Na finančních trzích bojují silná data s obavami z dalšího vývoje

Globální finanční trhy se tento týden soustředí hlavně na cenové statistiky z USA za říjen. Sledován bude zejména možný přenos dražších energií do ostatních cen v rámci jádrových ukazatelů. Sílu sekundárních dopadů může zesilovat robustní spotřebitelská poptávka, kterou v USA podporuje nadále silný trh práce, jak v minulém týdnu ukázala říjnová data zaměstnanosti. V eurozóně pak bude zveřejněn druhý odhad HDP za Q3 26, který by měl potvrdit mezičtvrtletní růst o 0,4 %. Ekonomiky na obou stranách Atlantiku prozatím odolávají negativním vlivům vysoké globální nejistoty a rostoucí inflace. Přispívá k tomu AI boom a expanzivní působení fiskálních politik, v rámci čehož centrální roli hrají Spojené státy. Překvapivě silné vítezství demokratů ve volbách do obou komor tamního Kongresu však může pozitivní působení těchto dvou faktorů omezit. Ve vývoji hlavního měnového páru eura k americkému dolaru tak budou nejspíše nadále soupeřit obavy o zmírnění těchto pozitivních faktorů s dosud silnými daty z reálných ekonomik, tak jako tomu bylo v minulém týdnu. Trend vývoje tak ani tento týden nemusí být jednoznačný.

Podobně je tomu u české koruny. Měsíční data za září rovněž ukázala na přetrvávající odolnost tuzemské ekonomiky, když minulý týden velmi pozitivně překvapila hlavně data z průmyslu. To by spolu s vyšším globálním optimismem, který odstartovalo zmíněné vítězství demokratů, mělo hrát koruně do karet. Inflace podle předběžného odhadu ČSÚ v říjnu zpomalila z 2,5 % na 2,4 % a skočila desetinu pod tržním konsensem. Tento týden přitom nabídne kompletní data říjnového vývoje spotřebitelských cen. Spíše než pokles inflace, která v dalších měsících zřejmě opět poroste, ale proti silnější koruně může působit zmírňování sázek trhu na další růst sazeb ČNB. Ta minulý týden podle očekávání zvýšila repo sazbu na 4 %, zároveň však dala najevo, že další zvyšování již přijít nemusí.

Tento týden bude hlavně o cenových statistikách z USA

V USA budou v tomto týdnu publikovány cenové statistiky za říjen a v rámci nich bude sledován hlavně případný vliv druhotných efektů drahých energií. Data o vývoji spotřebitelských cen (CPI) budou zveřejněna v úterý a ceny výrobců (PPI) potom v pátek. Zářijový růst spotřebitelských cen dosáhl 0,6 % meziměsíčně a 3,7 % meziročně, čímž překonal tržní konsensus. Důvodem byl zejména skokový nárůst cen energií o 5,2 % a pohonných hmot o 9 %. Jádrový CPI potom vzrostl meziměsíčně o 0,3 % a rovněž tak překonal očekávání. Zářijový růst výrobních cen byl ještě výraznější, když oproti srpnu činil 1,3 %, což představovalo největší meziměsíční zvýšení od března 2022. Také v tomto případě působilo silné zdražení energií. Meziročně byl pak index PPI vyšší o 6,3 %. Podobně jako u spotřebitelských cen byl ovšem výrazný cenový růst patrný i v rámci jádrového PPI. Ten v září vzrostl meziměsíčně o 0,7 % a jeho dynamika byla oproti konsensu více než dvojnásobná. V říjnových statistikách budou trhy pozorně sledovat především to, do jaké míry se zvýšení cen energií bude propisovat do jádrových ukazatelů, tedy jak moc budou patrné tzv. druhotné efekty energetického šoku. V případě CPI však tentokráte budou zveřejněny pouze meziměsíční dynamiky, neboť výpočtu těch meziročních brání nedostatek dat z loňského října, kdy americké úřady byly uzavřeny z důvodu tzv. shutdownu. Fed na svém říjnovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny, ale zároveň naznačil připravenost k dalším krokům, které ovšem podmiňuje vyhodnocením nových dat. Právě vývoj jádrových cenových okruhů bude pravděpodobně jedním z klíčových faktorů pro další rozhodování o měnové politice. O zdraví americké ekonomiky a trhu práce se tamní centrální bankéři zatím podle posledních dat příliš obávat nemusí.

Ekonomika eurozóny ve třetím letošním čtvrtletí prokázala solidní odolnost navzdory vyšším cenám energií, problémům v dodavatelských řetězcích a letním vlnám veder. Druhý odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní růst o 0,4 % a meziroční o 1,3 %, přičemž po vyloučení volatilního Irska ekonomika podle našeho odhadu vzrostla o 0,2 % q/q. Hlavním motorem byla podle nás domácí poptávka, zejména oživení investic a pokračující růst vládní spotřeby, zatímco spotřeba domácností zřejmě zhruba stagnovala. Vývoj mezi jednotlivými zeměmi se přitom výrazně lišil. Německou ekonomiku podpořily vyšší vládní výdaje a investice, zatímco francouzská ekonomika na pozadí politické nestability letos podruhé poklesla a italská stagnovala. Naopak Španělsko zásluhou silné domácí poptávky vzrostlo o 0,6 % q/q. Výhled eurozóny zůstává podle nás relativně příznivý díky fiskální podpoře a zotavující se zahraniční poptávce podpořené AI boomem a zájmem o farmaceutické produkty v čele s prostředky na hubnutí. Spotřebitelská poptávka nejspíše zvolní, klesnout by ale neměla. Negativním rizikem pro ekonomiku eurozóny jsou však vyšší výnosy dluhopisů a přetrvávající drahé energie.

Zajímavé pro trhy v tomto týdnu může být i pondělní jednání Euroskupiny, která by měla diskutovat obsazení klíčových postů v čele ECB. Důvodem je očekávaný odchod některých čelních představitelů, včetně prezidentky Lagardeové. Hlavními kandidáty na obsazení jejího místa jsou podle všeho Nizozemec Klaas Knot a Španěl Pablo Hernández de Cos. Finální rozhodnutí se tento týden očekávat nedá, zároveň ale nečekáme, že by se změna v obsazení klíčových postů ECB zásadním způsobem projevila v politice této centrální banky.

Trh práce v USA zůstává odolný, stejně jako ekonomika ČR

Česká meziroční inflace podle předběžného odhadu v říjnu klesla ze zářijových 2,5 % na 2,4 % a skončila tak mírně pod tržním konsensem ve výši 2,5 %. Tento pokles do velké míry souvisel s efektem vyšší statistické základny u cen potravin. Letos v říjnu ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně vzrostly o 0,6 %, meziročně však byly stále o 4 % levnější. Toto zdražení může indikovat postupný průsak vyšších nákladů na pohonné hmoty a slabší zemědělské úrody v letošním roce kvůli výraznému suchu. Ceny pohonných hmot podle našeho odhadu v říjnu meziměsíčně klesly v průměru o 1,6 %, k čemuž přispělo i opětovné snížení spotřební daně na naftu. Oproti loňskému roku ale byla paliva stále o zhruba třetinu dražší. S nástupem topné sezóny mohly v říjnu naopak začít růst ceny elektřiny a plynu pro domácnosti. Jádrová inflace nejspíše zůstala poblíž horní hranice tolerančního pásma ČNB, tedy obdobně jako v září, kdy dosáhla 3,1 % y/y. Říjnový pokles meziroční inflace byl zřejmě pouze dočasný, když průsak negativních důsledků konfliktu na Blízkém východě a nižší zemědělské úrody podle naší prognózy přispěje k postupnému zvyšování meziroční inflace, a to až do února, kdy by měla dosáhnout svého vrcholu mírně pod 4 % a následně se začít opět snižovat. Zatímco pro letošní rok odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 %, pro příští rok očekáváme její nárůst na 3,0 %. Více zde: https://bit.ly/CPI_Oct26_flash.

Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut v září vzrostly v reálném vyjádření meziměsíčně o 0,1 %. Jejich dynamika tedy v průběhu celého třetího čtvrtletí slábla, když zatímco v červenci došlo k meziměsíčnímu zvýšení tržeb o 0,7 %, v srpnu již to bylo pouze o 0,2 %. Zářijový nárůst tržeb souvisel s nepotravinářským zbožím, zatímco prodeje pohonných hmot nadále klesaly. Za celý třetí kvartál přesto maloobchod bez motoristického segmentu vykázal mezičtvrtletní růst o 1,1 %, což představovalo zrychlení z 0,6 % ve druhém čtvrtletí. Oslabující meziměsíční momentum spotřebitelské poptávky se projevilo ve zpomalení meziročního růstu maloobchodních tržeb ze srpnových 4,4 % na 4,1 % v září, čímž vývoj zaostal za odhady. Tržní konsensus totiž naopak očekával zrychlení meziročního růstu na 4,8 %. Zatímco tedy zářijová data maloobchodních tržeb indikují pokračující odolnost spotřebitelské poptávky, její růstová dynamika v posledních měsících významně zpomalila. Více zde: https://bit.ly/Retail_Sep26.

Průmyslová výroba v závěru třetího čtvrtletí v ČR skokově narostla a pozitivně překvapila. Meziměsíčně byla v září vyšší o 2,7 % a zaznamenala tak nejvyšší meziměsíční nárůst od prosince 2023. Meziročně pak produkce tuzemského průmyslu vzrostla o 3 % a výrazně překonala tržní konsensus očekávající růst o 2 %. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní byl meziroční nárůst o 6,2 % nejvyšší od září roku 2022. Zásluhou silného zářijového zvýšení byla průmyslová výroba v třetím letošním čtvrtletí mezikvartálně vyšší o 0,7 % a mohla tak přispět k lepšímu výkonu domácí ekonomiky, která v třetím čtvrtletí podle předběžného odhadu ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %. Samotný zpracovatelský průmysl zaznamenal v září meziměsíční zvýšení produkce o 2,5 %. Výroba aut byla v září meziměsíčně vyšší o silných 13,3 %, částečně to však kompenzoval pokles výroby ostatních dopravních prostředků o 34 %, který korigoval ostrý srpnový růst spojený s dokončením velké zakázky v oblasti kolejových vozidel. Silný nárůst byl ale pozorován i v ostatních odvětvích. Více zde: https://bit.ly/IndSep26. Pozitivní signál z tuzemského zpracovatelského průmyslu vyslal také říjnový PMI, který pokračoval v růstovém trendu a dosáhl vysokých 55,0 b. po zářijových 53,5 b., čímž výrazně předčil konsensus ve výši 53,0 b. Pozitivně v září překvapil rovněž německý průmysl, jehož produkce navzdory očekávanému poklesu o 0,1 % meziměsíčně vzrostla o 0,7 %. Meziročně však byla vyšší pouze o 0,4 %, neboť směrem dolů byly revidovány výsledky z předchozích měsíců. V souhrnu data z výrobního sektoru potvrzují cyklické oživení, které pokračuje navzdory vyšším cenám energií a problémům v dodavatelských řetězcích.

ČNB na listopadovém zasedání v reakci na rostoucí inflační tlaky v souladu s očekáváními zvýšila repo sazbu o 25 bb na 4 %. Těsný poměr hlasů 4:3 a vyjádření guvernéra Michla ale naznačují, že tento krok není začátkem nového cyklu zvyšování sazeb. Nová prognóza ČNB počítá s vyšší inflací, slabším hospodářským růstem a dalším zvyšováním repo sazby až na 4,5 %, zatímco my do konce roku 2027 očekáváme její stabilitu na 4 %. Přestože inflace v úvodu příštího roku zřejmě vzroste ke 4 %, následně by měla postupně klesat. Rizika však zůstávají vychýlena směrem k vyšší inflaci, a tedy i možnému dalšímu zvýšení sazeb. Více zde: https://bit.ly/CNB_Focus_Nov26_CZ.

Kurz české koruny zůstal minulý týden v mezitýdenním srovnání zhruba beze změny poblíž 24,34 CZK/EUR. Ve středu po vyhlášení předběžných výsledků amerických voleb do Kongresu, v jehož obou komorách s překvapivě velkou převahou zvítězili demokraté, na vlně globálního optimismu a zmírnění tržní averze k riziku, tuzemská měna posílila k 24,26 CZK/EUR. Ve čtvrtek však svoje zisky opět odevzdala poté, co zasedání centrální banky v minulém týdnu vyznělo holubičím dojmem a vedlo ke zmírnění tržních očekávání ohledně dalšího zvyšování sazeb ČNB. Trh nyní v ročním horizontu očekává zvýšení repo sazby do blízkosti 4,5 %.

Celková inflace v eurozóně v říjnu vzrostla z 3,8 % na 4,0 % y/y, zatímco jádrová inflace zůstala beze změny na 2,5 %. Hlavním důvodem dalšího zrychlení byl opět vývoj cen energií, jejichž meziroční růst v souhrnu dosáhl 20,8 %, tentokrát zejména kvůli zdražení elektřiny a plynu, zatímco ceny pohonných hmot meziměsíčně klesly. Mírně zrychlil také meziroční růst cen potravin na 1,6 %, což může naznačovat, že se do spotřebitelských cen podobně jako v ČR začínají promítat nedávné vlny veder a vyšší náklady na energie. Inflace zboží i služeb se zvýšila o 0,1 pb na 1,2 %, respektive 3,3 %. Zatím nejsou patrné jednoznačné známky sekundárních dopadů energetického šoku do jádrové inflace, jejich přenos prostřednictvím dodavatelských řetězců však obvykle přichází se zpožděním. Pravděpodobnost přenosu do ostatních cen v ekonomice navíc zvyšují přetrvávající vysoké ceny energií na velkoobchodních trzích a pokračující odolnost evropské ekonomiky. Očekáváme, že celková meziroční inflace v eurozóně bude nadále růst až na 4,4 % v lednu, poté by však měla začít postupně klesat k 2,4 % na konci roku 2027. Jádrová inflace by měla vzrůst přibližně na 2,7-2,8 % a poblíž této úrovně setrvat po většinu roku 2027.

Americký trh práce zůstává silný, a to i přes zvýšenou nejistotu a rostoucí inflaci. Počet pracovních míst mimo zemědělství v říjnu vzrostl o 165 tisíc, čímž překonal všechny odhady a konsensus ve výši 70 tisíc. Nárůst zaměstnanosti byl přitom relativně plošný, když zahrnoval odvětví tržních a profesních služeb, zdravotnictví, stejně tak i zpracovatelský průmysl. Údaje za srpen a září byly navíc revidovány směrem nahoru v souhrnu o 84 tisíc, což je jasný signál, že se trend po dočasném zpomalení z poloviny roku nyní obrátil. Míra nezaměstnanosti klesla ze 4,2 % na 4,1 %, zatímco trh očekával její stagnaci. Pozitivně oproti konsensu překvapila také dynamika průměrných hodinových výdělků, které v říjnu vzrostly meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 3,1 %. Odolnost americké ekonomiky jako celku potom potvrdily říjnové ISM indexy z průmyslu (55,5 b.) i služeb (54,5 b.).

Výsledek amerických voleb nejprve posunul dolar ke slabším úrovním, poté však došlo k posílení, a to i vlivem silných dat z tamního trhu práce. Rozhodné vítezství demokratů ve volbách do Kongresu totiž ztíží situaci prezidentu Trumpovi v prosazování jeho kontroverzních politik, které působí na vyšší zadlužení a tím zároveň i na výraznější inflaci. To ve výsledku ubralo z dosavadního vzestupného tlaku na dolarové sazby a zprvu vedlo k oslabení dolaru. Tímto směrem působil také částečný ústup rizikové averze na trzích, který odrážel rovněž vývoj ceny surové ropy. Zatímco ta na začátku minulého týdne ještě přesahovala hranici 110 dolarů za barel, v jeho průběhu klesla o výrazných 17 %, když se v pátek obchodovala poblíž 97 dolarů za barel. Naproti tomu ale přetrvávající odolnost americké ekonomiky a silný trh práce v USA bude nadále držet Fed v pozoru a dolar tak nakonec korigoval předchozí ztráty a uzavřel týden s kurzem mírně pod 1,115 USD/EUR.

Autor: Martin Gürtler