Přetrvávající solidní data z amerického trhu práce

První pátek v měsíci patří tradičně statistikám z amerického trhu práce. Ty dubnové potvrdí jeho stále relativně dobrou kondici. Oproti tržnímu konsensu čekáme pozitivní překvapení jak z titulu vyšší tvorby pracovních míst, tak poklesu míry nezaměstnanosti. Meziroční inflace v eurozóně by měla mírně zpomalit, u jádrové složky to ale bude naopak. Z domova se první pracovní den května dočkáme dubnového PMI, který poukáže na pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu.  Odpoledne se pak dozvíme, jak na tom po třetině letošního roku je státní rozpočet.

Obchodní války české průmyslníky trápí

Tuzemský PMI průmyslové aktivity doplatí na rozpoutání pekla v podobě obchodních válek. Průmyslníci přitom trpí již poměrně dlouhou dobu, letošní rok bude pravděpodobně třetím v řadě, kdy reálná průmyslová produkce zaznamená pokles. Aktuálně ale pokles aktivity do určité míry tlumí efekt předzásobení, kdy americké firmy i domácnosti před uvalením cel razantně navyšují dovozy. Nepředpokládáme, že by zveřejněné číslo nijak zásadně ovlivnilo kurz koruny, nemělo by ale hrát ani v její prospěch.

Z eurozóny se dočkáme finálních PMI průmyslové aktivity za duben a předběžné dubnové inflace. PMI by se nijak neměla odlišovat od předběžných odhadů a trhy tak nijak neovlivní. Zajímavější tak budou inflační čísla. Předpokládáme, že se celková meziroční inflace v dubnu snížila o 0,1 pb na 2,1 % y/y s rizikem, že by to mohlo být dokonce 2,0 %, a to zejména kvůli cenám energií (hlavně ropy). Naproti tomu jádrová inflace se podle našeho názoru zvýší o 0,1 pb na 2,5 % y/y. Jediným důvodem ale je jiné načasování Velikonoc oproti loňskému roku. Obecně by nižší čísla potvrdila scénář, že ECB bude dále snižovat úrokové sazby. Podle nás minimálně ještě dvakrát po 25 bb na 1,75 % v případě depozitní sazby.

Data z amerického trhu práce (Nonfarm Payrolls) by měla ukázat na solidní tvorbu pracovních míst. Naznačují to alespoň týdenní statistiky, které zatím neindikují žádné výraznější propouštění. Po 228 tisících nově vytvořených pozic v březnu jich v dubnu očekáváme 160 tisíc. Dominantně by se na přírůstku měl podílet především zdravotnický sektor. Průměrné hodinové výdělky podle nás meziměsíčně vzrostou o 0,3 %. Do budoucna ale takovéto tempo nebude na pokrytí dodatečných nákladů vyplývajících ze zaváděných cel stačit, a tak kupní síla domácností bude postupně klesat. Vzhledem ke zklamání z dříve zveřejněných indikátorů ADP i ‚Jobless Claims‘ ale vnímáme riziko, že dnešní čísla zklamou, což by pro dolar nebyla dobrá zpráva.

Na klidnou středu na finančních trzích navázal nudný čtvrtek

Středa tohoto pracovního týdne byla zároveň posledním obchodním dnem dubna. Přes publikování celé řady zajímavých makroekonomických dat byl ale globální i středoevropský devizový trh v klidu. Kurz eura k dolaru se držel po celý středeční den stabilní v pásmu 1,135‑400 USD/EUR. Kurz koruny vůči euru pak stagnoval mezi 24,90-95 CZK/EUR. Ve čtvrtek byl v mnoha zemích svátek a i ekonomický kalendář byl kvůli tomu prázdný. Proti středě byl dolar mírně silnější, když se držel nad 1,130 USD/EUR, koruna zůstala ve zmíněném středečním koridoru.

Tuzemská ekonomika rostla podle předběžného odhadu během prvního čtvrtletí o 0,5 % mezičtvrtletně, což znamenalo zrychlení meziročního růstu na 2,0 % z 1,8 % zaznamenaném v Q4 24. Výsledek odpovídal tržnímu očekávání. Podle informací z ČSÚ byla hlavním tahounem mezičtvrtletní dynamiky spotřeba domácností, ale pozitivně přispěly i investice (včetně zásob) a čisté exporty. Zatímco spotřeba domácností díky růstu reálných disponibilních příjmů zůstane podporovatelem růstu české ekonomiky i ve zbytku letošního roku, u investic i exportů se obáváme, že ve zbytku roku, zejména v jeho druhé polovině, dojde v souvislosti s obchodními válkami k výraznému zhoršení. Podrobněji k výhledu v aktuální makroekonomické prognóze Komerční banky (k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_2Q25_CZ).

Růst tuzemské ekonomiky tak poměrně výrazně překonal své západoevropské protějšky. Německá ekonomika si během prvních tří měsíců letošního roku připsala v souladu s očekáváním 0,2 % q/q, meziročně byla ale o 0,2 % níže. Eurozóna jako celek si připsala +0,4 % q/q, což znamenalo setrvání meziročního růstu na +1,2 %. Tady se ale jednalo ve srovnání s očekáváním o pozitivní překvapení. Z inflační fronty jsme se dočkali předběžného odhadu inflace za duben z Německa; ta skončila o desetinu nad konsensem.

Rozhodně nepotěšila americká data. Nejprve ve středu zklamal ADP report, který přinesl nižší než očekávaný počet nových pracovních míst v privátním sektoru. Následovala stagflační kombinace čísel z národních účtů – americké HDP za Q1 25 zaznamenalo mezičtvrtletní anualizovaný pokles o 0,3 %, když ještě v závěrečném čtvrtletí loňského roku tamní ekonomika měřená stejnou metrikou přidala 2,4 %. Deflátor HDP pak vyskočil o vysokých 3,7 % q/q anualizovaně. Tady se jedná o vliv Donaldem Trumpem rozpoutané hysterie kolem cel a snahu Američanů se předzásobit. Výsledkem byl výrazně negativní příspěvek čistého exportu. Ve čtvrtek jsem se pak dočkaly nečekaně vyššího počtu nových uchazečů žádajících o podporu v nezaměstnanosti za předchozí týden.

Autor: Jan Vejmělek