Růst české ekonomiky pokračuje svižným tempem

Česká ekonomika v posledním loňském čtvrtletí mírně zklamala, když podle předběžného odhadu HDP mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %. Tržní konsensus přitom očekával nárůst o 0,6 % a naše prognóza o 0,8 %. Oproti předchozímu čtvrtletí, kdy výsledky naopak velmi pozitivně překvapily, tak nastala opačná situace. Zpřesněné odhady HDP však často přináší revize, které v posledním roce byly zpravidla směrem vzhůru, a nelze tak vyloučit, že ještě může dojít k vylepšení dynamiky. Navzdory mírnému zklamání z dat za Q4 ale růst ekonomiky zůstává svižný.

Informace o struktuře HDP jsou zatím velmi omezené, ukazují ovšem na kladný příspěvek domácí i zahraniční poptávky. Mezičtvrtletní růst HDP podpořily podle komentáře ČSÚ zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu a mírně pozitivní vliv mělo údajně také saldo zahraničního obchodu. To by z kvalitativního hlediska odpovídalo struktuře našeho odhadu. K růstu spotřebitelských výdajů ke konci loňského roku pravděpodobně pomohlo výrazné zlepšení spotřebitelského sentimentu, který se pohyboval zhruba 10 % na svým dlouhodobým průměrem.

Vývoj dynamiky HDP šel opět proti vývoji měsíčních předstihových indikátorů. Dostupná data za říjen a listopad totiž předznamenávají výrazný nárůst mezičtvrtletní dynamiky jak u tržeb v oblasti maloobchodu a služeb, tak i u průmyslové produkce. Kompletní struktura HDP spolu s jeho zpřesněným odhadem bude zveřejněna 3. března.

V loňském roce podle dostupných dat česká ekonomika vzrostla o 2,5 % a obdobným tempem nejspíše poroste i letos. Podle naší prognózy by letošní růst HDP měl dosáhnout 2,7 %. Navzdory nepříznivým vnějším vlivům prokázala ekonomika zvýšenou odolnost. Týkalo se to hlavně průmyslu, který dosud nevykazoval výrazné negativní dopady zvýšených amerických cel. Současné využití výrobních kapacit v tuzemském automobilovém i celkovém průmyslu navíc významně převyšuje zahraniční konkurenci. Vliv na to mohou mít i nově expandující odvětví jako je obranný průmysl. Stimulem pro výrobní sektor by měly letos být nižší ceny energií související s převedením poplatků na obnovitelné zdroje na stát. Celkově více expanzivní fiskální politika bude pravděpodobně růst ekonomiky podporovat. Platit by to mělo i v Německu, které je pro ČR nejdůležitějším obchodním partnerem a poptávka ze zahraniční by tak měla vzrůst. Zlepšený průmyslový sentiment by poté mohl pomoci k vyšším soukromým investicím, jejichž dynamika byla dosud oproti těm vládním slabší. Pokračující růst ekonomiky spolu s přetrvávajícím napětím na domácím trhu práce by pak měly podporovat další zvyšování mezd a spotřeby domácností. Více píšeme v našich nově zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_1Q26_CZ.

Autor: Martin Gürtler