Průmyslu ani stavebnictví se v říjnu nedařilo

Říjnový výsledek průmyslové produkce sice skončil nad tržním očekáváním, produkce zpracovatelského průmyslu však meziměsíčně výrazně klesla. Její výsledek tak vymazal celé zářijové zlepšení, přičemž i výhled do budoucna zůstává vzhledem ke klesajícímu výstupu automobilového průmyslu nejistý. Příliš se nedařilo ani stavebnictví, jehož produkce meziměsíčně opět klesla. Po úspěšném druhém a třetím čtvrtletí tak ve stavebnictví nastal zlom. Pozitivním výsledkem překvapil pouze zahraniční obchod, ačkoli objem dovozů a vývozů byl v meziměsíčním i meziročním srovnání nižší.

Průmyslová výroba byla v říjnu meziměsíčně nepatrně nižší o 0,1 %. Produkce zpracovatelského průmyslu klesla o výrazných o 0,6 %, kompenzací byl ale nárůst energetické výroby o 5,4 %. Meziroční nárůst průmyslové výroby o 1,1 % představoval oproti tržnímu konsensu mírné pozitivní překvapení, když ten očekával nárůst o 0,9 %, zatímco náš odhad počítal s +0,4 % y/y a meziměsíčním poklesem o 0,3 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dnů se průmyslová výroba stále držela v plusu a oproti loňském říjnu byla vyšší taktéž o 1,1 %, když letošní říjen měl stejný počet pracovních dní jako loni. Český průmysl na vstupu do závěrečného letošního čtvrtletí lehce korigoval zářijový nárůst. Domácí producenti zřejmě dále čelí slabší poptávce a strukturálním problémům a jeho výraznější oživení je v nejbližších měsících podle nás nepravděpodobné.

Výroba ve zpracovatelském průmyslu v říjnu meziměsíčně klesla o 0,6 %, údaj za předchozí měsíc byl ovšem revidován směrem nahoru z původních +2,3 % m/m na 2,6 %. Říjnový pokles tak nestačil vymazat celé zářijové zlepšení. Úroveň výroby je stále významně vyšší oproti období mezi letošním květnem a srpnem, kdy zpracovatelská výroba setrvale klesala. K meziměsíčně horšímu výsledku v říjnu přispěla zejména odvětví výroby ostatních dopravních prostředků, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, ostatních nekovových minerálních výrobků (shodně -0,2 pb), či strojírenství (-0,1 pb). Mírný meziměsíční pokles zaznamenal i automobilový průmysl (-0,5 %). Vývoj napříč sektory zůstává různorodý, klíčový automobilový průmysl ale od června vykazuje spíše klesající trend. Meziměsíčně o 5,4 % vyšší energetická výroba a meziměsíční nárůst o 1,2 % v sektoru těžby a dobývání zmírnily pokles celkové průmyslové výroby na pouhých 0,1 %.

Pokles hodnoty nových průmyslových zakázek o 1,8 % oproti září korigoval nárůst v předchozím měsíci. Meziročně je hodnota vyšší o 2,9 %. Na tom se podílela hlavně meziročně vyšší hodnota zakázek ze zahraničí (+6,5 %), zatímco hodnota těch domácích klesla o 3,5 %.

Hodnota zahraničních zakázek v posledních dvou měsících výrazně vzrostla a blíží se tak hodnotám z prvního letošního čtvrtletí, kdy průmysl těžil z efektu předzásobení amerických firem a domácností. Vývoj domácích zakázek vykazuje vysokou volatilitu v posledních měsících. Data ovlivňují velkoobjemové a dlouhodobé zakázky pro domácí průmysl, které mohou zkreslovat fundamentální situaci v domácím průmyslu.

Vývoj domácího průmyslu do dalších měsíců zůstává nejistý. V nejbližších měsících ovšem nevidíme fundamentální a výrazný impuls pro oživení, situace v průmyslu tak může zůstat slabá, což naznačují i předstihové indikátory sentimentu od nás a ze zahraničí. V příštím roce ale průmysl podpoří nastupující vládou avizované snížení cen energií a domácí a zahraniční (zejména v Německu) fiskální expanze.

Zahraniční obchod byl v říjnu opět ve výrazném přebytku

Bilance zahraničního obchodu v říjnu vykázala přebytek ve výši 26 mld. CZK, který byl meziročně o 15 mld. CZK vyšší. I v říjnu tak pokračoval nesourodý vývoj mezi českým zahraničním obchodem a průmyslovou produkcí, která se opět vrátila k sestupnému trendu. Výsledky zahraničního obchodu ukázaly na nárůst přebytku obchodu se stroji a zařízeními (o 4,0 mld. CZK) a motorovými vozidly (o 1,7 mld. CZK), přičemž záporné saldo obchodu s počítači elektronickými a optickými přístroji se zmírnilo (o 1,9 mld. CZK). Zároveň byl nižší schodek ochodu s ropou a zemním plynem (o 4,9 mld. CZK), kde se příznivě odrazil vývoj cen na světových trzích. Nepříznivý vliv na celkové saldo měl hlavně obchod s kovodělnými výrobky, kde klesl přebytek o 4,2 mld. CZK. Deficit obchodu s chemickými látkami a přípravky se prohloubil o 1,0 mld. CZK.

Meziročně klesl v říjnu vývoz o 1,7 % a dovoz se snížil o 5,3 %. Pokles se týkal v obou případech většiny komoditních skupin, nejvíce elektrických zařízení a motorových vozidel a jejich dílů. Zde se může jednat o vliv ukončeného pozitivního efektu předzásobení ze strany Spojených států, kdy čeští výrobci již dováží méně dílů a součástek pro výrobu automobilů a dalších zařízení, což se může negativně odrazit na výsledcích zahraničního obchodu v nadcházejících měsících. Meziměsíčně po sezónním očištění se v říjnu snížil vývoz o 1,2 % a dovoz o 2,6 %.

V lednu až říjnu 2025 dosáhl celkový přebytek obchodní bilance 195,6 mld. CZK, což představovalo meziroční nárůst o 4,1 mld. CZK. Za celý letošní rok náš odhad počítá s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 217 mld. CZK po loňských 221 mld. CZK. Vzhledem k pozitivním překvapením, která zahraniční obchod v posledních měsících přináší, může být výsledek nakonec mírně lepší.

Stavebnictví ztrácí na síle

Produkce tuzemského stavebnictví v říjnu meziměsíčně klesla o 0,4 % a navázala tak na zářijové snížení o 1,9 %. Zatímco tak na přelomu druhého a třetího čtvrtletí stavebnictví vykazovalo rychlý růst, s příchodem závěru roku opět dochází ke zhoršení. Meziroční růst stavební produkce ve výsledku v říjnu zpomalil z 13,1 % na 7,1 %.

Klesá hlavně produkce inženýrského stavitelství, nejspíše v důsledku slábnoucí investiční aktivity státu. V říjnu se výkon inženýrského stavitelství meziměsíčně snížil o 1,1 % poté, co v září klesl o silných 5,1 %. V meziročním vyjádření pak růst výrazně zpomalil ze zářijových 13,5 % na říjnových 3,3 %. Tento vývoj může souviset s politickým cyklem, a tedy se střídáním vlády.

Rezidenční výstavba nadále vázne a počet stavebních povolení zůstává nízký. Produkce pozemního stavitelství v říjnu druhý měsíc v řadě meziměsíčně stagnovala. Její meziroční růst pak zvolnil z 12,8 % na 9,6 %. Celkový počet vydaných stavebních povolení se v říjnu výrazně meziměsíčně snížil o 5,8 % na 5 285, zatímco v předchozích letech býval tento měsíc většinou spojen s opačným vývojem. Meziročně byl pak nižší o výrazných 13,8 %. V případě povolení určených čistě pro rezidenční výstavbu byl přitom meziměsíční pokles ještě hlubší, když dosáhl 7,1 %. Oproti loňskému roku byl ale tento počet nepatrně vyšší o 0,8 %. Počet dokončených bytů byl sice za prvních deset letošních měsíců oproti stejnému období loňského roku vyšší o 8,8 %, počet nově zahájených bytů se ale naopak snížil o 4 %.

V dalších měsících se stavebnictví může vrátit do zajetých kolejí slabší růstové dynamiky. Silný růst předchozích měsíců totiž do velké míry táhlo inženýrské stavitelství. To s protahujícím se střídáním nové a staré vlády, případně i v souvislosti s nejasnostmi ohledně budoucího financování infrastrukturních staveb, ale podle všeho ztrácí na síle. Vývoj v pozemním stavitelství potom zůstává ve vleku problematického a zdlouhavého povolování staveb. Naděje na zmírnění nesouladu mezi výrazně vyšší poptávkou po nemovitostech oproti jejich nabídce se tak s každými novými měsíčními daty stavebních povolení, zdá se, vzdaluje. Zvýšený tlak na růst cen nemovitostí tak pravděpodobně přetrvá, a hlavní brzdou dalšího růstu cen domů a bytů bude nejspíše to, že vlastní bydlení si bude moci dovolit stále menší podíl české populace.

Autor: Jana Steckerová