Změti kolem obchodních válek sráží sentiment v eurozóně

Tento týden nabídne především ukazatele sentimentu, které budou silně ovlivněny děním kolem cel, které přinesl začátek dubna. To by mělo znamenat výrazné zhoršení nálady v podnikatelském sektoru napříč Evropou, a to především v průmyslu. To budou reflektovat poklesy v PMI, německém IFO indexu i snížení podnikatelské důvěry v ČR. Krátkodobý pozitivní impuls pro průmysl v podobě předzásobování pravděpodobně nevystačí na kompenzaci zhoršených vyhlídek. Z USA se dočkáme dat ohledně objednávek zboží dlouhodobé spotřeby, které by měly poukázat na solidní růst firemních investic do zařízení v Q1 25, také díky předzásobování. Středem pozornosti zřejmě zůstanou i nadále vyjednávání kolem cel, přičemž v závěru minulého týdne se objevovaly pozitivní zprávy ohledně pokroku ve vyjednáváních, což by mohlo zmírnit obavu kolem globálního obchodu a světové ekonomiky.

Indikátory v tomto týdnu zachytí zhoršenou náladu v eurozóně.

Z domácích dat nabídne dubnový konjunkturální průzkum vhled do naladění v české ekonomice. Spotřebitelská důvěra by podle nás mohla zůstat beze změny navzdory zmatkům kolem zavádění cel a výprodejům na finančních trzích, zatímco prvně zmíněný faktor by se mohl na podnikatelské důvěře podepsat více a vést ke zhoršení ekonomických vyhlídek, a to i přes krátkodobý pozitivní impuls pro výrobu (zejména v průmyslu) díky předzásobování. Index spotřebitelské důvěry v dubnu zřejmě stagnoval na 98,8 b. a podnikatelská důvěra klesla z 99,6 b. na 98,1 b. Navzdory zhoršení spotřebitelské důvěry v Q1 25 spotřeba domácností pravděpodobně nadále rostla solidním tempem. Do budoucna by se ale pokles sentimentu vlivem zhoršujících se výhledů pro domácí ekonomiku mohl propsat do nižších útrat domácností. Kolem míry omezení útrat a vytváření opatrnostních úspor ale zůstává značná míra nejistoty. Spolu se zhoršením situace v průmyslu vlivem poklesu agregátní poptávky kvůli clům by to ale znamenalo výraznou zátěž pro růst české ekonomiky.

Datová fronta z USA v tomto týdnu nejspíše nevyjasní růstové vyhlídky tamní ekonomiky či dopady cel. Výkon americké ekonomiky v Q1 25 sice pravděpodobně výrazně zpomalil, pozitivně ho ale ovlivnil další růst, byť nižší oproti Q4 24, spotřebitelské poptávky a firemní investice, které by mohly zčásti reflektovat vyšší výrobu v průmyslu (+1,4 % q/q v Q1 25) díky efektu předzásobení. Vyhlídky pro americkou ekonomiku ale zásadně závisí na dalším vývoji ohledně obchodních válek, přičemž zmírňování jejich negativního dopadu díky odkládání (90denní moratorium na reciproční cla) či zavádění výjimek na vybrané produkty (elektronika z Číny) riziko recese v USA redukují. Březnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA podle nás citelně vzrostly o 1,2 % m/m a 0,7 % bez dopravních zařízení. To následuje silný únorový růst a mělo by to opět souviset s předzásobením a být odrazem vyšších firemních investic v Q1 25.

Negativní sentiment v eurozóně plynoucí ze zmatků kolem obchodních válek pravděpodobně vymazalo malou vlnu optimismu v rámci PMI z předchozích měsíců. PMI v eurozóně v dubnu zřejmě citelně klesly ve službách i ve zpracovatelském průmyslu, v obou případech pod jejich dlouhodobý průměr. PMI ve zpracovatelském průmyslu podle nás klesl z 48,6 b. na 47,4 b a ve službách o téměř 1 b. na 50,1 b. V průmyslu by ovšem efekt předzásobení mohl mírně kompenzovat (díky lepšímu hodnocení současné výroby) zvýšenou nejistotu, respektive zhoršení vyhlídek.

Zvýšená nejistota i přes 90denní moratorium může zmrazit investiční rozhodnutí podniků. Dále farmaceutické produkty sice prozatím nejsou zasaženy cly, nicméně vyjádření americké administrativy naznačují jejich přípravu, což se odráží ve velké míře předzásobení. To představuje krátkodobý pozitivní impuls pro evropský průmysl. Výroba ve farmaceutickém sektoru v únoru vzrostla o vysokých 30 % y/y, přičemž právě USA je největší trh pro farmaceutický vývoz z EU. Zavedení cel na tyto produkty by tak představovalo další citelný zásah pro Evropu.

Sentiment v Německu zřejmě utrpí největší újmu vzhledem k vyšší míře bilaterálního obchodu (zejména s automobily zasaženými 25% cly) mezi Německem a USA. PMI ze zpracovatelského průmyslu podle nás v dubnu klesl o 2,6 b. na 45,7 b. Tamní fiskální expanze může sice mírně kompenzovat tento šok, krátkodobě ale dominují cla. To by měl reflektovat i německý IFO index, který podle našeho odhadu klesne z březnových 86,7 b. na 81,5 b. To je velmi podprůměrná úroveň ale stále výše oproti pandemickému šoku. Rizikem je ovšem postupné další zhoršování. Německá ekonomika je, podobně jako u cen energií a energetické krizi, velmi citlivá na mezinárodní obchod a obchodní války ji tak opět dostávají disproporčně do problémů v rámci evropských ekonomik a pod drobnohled investorů. To není dobrou zprávou pro středoevropské ekonomiky s vysokým napojením na Německo (zejména ČR, Slovensko a Maďarsko).

Do tohoto týdne vstoupily trhy se zhoršenou náladou. Vyjádření D. Trumpa ohledně nespokojenosti se současným nastavením měnové politiky a se šéfem Fedu J. Powellem, včetně snahy prezidenta o jeho nahrazení, zesílila obavy o americkou ekonomiku. To se odrazilo v dalším odlivu kapitálu z USA, když americké akciové trhy čelily silným výprodejům. Z toho netěžily ani tradiční bezpečné přístavy, americké dluhopisy totiž rovněž narazily na prodejní tlak. Americký dolar dále akumuloval ztráty a vůči euru prorazil hranici 1,15 USD/EUR.

ECB je ostražitější vůči negativním rizikům pro růst eurozóny.

ECB minulý týden jednohlasně rozhodla o snížení úrokových sazeb o 25 bb. Klíčová depozitní sazba dosáhla 2,25 %, prostor k dalšímu snižování zůstává otevřený s ohledem na rizika směrem dolů pro růst ekonomiky eurozóny. Tisková zpráva pominula větu ohledně míry restrikce měnové politiky a zároveň zdůraznila zhoršení výhledů pro ekonomický růst eurozóny. ECB je nyní ostražitější vůči ekonomické aktivitě v kontextu obchodních válek a zvýšené nejistoty, zatímco podle slov Lagardeové je dopad cel na inflaci stále nejistý. Více holubičí vyznění zasedání nahrává našemu scénáři dalšího poklesu úrokových sazeb, a to v úhrnu o dalších 50 bb do konce roku (červen a červenec po 25 bb). Finanční trh rovněž zaceňuje další cut o 25 bb v červnu a v úhrnu se do konce roku přiklání k celkovému snížení o dalších 75 bb.

Data z eurozóny v minulém týdnu ukázala snahy o předzásobení v průmyslu před uvalením amerických cel a na druhé straně zhoršenou náladu vlivem stejného faktoru. Průmyslová produkce v eurozóně meziměsíčně v únoru vzrostla o 1,1 % po lednovém růstu o 0,6 % m/m. Německý ZEW index sice ukázal na zlepšení hodnocení současné situace, ale očekávání do budoucna se zhoršila a negovala tak vlnu optimismu plynoucí z fiskálního balíčku v Německu.

Americká data překvapila silnějším růstem tržeb v maloobchodě, a to i přes zhoršenou náladu amerických domácností. Tržby v březnu meziměsíčně silně vzrostly o 1,4 % díky prodejům aut, bez nich vzrostly o 0,5 % m/m. Navzdory zhoršující se náladě útraty domácností v Q1 25 dále rostly, byť nižším tempem oproti silnému závěru loňského roku. Opticky je růst tržeb v únoru a březnu (bez prodejů aut) silný, to ale následovalo slabý leden kvůli chladnému počasí. Vyšší prodeje aut zřejmě souvisely se snahami nakoupit před tím, než dojde k promítnutí cel do cen, jelikož na ně platí 25% cla od 3. dubna. Americká průmyslová produkce v březnu částečně korigovala únorový nárůst o 0,8 % m/m a klesla o 0,3 % m/m. Data z reálné ekonomiky z USA naznačují efekt předzásobení. Spotřebitelská poptávka by navíc mohla zabránit poklesu americké ekonomiky v Q1 25. Kolegové z SG ale předpokládají nízký růst americké ekonomiky v Q1 25 (0,5-1,0 % q/q anualizovaně).

Ceny tuzemských průmyslových výrobců (PPI) v meziročním i meziměsíčním vyjádření klesly o 0,3 % a potvrzují tak omezený potenciál vyšších inflačních tlaků plynoucí ze zboží. Potraviny ale mohou být výjimkou, když cenové tlaky v potravinářském výrobním řetězci jsou zvýšené. Ceny v potravinářském průmyslu byly v březnu meziročně vyšší o 3,0 % a ceny zemědělských výrobců po nárůstu v březnu o 2,2 % m/m byly meziročně vyšší o 8,2 % y/y. Rostoucí ceny stavebních prací (v březnu +3,0 % y/y a +0,6 % m/m) spolu s výrazným růstem cen nemovitostí (+8,5 % y/y v Q4 24; dle indexu cen nemovitostí – HPI) budou zřejmě tlačit na inflaci, respektive bránit k jejímu rychlejšímu poklesu k 2% cíli.

Silnější data z USA a holubičí rétorika ECB ale v minulém týdnu příliš nepomohla americkému dolaru korigovat ztráty z předchozího týdne. Celkově eurodolarový pár skončil poblíž úrovně ze začátku týdne. Dolarové i eurové úrokové sazby minulý týden zaznamenaly podobný pokles o 5-10 bb dle splatnosti, zatímco korunové sazby tomuto víceméně odolaly a klesly jen mírně. Na pozadí klidnější situace na geopolitické rovině měly středoevropské měny tendenci mírně posilovat. Česká koruna vůči euru zpevnila o 0,4 % na hranici 25,00 CZK/EUR, maďarský forint o 0,5 % a polský zlotý nakonec zůstal beze změny. Z posledních týdnů je ale evidentní, že česká koruna vykazuje menší míru fluktuace oproti ostatním středoevropským měnám.

Autor: Kevin Tran Nguyen