Rostoucí obavy kolem íránského konfliktu tlumí sentiment

Blízkovýchodní konflikt se podepsal na zhoršení nálady napříč Evropou. Zatímco tuzemská spotřebitelská důvěra v důsledku rostoucích obav z růstu cen klesla na nejnižší úroveň od loňského září, a to na 106 b., podnikatelská důvěra naopak odrážela rozdílný vývoj napříč sektory a meziměsíčně se dokonce zvýšila zpět nad dlouhodobý průměr (více zde: https://bit.ly/KOPApr25). Ke zlepšení přispěla lepší nálada ve stavebnictví a ve službách, zatímco pokles nálady v průmyslu a v obchodu mohl souviset s nárůstem cen energií pro průmyslové podniky a s opatrnějšími výdaji tuzemských spotřebitelů vlivem zvýšených obav.

Horší náladu v dubnu potvrdily i PMI z eurozóny, a to zejména ve službách, kde index prudce propadl na nejnižší úroveň za posledních více než pět let. Průmyslový PMI pak naopak vzrostl na 52,2 b., což ale mohlo spíše odrážet prodlužování dodacích lhůt nebo snahu o urychlení výroby před výraznějším dopadem války v Íránu. Německý Ifo index za duben v důsledku výrazného poklesu složky očekávání dosáhl 84,4 b. (vs 86,4 b. v březnu). Evropské indikátory sentimentu tak v kontextu pokračujícího íránského konfliktu indikují vcelku ponurý obrázek evropské ekonomiky. Data ekonomické aktivity jsou ovšem v Evropě zveřejňována s větším zpožděním, informací o bezprostředním dopadu války na reálnou ekonomickou aktivitu od začátku března je tak zatím pomálu. Analytický konsensus pro údaj HDP eurozóny za Q1 26, který bude zveřejněn v příštím týdnu, nyní předpovídá růst o 0,2 % q/q. V případě tuzemské ekonomiky je konsensus ještě optimističtější, a to s růstem o 0,5 % q/q, zatímco náš odhad činí +0,4 % q/q.

Na druhém břehu Atlantiku byla data o poznání příznivější a ukázala na zlepšení dubnových PMI ve službách i v průmyslu spolu se silným růstem spotřebitelské poptávky v březnu. To také odráží skutečnost, že americká ekonomika je i s ohledem na svou energetickou soběstačnost daleko více izolovaná od dopadů blízkovýchodního konfliktu než Evropa a zejména Asie. Americká ekonomika navíc nadále těží z investic do infrastruktury spojených s umělou inteligencí či fiskálního stimulu, který podporuje příjmy domácností a pohání spotřebitelskou poptávku. To dokumentuje i zrychlení tempa růstu maloobchodních tržeb bez aut a pohonných hmot na 0,6 % m/m v březnu (vs +0,4 % v únoru). V kontrolní skupině klíčové pro výpočet HDP tržby rostly ještě silněji, a to o 0,7 %, po růstu o 0,6 % v únoru. Týdenní počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti sice vzrostly na 214 tis., jejich čtyřtýdenní průměr (211 tis.) se však drží poblíž dolní hranice rozmezí posledních více než dvou let.

Divergence ekonomických dat ve prospěch USA, rostoucí obavy z blízkovýchodního konfliktu a zvýšená riziková averze podpořily americký dolar. Ten si vůči euru na konci týdne připsal týdenní zisk ve výši zhruba 0,5 %. Silnější dolar se odrazil i na středoevropských měnách, které v průběhu týdne oslabily. Zatímco česká koruna a polský zlotý oslabily až o 0,4 %, maďarský forint utržil ztrátu kolem 1 %. Tržní úrokové sazby rostly v reakci na absenci viditelného pokroku ve vyjednávání o míru na Blízkém východě, a to navzdory tomu, že Donald Trump příměří prodloužil. Eurové sazby během týdne vzrostly až o 25 bb (na velmi krátkém konci), když postupně zaceňovaly možnost dalšího zvyšování sazeb ECB, a nyní implikují nárůst depozitní sazby o více než 50 bb do konce roku. To se odrazilo i na korunových sazbách, které v týdnu rovněž postupně rostly a mezitýdenně jsou vyšší o 12–30 bb dle splatnosti. Vyjádření viceguvernérky Zamrazilové v týdnu přitom vyznívalo spíše ve prospěch stability úrokových sazeb, když podle jejích slov ČNB zatím nemusí s úpravou úrokových sazeb spěchat.

Autor: Kevin Tran Nguyen