Mzdový růst se v Q3 viditelně snížil, ČNB ale nepřekvapil

Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 % po 7,6 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 7,8 %). Po sezónním očištění to podle našeho odhadu znamená snížení mezičtvrtletní mzdové dynamiky z 2,1 % na 1,2 %, když ke zvýšené srovnávací základně ve druhém čtvrtletí pravděpodobně přispěly mimořádné odměny, které se v Q3 již neopakovaly. Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 7,3 % y/y, zatímco v tom veřejném o 6,5 % y/y. Po očištění o inflaci se koupěschopnost průměrné mzdy zvýšila za poslední rok o 4,5 %.

Mzdový růst v Q3 25 zhruba odpovídal prognóze ČNB i tržnímu konsenzu. Tržní medián očekával růst reálné mzdy o 4,6 % y/y, centrální banka o 4,4 %, skutečnost tak byla jen o desetinu procentního bodu vyšší než ČNB předpokládala. Prognóze centrálních bankéřů zhruba odpovídala i struktura, když tržní odvětví vykázala meziroční růst průměrného výdělku o 7,1 % při prognózovaných 7 %. Mzdová data tak významně nevychylují bilanci rizik listopadové predikce ČNB, která i nadále předpokládá setrvání repo sazby na současných 3,5 %.

Hrubé reálné mzdy již téměř dosáhly předpandemické úrovně. Mezičtvrtletně po sezónním očištění rostou reálné mzdy deset čtvrtletí v řadě, a odmazaly tak již většinu svého propadu z let 2021-2023. To se odráží i na pokračujícím nárůstu spotřeby domácností, která by z výdajového pohledu měla být podle naší prognózy hlavním tahounem letošního růstu tuzemské ekonomiky. Oproti předpandemické úrovni (Q4 19) byla kupní síla průměrné mzdy v letošním třetím čtvrtletí o 0,6 % nižší, zatímco spotřeba domácností o 0,7 %.

Z dlouhodobého pohledu reálné mzdy dohánějí trend produktivity práce. Přestože tedy rostou stále solidně, prozatím se z našeho pohledu nejedná o vývoj, který by vyvolával nadměrné inflační tlaky. Právě srovnání trendu mezd s produktivitou přitom podle nás v příštím roce přispěje ke zvolnění mzdové dynamiky. Riziko je však na výhledu spojeno s případným navýšením prostředků na platy novou vládou. Dynamika platů ve veřejném sektoru totiž již od roku 2022 zaostává za mzdami v tom soukromém.

Pokračuje nárůst podílu služeb na zaměstnanosti na úkor průmyslu. Celkový počet zaměstnanců přepočtený na plné úvazky se ve třetím čtvrtletí po sezónním očištění mezičtvrtletně téměř nezměnil (pokles o 0,1 %), pokračují však přesuny pracovní síly mezi odvětvími.  Zatímco v průmyslu mezičtvrtletně počet zaměstnanců klesá nepřetržitě již více než 3 roky, nadále to kompenzuje nárůst pracovní síly ve službách, zejména ve vzdělávání nebo zdravotnictví.

Autor: Jaromír Gec