Inflační tlaky sílí, situace na trzích se ale částečně zklidnila

Data z USA v tomto týdnu ukázala na přetrvávající silné a navíc dále zesilující inflační tlaky, zatímco statistiky z reálné ekonomiky mírně zklamaly. Cenový index PCE, tedy Fedem preferovaný ukazatel inflace, vzrostl v únoru o silných 0,4 % meziměsíčně a 2,8 % meziročně, což ale odpovídalo konsensu. V souladu s očekáváními se vyvíjel i jádrový index PCE, u kterého došlo k nárůstu o 0,4 % meziměsíčně a o 3,0 % meziročně. V rámci toho růst cen jádrových služeb zůstal zvýšený na 3,2 % y/y, zatímco dynamika cen jádrového zboží pokračovala v trendovém zrychlování na 2,3 % y/y. Statistiky CPI, které jsou k dispozici již za březen, potom přinesly silný meziměsíční nárůst o 0,9 %, který přispěl k výraznému zrychlení meziroční inflace z 2,4 % na 3,3 %. Důvodem byl především nárůst cen pohonných hmot meziměsíčně o 21,2 %. Mírně ale zrychlila také jádrová inflace CPI, která v březnu vzrostla z 2,5 % na 2,6 % y/y. Celková i jádrová inflace však v meziroční vyjádření byly ve srovnání s konsensem o desetinu nižší. Osobní příjmy amerických domácností v únoru neočekávaně meziměsíčně klesly o 0,1 % oproti očekávanému růstu o 0,3 %, zatímco osobní výdaje meziměsíčně vzrostly o 0,5 % a rovněž skočily pod konsensem ve výši +0,6 %. Reálné osobní výdaje potom rostly pouze o 0,1 % m/m, což bylo méně než odhadovaných +0,2 %. Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se v USA zvýšil o 16 tis. na 219 tis., což bylo více než odhadovaných 210 tis. Počet stávajících žádostí ale naproti tomu klesl na 1,79 milionu a byl tak nejnižší za poslední téměř dva roky. V pořadí třetí odhad amerického HDP za Q4 25 dále zhoršil anualizovaný mezičtvrtletní růst z původních 0,7 % na pouhých 0,5 %. Důvodem takto slabého růstu byl ovšem zejména tamní shutdown, tedy uzavření federálních úřadů kvůli problémům s financováním. Obrázek mírného zhoršení americké ekonomiky pak doplnil i březnový ISM ze služeb (snížení z 56,1 b. na 54,0 b.) a pokles objednávek dlouhodobé spotřeby (o 1,4 % m/m). Navzdory tomu ale samotná úroveň většiny ekonomických indikátorů nadále značí přetrvávající odolnost tamního hospodářství.

V Německu byly zveřejněny únorové statistiky průmyslové produkce a zahraničního obchodu, které ovšem přinesly smíšené výsledky. Tamní vývoz zaznamenal silný meziměsíční nárůst o 3,6 %, čímž výrazně překonal tržní konsensus ve výši 1,3 % a zároveň se zotavil z lednového poklesu o 1,5 %. Meziměsíční růst byl tažen zejména vývozy v rámci EU (+5,8 % m/m). Přebytek obchodní bilance se sice mírně snížil z lednových 20,3 mld. EUR na 19,8 mld. EUR, přesto ale překonal očekávání (konsensus činil 18,5 mld. EUR). Průmyslová produkce naproti tomu meziměsíčně poklesla o 0,3 %, čímž významně zaostala za odhadem trhu očekávajícím růst o 0,7 %. V meziročním vyjádření německá průmyslová produkce stagnovala po lednovém poklesu o 0,9 %. Zklamaly i tamní tovární objednávky, které v únoru meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o 0,9 % oproti očekávanému růstu o 3,0 %. To navíc následovalo po silném lednovém propadu o 11,1 % m/m. Ačkoliv tedy některé indikátory ukazují na dílčí zlepšení situace v německém průmyslu, strukturální problémy přetrvávají.

Tuzemská průmyslová i stavební produkce v únoru svižně rostla, zatímco spotřebitelská poptávka zhruba stagnovala. Průmyslová produkce byla meziměsíčně vyšší o 1,3 % a stejným tempem rostla i v meziročním vyjádření. To bylo zhruba v souladu s tržním konsensem, který očekával jen nepatrně nižší meziroční zvýšení o 1,2 %. V samotném zpracovatelském průmyslu byl pak růst výroby ještě silnější, když v meziměsíčním vyjádření dosáhl 2,0 % a z hlediska jednotlivých odvětví byl poměrně plošný. Stavební produkce pak v únoru meziměsíčně vzrostla o 3,5 % a meziročně byla s přispěním vlivu srovnávací základny vyšší o 4,1 %. Maloobchodní tržby bez prodejů aut naproti tomu v reálném vyjádření pouze meziměsíčně stagnovaly, zatímco tržby za prodej služeb nepatrně vzrostly o 0,1 %. To však v obou případech následovalo po svižném růstu tržeb na přelomu roku. V souhrnu tedy únorová data potvrdila silnou pozici české ekonomiky, která by měla být oporou v současném prostředí opětovně zvýšené globální nejistoty kvůli konfliktu na Blízkém východě. Detailněji jsme únorová data z reálné ekonomiky ČR popisovali zde: https://bit.ly/Industry_Feb26_CZ. Zveřejněn byl v tomto týdnu rovněž předběžný odhad tuzemské inflace za březen. Ten přinesl její výrazný nárůst v meziročním vyjádření z 1,4 % na 1,9 %, což bylo desetinu pod tržním konsensem, avšak tři desetiny nad prognózou ČNB. Přestože informace o struktuře inflace jsou v rámci předběžného odhadu velmi omezené, lze předpokládat, že hlavním důvodem jejího nárůstu bylo jako v ostatních zemích hlavně skokové zdražení pohonných hmot. Podrobněji jsme březnový vývoj tuzemských spotřebitelských cen analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_flash_03.

Vývoj na finančních trzích byl v tomto týdnu opět ve vleku geopolitických událostí souvisejících s konfliktem mezi USA a Íránem, resp. dohody o dočasném příměří. Obě strany souhlasily s podmíněným dvoutýdenním příměřím a vedením následných rozhovorů. To přispělo k oživení akciových trhů, zatímco index volatility VIX v podstatě klesl na předválečnou úroveň kolem 20 bodů. Nicméně dohoda zůstává stále křehká, když ji ohrožuje skutečnost, že Hormuzský průliv zůstává podle všeho nadále vesměs neprůchodný, stejně tak i pokračující spory mezi Izraelem a Libanonem. Energetické trhy zaznamenaly v tomto týdnu extrémní volatilitu, když cena ropy po úterním oznámení příměří propadla o skoro pětinu, poté se ale vrátila mírně pod hladinu 100 USD za barel, právě v souvislosti s obavami o udržitelnost dohodnutého příměří. Částečný ústup rizikové averze a s tím související nižší poptávka po americkém dolaru jako měně bezpečného přístavu vedly k významnému oslabení jeho kurzu vůči euru o skoro dvě procenta. Z tohoto vývoje profitovaly i všechny měny středoevropského regionu. Nejvíce oproti společné evropské měně posílil maďarský forint, který v mezitýdenním srovnání zpevnil o 2,5 %. K tomu mohly pomoci i výsledky předvolebních průzkumů před tamními parlamentními volbami, které favorizují opoziční stranu Tisza. Následoval polský zlotý s posílením o skoro 1 % a česká koruna, která přidala zhruba 0,5 %. Kurz tuzemské měny se tak v závěru týdne dostal k 24,37 CZK/EUR. Ve středoevropském regionu tento týden zasedala také polská centrální banka, úrokové sazby ovšem podle očekávání nezměnila.

Autor: Martin Gürtler