ČNB diskutovala především o kurzu a rozsahu snížení úrokových sazeb

Česká národní banka na svém posledním zasedání minulý týden ve čtvrtek rozhodla o dalším snížení úrokových sazeb o 75bb. Pro toto snížení hlasovali všichni členové bankovní rady. Hlavní důvodem pro další uvolnění měnové politiky byla i nadále podpora české ekonomiky, která stále trpí zavedenými striktními omezeními proti šíření koronaviru.

Podle dnes zveřejněného záznamu z tohoto jednání, panovala mezi členy bankovní rady shoda na potřebě dalšího snížení základní úrokové sazby, diskutován však byl rozsah tohoto snížení. Dva členové bankovní rady, jmenovitě Tomáš Nidetzký a Oldřich Dědek, zprvu navrhovali snížit úrokové sazby pouze o 50bb s tím, že takový krok trh očekává a není nutné jej v současných turbulentních podmínkách překvapovat větším poklesem. ČNB by tak vyslala další jasný signál, že pomáhá stabilizovat ekonomiku v těchto těžkých časech a zároveň si v případě tohoto nástroje ponechává prostor pro potřebnou stimulaci v budoucnu. Ostatní členové bankovní rady se přikláněli k razantnějšímu kroku, přičemž mimo jiné poukazovali na okamžitou úsporu úrokových nákladů, kterou to přinese firmám postiženým aktuálním nedostatkem hotovosti (Tomáš Holub, Aleš Michl). Nakonec se v rozhodování bankovní rady prosadil konsenzus ohledně úrovně nastavení úrokových sazeb.

Podrobně byl diskutován i vliv slabšího kurzu koruny. Ten podle bankovní rady na jedné straně představuje žádoucí uvolnění měnových podmínek, které částečně oslabuje protiinflační tlaky a současně mírní protirůstové dopady koronavirové epidemie. Na druhé straně se většina bankovní rady shodovala v názoru, že nadměrné oslabení kurzu by mohlo mít negativní vedlejší efekty. Pokud by tedy úrovně devizového kurzu již ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu, rozhodla by se centrální banka tlumit jeho nadměrné výkyvy s využitím devizových intervencí. Ideální by podle členů bankovní rady byla taková kombinace snížení úrokových sazeb a případných devizových intervencí, která by maximálně pomohla stabilizovat ekonomiku a přispěla tak k naplňování mandátu ČNB, jímž je v prvé řadě cenová stabilita. Většina členů bankovní rady se shodovala, že výrazné snižování úrokových sazeb a souběžné intervence proti oslabování kurzu nesou sice tradiční kombinací měnověpolitických kroků, v současné mimořádné situaci by však byly adekvátní reakcí. Osamoceným bojovníkem proti umělému oslabování kurzu české koruny i nadále zůstává Aleš Michl.

Část debaty byla věnována možnostem, jak dále v období koronavirové pandemie a souvisejících preventivních opatření podpořit českou ekonomiku. Členové bankovní rady oceňovali, že v této mimořádné situaci expanzivní fiskální politika působí proticyklicky. Vláda ČR má silnou výchozí fiskální pozici a její již schválené i ohlášené záměry jsou ze strany ČNB vítané. Podmínkou pro financování rozpočtových opatření je zachování funkčnosti trhu s českými vládními dluhopisy. K podpoře funkčnosti trhů by podle centrální banky přispělo schválení novely zákona o ČNB. Ta rozšiřuje množinu finančních nástrojů a přípustných protistran pro operace centrální banky a dává tak ČNB více možností, jak dodávat do finančního systému potřebnou likviditu za účelem udržení jeho stability.

Podle našeho názoru přistoupí ČNB k dalšímu snížení základní úrokové sazby o 50bb v případě, že by se dále zhoršil výhled vývoje české ekonomiky. Ten bude záviset i na vývoji v zahraniční. Nadále si myslíme, že při výrazném oslabení kurzu české koruny nad 28 CZK/EUR by centrální banka vstoupila na devizový trh. Zároveň však neočekáváme zavedení kvantitativního uvolňování. V případě schválení novely zákona o ČNB předpokládáme, že centrální banka bude pouze signalizovat započetí širšího nákupu státních dluhopisů, kdykoliv to uzná za vhodné. Reálně k tomu podle nás však nepřistoupí.

Autor: Martin Gürtler