ČNB sazby nemění, soustředí se na domácí faktory

Česká národní banka podle očekávání na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Současná restrikce měnové politiky je podle bankovní rady dostatečná a na příštím zasedání se budou centrální bankéři rozhodovat mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich zvýšením. Za klíčový cíl přitom bylo označeno snížení jádrové inflace. Vzhledem k celkově o něco méně výrazným domácím inflačním tlakům, než předpokládala poslední prognóza, tedy v souladu s ní nadále očekáváme ponechání klíčové repo sazby na současné úrovni po delší dobu. Rizika jsou však vzhledem k opětovnému nárůstu tržních cen energií vychýlená směrem k dalšímu zpřísnění měnových podmínek. Případné delší setrvání cen energetických komodit na zvýšených úrovních totiž zvyšuje riziko výraznějších sekundárních dopadů do inflace, ale i nárůstu inflačních očekávání. Oproti srpnové prognóze ČNB bude zároveň v příštím roce významně expanzivnější domácí fiskální politika.

Bankovní rada ČNB dnes podle očekávání ponechala repo sazbu na úrovni 3,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. V prohlášení centrální banka uvádí, že zvýšení sazeb na červnovém jednání podle ní vedlo prozatím k dostatečnému utažení měnových podmínek. Růst delších úrokových sazeb zároveň vedl ke zpřísnění finančních podmínek. Na příštím jednání tak bude bankovní rada rozhodovat mezi stabilitou a růstem úrokových sazeb, což odráží i nadále proinflační bilanci rizik výhledu plnění inflačního cíle. Na tiskové konferenci současně zaznělo, že hlavním cílem je nyní snížení nadále zvýšené jádrové inflace, zatímco menší důraz byl v rétorice guvernéra kladen na faktory spjaté s vývojem vnějšího prostředí, ať už jde o ceny energetických komodit nebo zahraniční tržní a měnověpolitické sazby.

Data z české ekonomiky byla ve srovnání s poslední prognózou ČNB celkově o něco méně proinflační. Inflace v červenci i srpnu odpovídala očekávání centrální banky, zatímco jádrová inflace byla jen lehce vyšší (více zde: https://bit.ly/CPI_Aug26). Ekonomická aktivita byla oproti předpokladu ČNB slabší, když HDP ve 2. čtvrtletí 2026 vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 % oproti očekávaným 0,6 %, přičemž za odhadem mírně zaostala i spotřeba domácností (více zde: https://bit.ly/HDP_2Q26_CZ). Hlavním negativním překvapením byl pro centrální banku růst nominálních mezd, který ve 2. čtvrtletí dosáhl meziročně 6,4 % oproti prognóze ČNB ve výši 7,3 %, byť to do značné míry odráželo revizi historických údajů (více zde: https://bit.ly/Wages_2Q26_CZ).

Slabší domácí vývoj podle nás kompenzují zejména zahraniční faktory. Kurz koruny se dosud vyvíjel v zásadě v souladu s centrální bankou předpokládaným průměrem za třetí čtvrtletí ve výši 24,20 CZK/EUR. Se srpnovou prognózou ČNB byla zároveň konzistentní zhruba stabilní úroveň klíčové repo sazby poblíž současných 3,75 %. Slabší domácí fundamenty by za normálních okolností působily ve směru nižších sazeb, to však z našeho pohledu vyvažují vyšší očekávané zahraniční sazby, zejména v eurozóně, a opětovné zdražení energií.

Přísná měnová politika by po dočasném zvýšení inflace měla ve druhé polovině příštího roku přispět k jejímu postupnému návratu k 2% cíli. Ve zbytku roku inflace podle našeho odhadu hlavně vlivem zvýšení meziroční dynamiky cen potravin a regulovaných cen pravděpodobně dále poroste a svého vrcholu dosáhne v únoru příštího roku nad 3 %. Jádrová inflace nejspíše do začátku příštího roku zůstane v meziročním vyjádření poblíž 3 %, poté by se však měla podle naší prognózy začít postupně snižovat ke 2,5 % na jeho konci.

Rizika jsou vychýlena směrem k dalšímu utažení tuzemské měnové politiky. Naši prognózu měnověpolitických sazeb ponecháváme beze změny. Nadále tedy očekáváme, že ČNB ponechá úrokové sazby na stávající úrovni po zbytek tohoto roku i po celý příští rok. Riziko ve směru vyššího než námi očekávaného nárůstu inflace souvisí primárně s prodlužujícím se konfliktem na Blízkém východě, který zvyšuje pravděpodobnost výraznějších sekundárních efektů vyplývajících z vyšších cen energií a omezení globálních dodavatelských řetězců. Případné setrvání cen energetických komodit na zvýšených úrovních po delší dobu by pak mohlo vést rovněž k nárůstu inflačních očekávání. Významným proinflačním rizikem je oproti prognóze ČNB i fiskální politika. Podle představeného návrhu rozpočtu by se měl deficit veřejných financí v příštím roce prohloubit na 3,5 % HDP, namísto centrální bankou předpokládaných 2,9 % HDP (více zde: https://bit.ly/Budget_2027_CZ).

Autor: Jaromír Gec