Opatrný optimismus v eurozóně signalizuje robustní růst

Šetření Evropské komise by mělo opět potvrdit pozvolný růst důvěry v ekonomiku eurozóny. Ekonomika eurozóny by letos měla opět zaznamenat robustní růst, ke kterému pravděpodobně více přispěje i německá ekonomika podpořená fiskálním stimulem. Investoři budou dále sledovat i týdenní počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti z USA, když v předchozích dnech dále redukovali sázky na snižování sazeb Fedu v letošním roce.

Důvěra v ekonomiku eurozóny pomalu narůstá

Důvěra v ekonomiku eurozóny opatrně roste, nejistota ale přetrvává. Odhadujeme, že indikátor důvěry od Evropské komise v únoru vzrostl na 100,1 b. oproti 99,4 b. v lednu. Pokračoval by tak jeho opatrný růst poté, co důvěra v polovině loňského roku dosáhla svého lokálního minima. Optimismus by se měl zvýšit ve službách i průmyslu. Lepší nálada ve službách, jak indikují i PMI, značí pokračující růst domácí poptávky. Zlepšení v průmyslu by mělo také navázat na vyšší průmyslové PMI. To může reflektovat fiskální stimul v Německu či zvyšující se investice do infrastruktury spojené s umělou inteligencí (např. ve Francii nebo Španělsku). Poslední data z eurozóny indikují zlepšení investičního výhledu v Evropě a robustní ekonomický růst. Ke zvýšení poptávky po evropském zboží mohou přispět i nové obchodní dohody s Mercosurem a Indií. Eurozóna přesto čelí zásadním výzvám – od stárnutí populace po zhoršenou konkurenční pozici vůči zbytku světa, zejména Čině – které budou růst brzdit.

Pokračující dezinflace v tuzemském výrobním sektoru

Růst německé ekonomiky v Q4 25 o 0,3 % q/q táhla soukromá i vládní spotřeba, které mezičtvrtletně vzrostly o 0,5 %, respektive 1,1 %. Za celý loňský rok německá ekonomika po očištění o kalendářní efekty vzrostla o 0,3 %. Posílení růstu tamní ekonomiky v letošním roce by mělo podpořit působení fiskálního stimulu. Indikátory sentimentu z německé ekonomiky na začátku letošního roku ale stále indikují spíše opatrný optimismus. To potvrdila i včera zveřejněná spotřebitelská důvěra GfK, která ukázala na nepatrné zhoršení důvěry domácností.

Finální odhad lednové inflace v eurozóně potvrdil ten předběžný na úrovni 1,7 %. Pod 2% cílem by podle nás měla inflace zůstat i po zbytek letošního roku, a to zejména díky cenám energií. I proto si nemyslíme, že by setrvání inflace pod 2 % mělo v případě ECB vést k dalšímu snižování sazeb.

Tuzemské ceny výrobců dále značí dezinflační proces. Ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 3,0 % v lednu oproti prosincovému poklesu o 2,1 % y/y. To reflektovalo nižší ceny energií, ale i pokles cen ve zpracovatelském průmyslu. Cenový vývoj v potravinářské vertikále naznačuje utlumené inflační tlaky, což by se mělo odrazit v dalších měsících i ve vývoji spotřebitelských cen potravin. Růst cen ve stavebnictví zase zůstal relativně umírněný. Ceny materiálů byly meziročně vyšší o 1,5 % (vs 1,6 % v prosinci) a ceny stavebních prací o 2,7 % y/y (vs 2,8 % v prosinci). Rychlý růst cen samotných nemovitostí ale dále udržuje růst imputovaného nájemného zvýšený. Více jsme psali zde: https://bit.ly/PPIJan26.

Obchodování na finančních trzích bylo včera celkem poklidné. Americký dolar vůči euru většinu dne ztrácel a oslabil mírně nad úroveň 1,18 USD/EUR. Zatímco česká koruna na lednový vývoj výrobních cen nereagovala, ostatní středoevropské měny zaznamenaly výraznější pohyby. Maďarský forint po ranních zprávách ohledně rozšiřujícího se náskoku opoziční strany Tisza před tamními dubnovými volbami posílil o zhruba 0,9 %. Polský zlotý měl naopak tendenci mírně ztrácet, v závěru seance ale ztráty umazal a skončil kolem otevírací hodnoty.

Autor: Kevin Tran Nguyen