Tuzemská inflace se v březnu viditelně snížila

Domácí ekonomický kalendář dnes nabízí předběžný odhad březnové inflace a únorové maloobchodní tržby. Růst spotřebitelských cen se podle našeho odhadu v meziročním vyjádření snížil z únorových 2,7 % y/y na 2,4 % y/y. Maloobchodní tržby by měly ukázat, že stále relativně slabá spotřebitelská důvěra brzdí oživení poptávky domácností. V zámoří bude zveřejněn březnový počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru (NFP report). V podvečer pak na téma ekonomického výhledu vystoupí šéf Fedu J. Powell. Přestože tedy dnešek na data rozhodně chudý nebude, investoři se budou pravděpodobně nadále zmítat v nejistotě spojené s eskalací obchodní války. Čekat se nyní bude především na to, zda vyjednávání povedou ke zmírnění oznámených cel ze strany USA, nebo naopak přijdou od dotčených států cla odvetná.

Tvorba pracovních míst v USA zatím zůstává silná

V ČR dnes bude zveřejněna předběžná březnová inflace. Očekáváme, že v meziročním vyjádření se sníží z únorových 2,7 % na březnových 2,4 %. To by bylo 0,2 procentního bodu pod prognózou ČNB. V důsledku nižších cen ropy a silnějšího kurzu koruny vůči dolaru, v meziročním vyjádření podpořeném efektem srovnávací základny, pravděpodobně výrazně poklesly ceny pohonných hmot. Očekáváme také mírný meziměsíční pokles cen potravin, když stále vidíme prostor pro korekci prudkého lednového nárůstu. Dynamika jádrových cen byla v lednu a únoru silná, protože se pravděpodobně projevil vliv tradičního ročního přecenění na začátku roku. V březnu však očekáváme mírné zpomalení jádrové inflace z 2,5 % na 2,4 % meziročně, jelikož poptávka domácností zůstává podle nás utlumená a spotřebitelský sentiment na přelomu roku poklesl. Očekáváme, že celková i jádrová inflace zůstanou po zbytek letošního a v příštím roce v tolerančním pásmu ČNB. Více zde: https://bit.ly/preCPI_Mar25_CZ.

Maloobchodní tržby za únor potvrdí, že stále relativně slabá spotřebitelská důvěra limituje růst poptávky domácností. Po lednovém zpomalení spotřebitelských výdajů očekáváme, že se jejich růstový trend obnovil, i když podle našich očekávání půjde jen o mírné oživení. Odhadujeme, že meziměsíční nárůst celkových maloobchodních tržeb i maloobchodních tržeb bez automobilů za únor činil 0,4 %. Předpokládáme, že maloobchodní tržby mimo automobilový průmysl vzrostly meziročně o 2,7 % v NSA vyjádření a o 3,8 % ve WDA vyjádření (letošní únor měl o jeden pracovní den méně než loni). Prudký pokles spotřebitelského sentimentu na začátku roku sice pravděpodobně oživení spotřebitelských výdajů zcela nezastaví, ale může mu ubrat na síle, když spotřebitelé v prostředí vyšší nejistoty mohou tvořit opatrnostní úspory.

Americký ekonomický kalendář dnes přináší březnové statistiky z tamního trhu práce. Očekáváme 170 tisíc nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru; trh přitom čeká nižších 140 tisíc. Tvorba pracovních míst tak zůstává zdravá, v podstatě na úrovni roku 2024, po slabším začátku letošního roku. Propouštění, které je obvykle známkou recese, zůstává velmi nízké. Včera zveřejněný počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl 219 tisíc, což zhruba odpovídá údajům z posledních týdnů. Ačkoli se často zmiňuje v souvislosti s aktivitou Ministerstva pro efektivitu státní správy (DOGE) snižování počtu federálních zaměstnanců, mnoho postižených pracovníků může zůstat na výplatních páskách až do září. Míra nezaměstnanosti by tak v březnu měla zůstat na únorových 4,1 %. Propouštění se již nicméně odrazilo v počtu oznámených výpovědí (dle včera publikovaného údaje Challenger Job Cuts), který v březnu v meziročním srovnání vyskočil o 204,8 %, k čemuž dominantně přispívá právě veřejný sektor.

Americký dolar je nejslabší za poslední půlrok

Na finančních trzích včera veškerá data zastínila eskalace obchodní války. Americká administrativa ve středu večer přišla s víceúrovňovým systémem recipročních cel, která se výrazně liší v závislosti na zemi (20 % na EU). Celkově byla výše celních sazeb spíše negativním překvapením. Objevují se navíc zprávy, že Německo i Francie budou chtít prosadit tvrdou odvetnou reakci ze strany EU. Na finančních trzích tak byla patrná silná averze k rizikovým aktivům. Evropské i americké akciové indexy v řadě případů ztrácely (S&P 500 -4,8 %, Nasdaq -6 %, DAX -3 %). Rostly naopak ceny (a tedy klesaly výnosy) státních dluhopisů. Pokles krátkodobých dolarových sazeb pak reflektoval rostoucí sázky investorů na uvolnění měnové politiky amerického Fedu, kde dolarové instrumenty již plně zaceňují pro letošek čtyři snížení o 25 bb. Rostoucí obavy o výkon americké ekonomiky se výrazně odrazily i na devizovém trhu, kde americký dolar v páru s eurem ztratil 1,7 % na 1,104 USD/EUR, a je tak nejslabší za poslední půlrok.

Nervozita na trzích měla dopad i na měny středoevropského regionu, kde byl tradičně nejmenší výkyv patrný u české koruny, která oslabila o 0,4 % na 25,05 CZK/EUR. Maďarský forint a polský zlotý ke společné evropské měně ztratily 0,9 %, resp. 1,4 % na 403,4 HUF/EUR, resp. 4,228 PLN/EUR.

Autor: Jaromír Gec