Česká data v tomto týdnu lehce zchladila vysoká očekávání

Data z české ekonomiky v tomto týdnu celkově spíše naznačovala zpomalení dynamiky HDP ve třetím letošním čtvrtletí. Podle nás nevyloučila ani mezičtvrtletní snížení domácí ekonomické aktivity. Výroba ve zpracovatelském průmyslu v srpnu meziměsíčně klesla již čtvrtý měsíc v řadě, naopak ve stavebnictví pokračuje silné oživení, a to díky tomu inženýrskému, které odráží vyšší vládní investice do dopravní infrastruktury (více zde: https://bit.ly/3ICb1ai). Tržby v maloobchodě (bez prodejů aut) a službách se v srpnu meziměsíčně zvýšily o 0,6 %, respektive o 0,2 % m/m (více zde: https://bit.ly/Sales_Aug25). V obou případech růst tržeb v posledních třech měsících oproti předcházejícím třem měsícům zpomalil, ve službách tržby dokonce klesly. To může indikovat zpomalení spotřebitelské poptávky v Q3 a spolu se slabým výkonem průmyslu nahrávají našemu očekávání ohledně zpomalení české ekonomiky v probíhající druhé polovině roku. Podíl nezaměstnaných v září mírně narostl na 4,6 %, k nárůstu přitom došlo i po očištění o sezónní efekty (více zde: https://bit.ly/Unemployment_Sep25).

Česká inflace v září pokračovala v sestupném trendu a dosáhla 2,3 % y/y oproti 2,6 % v srpnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,6 % m/m. To bylo oproti tržnímu konsensu (2,6 % y/y a -0,3 % m/m) citelné překvapení směrem dolů a spolu s ekonomickými daty vedly k poklesu tržních úrokových sazeb. To zřejmě odráželo zchlazení očekávání ohledně zvyšování sazeb ČNB. Zářijovou inflaci ovlivnilo zlevnění potravin (-1,1 % m/m), pohonné hmoty zlevnily o 0,7 % a regulované ceny klesly jen nepatrně. Jádrová inflace ale jen těsně setrvala na srpnové hodnotě na 2,8 % y/y, resp. 2,76 % v přesnějším vyjádření. Její výše a zejména pak stále vysoký růst cen služeb podle ČNB odůvodňuje setrvání přísnějších měnových podmínek. Zářijová inflační čísla komentujeme zde: https://bit.ly/CPI_Sep25_CZ. Centrálními bankéři často skloňovaný nemovitostní trh zřejmě již nepřispívá ke zrychlování jádrové inflace, když růst imputovaného nájemného setrval na 4,9 % y/y již čtvrtý měsíc v řadě a podle nás je prostor ke zrychlení omezený. Nemovitostnímu trhu se detailně věnuje speciální report: https://bit.ly/HPM2Q25cz.

Výsledek českých voleb nezanechal mimořádnou stopu na korunových aktivech. Vyjádření budoucí formující se vlády ohledně uvolnění fiskálních pravidel a výrazně expanzivnější fiskální politiky (oproti navrhovanému schodku 286 mld. CZK v roce 2026) ovšem vyznívají ve směru vyšších úrokových sazeb, resp. výnosů státního dluhu. Zároveň to více akcentuje současný důraz ČNB na riziko uvolněnější fiskální politiky ve vztahu k inflačním tlakům.

Německá data potvrdila pokračování slabšího výkonu tamní ekonomiky. Ostrý pokles průmyslové produkce o 4,3 % m/m a vývozu (-0,5 % m/m) reflektoval odstávky v automobilovém sektoru, kde výroba klesla o téměř 19 % m/m. Situace v tamním průmyslu zůstává celkově utlumená, což nevyznívá pozitivně pro domácí průmyslový sektor. K negativním zprávám z eurozóny se přidala i politická nestabilita ve Francii, to ale mělo vliv primárně na tamní aktiva. Celkově jsou eurové sazby v tomto týdnu téměř beze změny, zatímco euro vůči dolaru odevzdávalo předchozí zisky. Společné evropské měně nepomohl ani mírně jestřábí tón vyjádření z ECB.

Ani v tomto týdnu jsme se toho moc nedozvěděli ohledně americké ekonomiky, která zůstává v zajetí vládního shutdownu. Jeho pokračování se zatím zdá být relativně jisté vzhledem pokračujícím neshodám mezi republikány a demokraty. Přesto bychom se podle zpráv z BLS do konce měsíce mohli alespoň dočkat tamní zářijové inflace (původně na programu příští týden). Navzdory datové nejistotě se však zdá, že tamní centrální banka má nakročeno k dalšímu snížení úrokových sazeb, alespoň tedy dle Christophera Wallera.

Mírný ústup rizikové averze na trzích navzdory panující nejistotě kvůli shutdownu v USA přineslo příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Akciové trhy tento týden dále rostly, americký dolar si připisoval zisky, zatímco středoevropské měny spíše ztrácely. Polský zlotý doplatil na neočekávané snížení úrokových sazeb polské centrální banky o 25 bb na 4,50 % a oslabil o 0,2 %, zatímco maďarský forint poslala politická vyjádření ohledně úrokových sazeb k slabším úrovním až na 390 HUF/EUR. Česká koruna oslabila mírněji o 0,2 %, přičemž v samotném závěru týdne ztráty trochu korigovala.

Autor: Kevin Tran Nguyen