Druhý týden konfliktu na Blízkém východě přinesl na trhy výrazné turbulence

Očekávání ohledně rychlého rozuzlení konfliktu na Blízkém východě se na vstupu do jeho druhého týdne začínají rozplývat. To tak přineslo výrazné přecenění na finančních trzích, které otevřely tento týden s citelnými ztrátami. Obavy kolem rozšíření konfliktu v regionu a delšího narušení energetické infrastruktury vyhnalo cenu ropy Brent nad 100 USD/barel, tedy o více jak 40 % výše oproti poslednímu závěru před americko-izraelským útokem na Írán.

Růst ceny ropy je reakcí na útoky na skladovací zařízení, praktické omezení Hormuzského průlivu a snížení produkce ropy v regionu kvůli rychlému plnění zásobníků. Nárůst se koncentroval u kontraktů pro nejbližší měsíce, což ukazuje na obavy z akutního narušení dodávek a vyšší rizikovou prémii. Kontrakty s vypořádáním ve vzdálenější budoucnosti nezaznamenaly takto markantní nárůst. Současný vývoj tak sice indikuje výrazné navýšení cen, které ale nemusí nutně dlouho trvat, alespoň v takové míře jak implikují spotové ceny. Finanční trhy ale oproti minulému týdnu postupně více zaceňují zvýšené úrovně ceny ropy po delší dobu vzhledem k tomu, že se obavy ohledně táhlého konfliktu zvyšují. Evropský trh s plynem reflektoval podobný cenový šok. Ceny nizozemského benchmarku TTF dnes otevřely až o 30 % výše (částečně poté korigovaly) a dostaly se nad 60 EUR/MWh. Setrvání zvýšených cen plynu může pro evropské ekonomiky zejména vzhledem k nízkému naplnění plynových zásobníků po zimě představovat výraznější problém. Naproti tomu rozsáhlé fyzické přerušení dodávek LNG není tolik akutním problémem, když dodávky z Blízkého východu činí zhruba necelých 8 % z celkového dovozu LNG do Evropy.

Začátek obchodování reflektoval strachování investorů ohledně stagflačního dopadu konfliktu kvůli růstu cen energetických komodit. Riziková averze se podepsala na výrazných poklesech na akciových trzích, zatímco výnosy dluhopisů a tržní úrokové sazby rostly. Středoevropský region zaznamenal výraznější nárůst oproti eurovým sazbám, které otevřely tento týden až o 15 bb výše dle splatnosti, a to zejména na kratším konci. To odráželo přecenění kroků ECB, když investoři nyní zaceňují zvyšování sazeb ECB v letošním roce až o zhruba 45 bb. Korunové sazby z rána otevřely o téměř půl procentního bodu výše, výrazně se tak změnila očekáváná trajektorie sazeb ČNB, když současné ceny implikují potenciální zvýšení sazeb ČNB o 75-100 bb v horizontu jednoho roku. Nárůst výnosů českých státních dluhopisů zprvu tradičně trochu zaostával za nárůstem tržních sazeb. Po prvotní reakci ale dochází k částečné korekci sazeb, které ale zůstávají vysoko oproti pátečnímu závěru.

Na devizovém trhu z rizikové averze těžil americký dolar a švýcarský frank. Americký dolar vůči euru otevřel těsně nad úrovní 1,15 USD/EUR a oproti pátečnímu závěru je zhruba o 0,5 % silnější. Na pozadí silnějšího dolaru středoevropské měny ztrácely. Podobně jako v minulém týdnu česká koruna oslabování více odolávala na rozdíl od polského zlotého a maďarského forintu, které nyní ztrácejí zhruba 0,3 %, respektive více jak 1,0 %.

Klíčovou otázkou zůstává délka konfliktu. Dočasný výkyv cen energií se sice podepíše na zvýšené inflaci, zpravidla ale má omezený dopad na ekonomickou aktivitu. Rozplývající se očekávání ohledně rychlého ukončení konfliktu ale jednak posilují očekávání ohledně setrvání zvýšených cen energetických komodit, ale také zvyšují obavy citelnějšího dopadu do ekonomické aktivity.

Autor: Kevin Tran Nguyen