Sazby ČNB zůstávají opět beze změny

Česká národní banka na dnešním zasedání v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Základní repo sazba tak popáté v řadě zůstala na 3,5 %, kam se dostala po posledním květnovém snížení. Zveřejnění rozhodnutí na finančních trzích bezprostřední reakci nevyvolalo, jelikož tento záměr byl radními poměrně jasně avizován. Důležitější nyní bude v jakém duchu se ponese tisková konference guvernéra Michla.

Na dnešním zasedání neměla bankovní rada k dispozici novou prognózu, data se však od té poslední zásadně neodchylovala. Bilanci rizik a nejistot plnění inflačního cíle hodnotili radní na listopadovém zasedání nadále jako proinflační. Od té doby zveřejněná data pohled bankovní rady pravděpodobně příliš nezměnila. Celková meziroční inflace v listopadu dosáhla 2,1 % a byla tak o 0,1 pb nižší než ČNB očekávala, jádrová inflace pak zaostala za očekáváním centrální banky o 0,2 pb (2,6 %, oček. 2,8 % y/y). V rámci jádrové inflace však přetrvává zvýšená dynamika cen služeb i imputovaného nájemného, což jsou faktory které členové bankovní rady často zmiňují mezi hlavními riziky jdoucími ve směru vyšší inflace. Mzdový růst za třetí čtvrtletí zhruba odpovídal prognóze ČNB a zůstal silný (7,1 % y/y nominálně). Dynamika tuzemské ekonomické aktivity centrální banku stejně jako finanční trh překvapila směrem nahoru (2,8 % y/y, oček. 2,2 % y/y), hlavně ale ve složce čistého vývozu a investic, což zmírňuje proinflační vyznění dat HDP. Protiinflačně ve srovnání s prognózou centrální banky působil kurz koruny, který banka v průměru pro čtvrté čtvrtletí očekávala na hladině 24,40 CZK/EUR, zatímco jeho skutečná úroveň bude pravděpodobně o zhruba 10 haléřů nižší.

Inflace může v příštím roce zamířit pod cíl ČNB, sazby by ale kvůli tomu jít dolů nemusely. Celková inflace by se podle našeho odhadu měla vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie na stát dostat v příštím roce do dolní poloviny tolerančního pásma cíle ČNB. Ani to ale nemusí stačit na další uvolnění měnové politiky. Tento jednorázový a dočasný protiinflační administrativní efekt totiž podle nás budou postupně tlumit proinflační dopady expanzivnější fiskální politiky. Celkově tak očekáváme ponechání repo sazby i po celý příští rok beze změny na současných 3,5 %. Na rozdíl od ČNB ale vnímáme rizika pro inflaci více symetricky. Kromě výše zmíněných proinflačních rizik totiž identifikujeme v opačném směru přetrvávající problémy v průmyslu (i v důsledku cel), silnou korunu a případné pokračování zlevňování pohonných hmot a cen energií obecně.

Autor: Jaromír Gec