Duben přinesl smíšená data z reálné ekonomiky

I přes odeznívající pozitivní efekt předzásobení domácí průmyslová výroba v dubnu pokračovala v růstu, který dokonce zesílil. K výsledku výrazně přispěla výroba automobilů, pozitivně se zde odrazila i produkce ostatních dopravních prostředků či elektronických zařízení a počítačů. V růstu pokračovala i hodnota nových zakázek. V solidním přebytku se udržel i zahraniční obchod. Naopak ve stavebnictví došlo k výraznému zhoršení. Po sezónním očištění totiž stavební produkce meziměsíčně propadla o 5,0 %, když byl výrazný pokles zaznamenán jak v případě pozemního, tak i inženýrského stavitelství.

Průmyslová produkce byla v dubnu meziměsíčně vyšší o 0,9 % a navázala tak na březnový nárůst o 0,5 %. V meziročním vyjádření byla sice nižší o -1,1 %, což bylo oproti tržnímu konsensu ve výši -1,6 % y/y pozitivním překvapením. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní ale byla průmyslová produkce v dubnu vyšší o 2,0 %. Naše očekávání sice počítalo s meziměsíčním nárůstem průmyslové produkce (o 0,2 %), v meziročním vyjádření jsme ale očekávali nižší výrobu. Část odchylky jde na vrub sezónním faktorům, přesto ale výkon průmyslu na začátku druhého letošního čtvrtletí je pro nás pozitivním překvapením.

Společně s ostatními daty zveřejněnými v tomto týdnu (tržby v obchodě a službách) to tak naznačuje relativně dobrý vstup české ekonomiky do druhého čtvrtletí poté, co již v tom prvním silně rostla. Negativní dopad zavádění obchodních bariér by se ale v datech průmyslové produkce postupně měl objevovat, podobně jako v Německu, kde výroba v dubnu silně poklesla o 1,4 % m/m.

Výroba ve zpracovatelském průmyslu byla v dubnu meziměsíčně vyšší o 0,9 %. Po březnovém oslabení k růstu přispěl i automobilový průmysl, když výroba aut (včetně dílů) v dubnu narostla o 0,9 %. K dubnovému nárůstu dále významně přispěla i odvětví výroby ostatních dopravních prostředků (+0,2 pb), výroby elektrických zařízení (+0,2 pb) či výroby počítačů a elektronických zařízení (+0,1 pb). Nicméně zhruba v půlce sledovaných zpracovatelských odvětví v rámci indexu průmyslové produkce výroba meziměsíčně klesla. Přestože by zavádění cel a s tím související odeznívající efekt předzásobení implikovaly oslabení produkce, jak ukázala i dubnová průmyslová data z Německa, tak kromě vyšší tuzemské produkce ani předstihové indikátory sentimentu průmyslníků nenaznačují nadcházející ostrý pokles aktivity. Výhled pro výrobu se nicméně od začátku roku pochopitelně celkově zhoršil.

Hodnota nových zakázek v průmyslu v dubnu rovněž pokračovala v růstu. Oproti březnu byla vyšší o 3,7 %, když se na tom výrazně podílel i nárůst zakázek v automobilovém průmyslu o více jak 15 % m/m. V meziročním srovnání byla hodnota celkových zakázek vyšší o 7,7 %. Ani v zakázkových knihách českého průmyslu vlivem odeznívání efektu předzásobení tedy zatím nedochází ke zhoršování.

V prvním čtvrtletí pravděpodobně dominoval efekt předzásobení, podobně jako v ostatních evropských zemích tak průmyslová produkce solidně rostla. Proto je poměrně těžké hodnotit současnou fundamentální situaci v průmyslu. Na vstupu do druhého čtvrtletí navíc domácí průmysl zatím nevykazuje známky výrazného zhoršení, přestože by zmíněný efekt měl vyprchávat. Situace se cly ale zůstává velmi nejistá, zároveň současné moratorium na reciproční cla může částečně stále posilovat snahy o předzásobení. Předstihové indikátory sentimentu z května rovněž nenaznačují pokles produkce, která by tak v druhém čtvrtletí mohla zůstat relativně zvýšená. Obecně měsíční data za duben a předstihové indikátory za květen z podnikatelského i spotřebitelského hlediska zatím nepředznamenávají citelné oslabení aktivity v druhém čtvrtletí. Postupně by ale v druhé polovině roku měly být negativní efekty obchodních válek více vidět.

Zahraniční obchod v přebytku, ale mírně za očekáváními

Bilance zahraničního obchodu v dubnu mírně zaostala za očekáváními, když dosáhla přebytku ve výši 23,2 mld. CZK. Meziročně byla o necelých 7 miliard CZK nižší. Negativně se na výsledku odrazil meziročně vyšší schodek obchodu s ropou a zemním plynem (o 5,7 mld. CZK), přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance s elektrickými zařízeními (o 5,3 mld. CZK) a přebytek obchodu s kovodělnými výrobky poklesl o 3,3 mld. CZK. Na druhou stranu pozitivní vliv na celkovou bilanci měl v dubnu nižší deficit obchodu s rafinovanými ropnými produkty (o 3,3 mld. CZK) a o 2,9 mld. CZK vyšší kladné saldo obchodu s motorovými vozidly, a naopak nižší deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji.

Po sezónním očištění bilance zahraničního obchodu dosáhla v dubnu přebytku ve výši 18,7 mld. CZK, tedy o necelé 2 mld. CZK více než v předchozím měsíci. Vývoz se meziměsíčně snížil o 0,1 % a dovoz o 0,6 %.

Od začátku letošního roku bilance zahraničního obchodu dosáhla kumulativního přebytku 106,2 mld. CZK, což představovalo meziroční zhoršení o 6,9 mld. CZK. Za celý letošní rok náš odhad počítá s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 192 mld. CZK po loňských 227 mld. CZK.

Vstup do druhého čtvrtletí stavebníkům nevyšel

Zatímco březen byl z pohledu českých stavebníků ve znamení silné růstové dynamiky, duben znamenal naprostý opak. Po sezónním očištění totiž stavební produkce v dubnu oproti březnu propadla o 5,0 %, když byl výrazný pokles zaznamenán v obou hlavních podskupinách: pozemní stavitelství spadlo o 4,3 % meziměsíčně, inženýrské pak dokonce o 6,1 %. Kumulativně za první čtyři měsíce roku tak stavební produkce letos klesá.

Z pohledu meziroční dynamiky výstup stavebnictví v letošním dubnu oproti tomu loňskému rostl, a to o 1,9 %, což ve srovnání s březnovými +12,5 % znamená poměrně výrazné zpomalení. Tady ale ve vysoké volatilitě posledních měsíců hraje významnou roli efekt volatilní statistické základny prvních měsíců loňského roku.

Výraznější oživení aktivity ve zbytku roku příliš očekávat nelze. Za první čtyři měsíce letošního roku činil průměrný meziroční růst 5,5 %, což je ale především výsledek slabé loňské statistické základny. Obáváme se, že bez výraznějšího rozjezdu investiční aktivity v privátním sektoru se znatelnějšího růstu stavební produkce nedočkáme. A tento obrázek potvrzují i statistiky vydaných stavebních povolení za duben. Orientační hodnota nově povolených staveb byl meziročně o 9,9 % nižší. Tady ale podle ČSÚ za propadem stály zejména velké stavby s rozpočtem nad jednu miliardu korun. U menších staveb byla hodnota vydaných povolení zhruba stejná jako před rokem.

I když nedostatečná poptávka je významným faktorem brzdící tento sektor, je podle ČSÚ až druhým nejvýznamnějším. Hlavní bariérou růstu je nedostatek zaměstnanců. Zaměstnanost v sektoru se v dubnu meziročně snížila o 0,4 %, průměrná hrubá měsíční mzda byla meziročně o 9,6 % vyšší.

Autor: Jana Steckerová