Auta pomohla průmyslu i zahraničnímu obchodu

Zářijová průmyslová výroba dopadla o něco lépe, než trh čekal. Výstup sice v meziměsíčním srovnání poklesl, jednalo se však o korekci výrazného srpnového růstu. Výsledek zachraňoval automobilový průmysl, který byl sice meziměsíčně také nižší, stále však poměrně solidní. To bylo patrné i na vývoji zahraničního obchodu, který vykázal více než dvacetimiliardový přebytek. Výrazné zklamání pak přinesla zářijová stavební výroba. Na tu dopadly nadprůměrné srážky, a tak skončila meziměsíčně o více než pět procent nižší.

Průmyslová produkce po silném srpnovém meziměsíčním růstu o 1,8 % v září korigovala a klesla o 1,1 %. Meziročně po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní byla vyšší o 0,8 % a bez očištění o tento efekt vzrostla o 3,9 %. To bylo nad tržním konsensem, který předpokládal nárůst o 2,4 %, zatímco náš odhad byl ještě optimističtější na 4,6 %. Celkově ve třetím letošním čtvrtletí tak průmyslová výroba mezičtvrtletně opět klesla (o 0,2 %), byť mírněji, než tomu bylo ve druhém čtvrtletí.

Výroba ve zpracovatelském průmyslu meziměsíčně klesla o 1,3 % a částečně korigovala srpnový výsledek, který odrážel silnou výrobu aut. Ta v září sice klesla o 3,3 %, stále však zůstává relativně silná, když tento pokles následoval po téměř 9% nárůstu v srpnu. Výroba aut v srpnu a září nejspíše těžila z odeznění problémů v dodavatelských řetězcích největší tuzemské automobilky. V říjnu by ovšem mohlo dojít k jejich obnovení v souvislosti s rozsáhlými zářijovými povodněmi, které mohly mít negativní dopad na výrobu některých subdodavatelů. K meziměsíčnímu poklesu zpracovatelské výroby v září dále přispěla odvětví výroby kovodělných výrobků (0,2 pb) či elektrických a elektronických zařízení (shodně -0,1 pb).

Hodnota nových průmyslových zakázek v září sice meziměsíčně klesla o 0,9 %, to ale následovalo silný srpnový nárůst o více jak 9 %. Navzdory tomu, že průzkumy sentimentu v průmyslu poukazují především na slabou poptávku, vývoj hodnoty nových zakázek tak pesimistický obrázek nepředstavuje. To je ale především zásluhou zakázek v automobilovém průmyslu, kde vývoj ve výrobě i v nových zakázkách převyšuje ostatní zpracovatelská odvětví.

Vývoj v průmyslu v dalších měsících je stále velmi nejistý. Celkově se však výrazné a širší oživení průmyslové výroby jeví jako nepravděpodobné. Zářijové povodně se mohou v říjnu odrazit ve slabší výrobě. Důležitějším a déle trvajícím faktorem je ale nepříznivá situace v německém průmyslu, kde výroba zůstává v relativním útlumu. To tak pravděpodobně omezí poptávku po výrobcích tuzemského průmyslu. Pozitivním faktorem je ovšem v posledních měsících se zvyšující nálada průmyslníků. I přes mírné zlepšení ale předstihové indikátory sentimentu zůstávají na slabších úrovních.

Zahraniční obchod podpořil vývoz aut

Bilance zahraničního obchodu skončila v září v přebytku 21,3 mld. CZK. Výsledek příznivě ovlivnil zejména meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, a to o 6,2 mld. CZK. Zde se příznivě odrazilo odeznění problémů se subdodávkami, a tak výrobci mohli dokončit rozpracovanou výrobu a následně ji vyvézt. Zmenšil se i deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 4,2 mld. CZK). Pokles cen na světových komoditních trzích pak vedl k nižšímu deficitu s ropou a zemním plynem (o 4,0 mld. CZK). Celkový vývoz v září meziročně vzrostl o 8,1 %, dovoz pak o 5,6 %.

V lednu až září 2024 dosáhl přebytek obchodní bilance 182,9 mld. CZK, což představovalo meziroční přírůstek o 107,1 mld. CZK. Za celý letošní rok odhadujeme přebytek ve výši 222 mld. CZK. V příštím roce očekáváme nižší kladné saldo (+170 mld. CZK). Importní strana bude ovlivněna vyšší investiční aktivitou, která je dovozně náročná. Zároveň k vyšším dovozům povede i oživená domácí poptávka. Na straně exportů by se mělo naopak negativně podepisovat vyčerpávání efektu vývozů dříve rozpracované výroby či přetrvávající globálně nižší poptávka po průmyslovém zboží. Pozitivní vliv by však mohlo mít případné oživení v Číně a sousedním Německu.

Stavebnictví v září spláchla velká voda

Zářijová data stavební produkce přinesla velké zklamání. Meziměsíčně totiž vykázala výrazný propad o 5,5 % po srpnovém poklesu o 1,7 %. Tyto dva měsíce tak více než vymazaly červencový vzestup o 6,8 %. Téměř nevídaný propad zaznamenalo v září inženýrské stavitelství, když pokleslo o 10,5 % m/m. Produkce v pozemním stavitelství se snížila o 2,7 %. Mizerný zářijový výsledek znamená, že po dvouměsíčním meziročním růstu během letních prázdninových měsíců za září stavební produkce meziročně poklesla o výrazných 7,1 %.

Za slabými výsledky stálo zejména nepříznivé počasí. Letošní zářijové srážky byly extrémní, dle ČSÚ v září napršelo trojnásobné množství ve srovnání s dlouhodobým normálem. To vysvětluje katastrofální výsledek zejména v případě inženýrského stavitelství.

Ve zbytku roku by již situace měla být lepší. Přírodní katastrofy typu povodní mají na stavební aktivitu dopad v podobě J-křivky. Po počátečním ochromení naopak následuje oživení s tím, jak je třeba opravovat poškozenou dopravní a výrobní infrastrukturu či obydlí.

Zklamáním úplně nejsou čísla ukazující orientační hodnotu nově vydaných stavebních povolení, kdy v září byl zaznamenám meziroční nárůst o 2,0 %, v případě nové výstavby dokonce o 4,3 %. Za první tři čtvrtletí letošního roku stavební podniky s 50 a více zaměstnanci měly meziročně o 4,5 % stavebních zakázek více. Celková hodnota těchto zakázek v běžných cenách se meziročně zvýšila o 15,4 %. Naděje na budoucí zlepšení situace na trhu s rezidenčním bydlením přinesly statistiky o nově zahájených stavbách bytů. Jejich počet byl meziročně vyšší o 44,8 % a výrazně tak kompenzoval slabé prázdninové měsíce. V případě bytových domů byl vykázán meziroční vzestup o silných 84,4 %, u rodinných domů to bylo +22,2 %. Současná situace ale zůstává velmi nepříznivá, když počet nově dokončených bytů byl v září meziročně nižší o 24,7 %.

Celková stavební produkce letos zřejmě klesne. Za prvních devět měsíců letošního roku byla v průměru meziročně nižší o 3,9 %. I přes námi očekávané zlepšení pro závěrečné čtvrtletí letošního roku to ale nebude stačit na překlopení do kladných hodnot. Přetrvávající recese v tomto sektoru se projevuje ve snižování zaměstnanosti. Ta byla v září meziročně nižší o 2,0 %. Nic se ale nemění na nedostatku dostupné pracovní síly v tomto sektoru, růst průměrné nominální mzdy za devátý měsíc letošního roku činil 6,2 % y/y.

Autor: Jana Steckerová