Geopolitika v centru dění

Trhy v minulém týdnu hýbala především geopolitika a zdá se, že tento týden to nebude vypadat o moc jinak. Máme za sebou mnichovskou konferenci k válce na Ukrajině, nyní to vypadá primárně na dvoustranná jednání mezi USA a Ruskem, představitelé EU se dnes sejdou v Paříži. Tento víkend nás čekají německé volby, ve Francii hrozí, že tamní vláda bude čelit hlasování o nedůvěře. A samozřejmě dále budou sledovány kroky Donalda Trumpa v oblasti celní politiky. Ekonomický kalendář bude zajímavý až v samotném závěru týdne, kdy se dočkáme předběžných únorových PMI. Obáváme se, že nálada bude negativně ovlivněna dosavadními kroky Donalda Trumpa.

Evropské PMI doplatí na razantní nástup Trumpa do funkce

Nejvýznamnější událostí tohoto týdne budou v jeho závěru konané předčasné parlamentní volby v Německu. Klíčovu otázkou je, kolik malých stran se dostane přes pět procent a bude tak mít zastoupení v Bundestagu. To totiž bude důležité pro posouzení, zda mají centristické strany šanci na dvoutřetinovou ústavní většinu, která bude potřebná pro rozvolnění dluhové brzdy. Podrobněji jsme se německé politice a ekonomickým vazbám Česka a Německa věnovali ve dvou speciálních boxech aktuálních Ekonomických výhledů (https://bit.ly/CEO_1Q25_CZ). Dále v tomto týdnu hrozí hlasování o nedůvěře francouzské vládě, podle kolegů ze Société Générale by to však měla ustát. A nadále bude nezbytné sledovat kroky Donalda Trumpa v geopolitických i celních otázkách. To vše bude podle nás hybateli (nejenom) devizových trhů, které zřejmě zůstanou v módu zvýšené volatility navzdory tomu, že ekonomický kalendář toho tento týden příliš nenabídne.

Ze zveřejňovaných dat bude tento týden pozornost směřovat k sentiment indikátorům, které budou pode nás pod negativním vlivem nejistoty po nástupu Donalda Trumpa do funkce. A platí to zejména pro evropské PMI ze služeb i zpracovatelského průmyslu za únor, když zřejmě zůstanou na lednových, z historického pohledu, nízkých hodnotách. Žádné velké zlepšení ale neočekáváme ani od únorové spotřebitelské důvěry v eurozóně či očekávání investorů v německou ekonomiku v podobě ZEW indexu, zejména pokud jde o hodnocení stávající situace.

Tuzemský ekonomický kalendář přinese v tomto týdnu informace o lednovém vývoji cen v primárních okruzích a únorový konjunkturální průzkum. Ceny průmyslových výrobců podle nás potvrdí utlumený cenový vývoj kvůli problémům průmyslového sektoru. Odhady jsou však zatíženy značnou nejistotou, zejména v souvislosti s vývojem energetických cen. Ceny zemědělských výrobců pak naznačí další vývoj cen potravin v rámci spotřebitelské inflace.

Výrazný pokles tuzemské spotřebitelské důvěry na počátku roku vyvolává vzhledem ke kolísavé náladě spotřebitelů pochybnosti o síle oživení spotřebitelské poptávky. Stále očekáváme, že spotřeba domácností bude v průběhu roku 2025 postupně růst, i když ji pravděpodobně bude omezovat sklon domácností k úsporám, který v důsledku převládající nejistoty zůstává zvýšený. K prudkému poklesu spotřebitelské důvěry v lednu podle nás došlo kvůli růstu cen vybraných potravin a v menší míře i cen pohonných hmot, na které jsou spotřebitelé obecně citlivější. V únoru očekáváme, že dojde k určitému zlepšení a spotřebitelská důvěra se zvýší na 98,5 bodu z 97,1 bodu zaznamenaných v lednu.

Telefonát Trumpa s Putinem podpořil investorský apetit k riziku

Minulý týden byl na finančních trzích ve znamení ústupu rizikové averze, což prospělo rizikovějším aktivům. Na devizovém trhu tak výrazně posilovalo euro na úkor amerického dolaru. Společná evropská měna si během jednoho týdne polepšila vůči zeleným bankovkám o téměř procento a půl, když se kurz v samotném závěru týdne dostal do blízkosti úrovně 1,050 USD/EUR. Takto silné bylo euro naposledy před třemi týdny. Trhy již ignorovaly další zavedení cel ze strany Spojených států, tentokráte na dovoz oceli a hliníku. Optimismus investorům vlil do žil telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem, který se uskutečnil uprostřed pracovního týdne a který byl příslibem možného posunu ohledně války na Ukrajině na víkendové konferenci v Mnichově. Ta vyzněla vy smyslu, že jednání povedou primárně Spojené státy a Rusko a jejich delegace budou připravovat setkání obou prezidentů. Evropa zůstává spíše mimo, proto se dnes sejdou její leadři v Paříži.

Jinak samotný ekonomický kalendář hrál minulý týden druhé housle. Nic se ale nezměnilo na jeho vyznění z předchozích týdnů – pokračuje publikování dat ukazujících na lepší reálnou výkonnost americké ekonomiky ve srovnání s evropskou a ruku v ruce s tím na vyšší inflační tlaky v USA v porovnání s eurozónou. Problémy mají dlouhodobě evropští průmyslníci, což potvrdila prosincová čísla. Páteční zpřesnění dat HDP za Q4 24 sice přineslo nepatrné zlepšení na +0,1 % q/q z původně udávané mezičtvrtletní stagnace. Na geografické struktuře je ale patrné, že průmyslové země trpí (Německo zaznamenalo během Q4 24 pokles o 0,2 % q/q). Ze Spojených států jsme se dočkali nečekaně vyšších inflačních dat za leden. Výrazněji překvapila spotřebitelská jádrová inflace, jejíž meziroční dynamika v USA vzrostla na 3,3 % z předchozích 3,1 %; mírně nad konsensem skončily i lednové ceny průmyslových výrobců, a to hlavně kvůli dražším pohonným hmotám. Proinflační data zapadla do jestřábí rétoriky prezidenta americké centrální banky J. Powella, který minulý týden vystupoval před kongresmany. Měnová politika by podle něj zatím měla zůstat spíše restriktivní. Zklamáním ale z tohoto pohledu byla páteční data amerických maloobchodních tržeb za leden, která skončila napříč strukturou hluboko pod tržními odhady. Tady je ale otázkou, do jaké míry se statistikami zamávalo extrémní počasí – od velkých mrazů po kalifornské požáry. Naopak lednová průmyslová výroba v USA překvapila pozitivně.

Minulý týden byl úspěšný i pro středoevropské měny, které také profitovaly z ustupující averze k riziku díky nadějím ohledně řešení války na Ukrajině. Do toho maďarský forint i polský zlotý doslaly v minulém týdnu impuls v podobě vyšší než očekávané lednové inflace, což předznamenává restriktivnější politiku centrálních bank po delší dobu. Relativně nejméně posílila v minulém týdnu česká koruna, když se v samotném závěru týdne její kurz držel těsně nad hladinou 25,00 CZK/EUR. Ještě úspěšnější byla koruna proti dolaru, kde se její kurz během páteční seance dostal až na hodnotu 23,85 CZK/USD.

Z domova se investoři v minulém týdnu dočkali potvrzení lednové inflace na dříve oznámeném odhadu ve výši 2,8 % y/y. Česká národní banka naproti tomu pro leden očekávala 2,5 %. K odchylce od prognózy centrální banky přispěly hlavně vyšší ceny potravin a v menší míře i regulované ceny. Klíčová jádrová inflace, jejímž zmírněním často členové bankovní rady podmiňují další uvolnění měnové politiky, naopak za očekáváním ČNB mírně zaostala. Navzdory vyšší úrovni tak podle nás lednový údaj nahrává dalšímu poklesu sazeb. Více k inflačním číslům v našem komentáři zde https://bit.ly/CPI_Jan25_CZ. Záznam z posledního jednání bankovní rady ČNB, kde došlo k obnovení cyklu snižujících se sazeb, přinesl tradičně spíše jestřábí vyznění s důrazem na proinflančí rizika. Nicméně vnímáme určitý ústup těchto obav zejména pokud jde o inflaci v sektoru služeb. Detailní komentář k „minutes“ je k nalezení zde https://bit.ly/3CGf5Dr. Na nejvyšší hodnotu od pandemického roku 2020 vzrostl podíl nezaměstnaných. Vzestup na 4,3 % z prosincových 4,1 % byl ale čistě záležitostí sezónnosti. Z pohledu koruny pozitivně překvapil i vysoký přebytek běžného účtu platební bilance za prosinec i celý rok 2024. Rok 2025 již ale bude o něčem jiném, jak jsme komentovali tady https://bit.ly/4b0fayz.

Autor: Jan Vejmělek