde: https://bit.ly/CNB_Dec24_CZ). Optikou úrokového diferenciálu pak koruně pomohl rovněž nedávný nárůst očekáváné míry uvolnění měnové politiky ze strany ECB.

Celkově byla dnes odpoledne koruna vůči euru ve srovnání se začátkem roku slabší o 1,8 % (25,18 CZK/EUR) a maďarský forint o 7,4 % (411,4 HUF/EUR). V rámci středoevropského regionu tak dokázal v letošním roce posílit pouze polský zlotý, a to o 1,6 % (4,277 PLN/EUR), k čemuž pravděpodobně přispěla solidní výkonnost tamní ekonomiky, která byla v Q3 24 ve srovnání s předpandemickou úrovní (Q4 19) vyšší o bezmála 12 %, zatímco v ČR pouze o 1,3 %. Souhrnný index měn rozvíjejících se trhů (JPM-EM index) letos odepsal výrazných 11,2 %.

V příštím roce očekáváme mírné posilování koruny k euru. Do poloviny příštího roku by se podle nás koruna mohla dostat k hladině 24,80 CZK/EUR a do koce roku k 24,60 CZK/EUR. Napomoci  by tomu mělo pokračující oživování tuzemské ekonomiky, které sice podle našeho předpokladu bude pouze pozvolné (v roce 2025 očekáváme růst HDP o méně než 2 %), zároveň ale česká ekonomika pravděpodobně vzroste výrazněji než eurozóna. Přirozenou poptávku po koruně na devizovém trhu by v tomto prostředí měl nadále podporovat přebytek běžného účtu platební bilance, byť ten bude oproti letošku významně menší. Krátkodobě také, podobně jako v posledních týdnech, korunu před oslabením brání výrazně rozevřený úrokový diferenciál tržních úrokových sazeb, kde se odráží jestřábí postoj ČNB v kombinaci s nárůstem finančními trhy očekávaného uvolnění měnové politiky ECB. Příznivější než letos by pro měny rozvíjejících se trhů (včetně koruny) mohl být v příštím roce vývoj sentimentu na globálních trzích, kde by se podle našich předpokladů měla alespoň částečně zmírnit riziková averze. Tuzemská centrální banka má navíc stále v záloze devizové rezervy ve výši více než 40 % ročního HDP, které jsou relativně jedny z největších na světě, a působí tak stabilizačně. Rizika výše popsaného základního scénáře mírného posilování koruny v příštím roce nicméně aktuálně spatřujeme spíše na straně slabší koruny. Z těch významnějších zmiňme hrozbu cel na evropské automobilky ze strany USA. Významná nejistota je spojena s dalším vývojem války na Ukrajině, plánovanými volbami u nás a v Německu nebo pokračující politickou nestabilitou ve Francii.

Autor: Jaromír Gec