Provizorium skončilo, schodek se začne výrazně prohlubovat

Na konci března dosáhl schodek státního rozpočtu 27,6 mld. CZK. Meziročně se tak saldo zlepšilo o 63,6 mld. CZK. Na příjmové straně k tomu přispěly zejména oproti loňsku vyšší příjmy z pojistného, kde se patrně projevilo kromě pokračujícího solidního růstu mezd také legislativní zvýšení odvodů OSVČ. Významně se však na meziročním zmírnění schodku podepsalo také vyšší čtvrtletního inkaso DPPO a příjmy z EU. Na výdajové straně k meziročnímu zlepšení salda pomohlo rozpočtové provizorium. Výdaje v důsledku toho za první čtvrtletí poklesly meziročně o téměř 8 %. Rozpočtové provizorium se projevilo zejména v omezení transferů, respektive předfinancování v kapitolách regionálního školství, sociálních služeb nebo výzkumu.

Celkově lze očekávat, že ve zbytku roku bude vývoj státního rozpočtu výrazně horší. Rozpočtové provizorium se schválením rozpočtu na letošní rok v březnu skončilo. V dalších měsících tak dojde k nárůstu výdajů, který bude odrážet nejen celkově vyšší výdaje letošního rozpočtu, ale i realizaci provizoriem pozdrženého financování některých kapitol. Spíše dočasný charakter mají pravděpodobně také zvýšené příjmy z EU fondů, které mohly být dány pouze dočerpáváním předfinancovaných projektů z loňska. Určitou kompenzaci aktuálně zvýšené dynamiky pak patrně zaznamená i pojistné, kde vláda plánuje od 1. července 2026 navrátit vyměřovací základ pro OSVČ na úroveň roku 2025 se zpětným dopadem na odvody provedené v 1. pololetí tohoto roku.

Fiskální politika letos přechází do expanze. V souladu se schváleným rozpočtem předpokládáme, že hotovostní deficit státního rozpočtu se letos prohloubí k 310 mld. CZK. V poměru k HDP by podle našeho odhadu měl spolu s tím narůst deficit veřejných financí z loňských 2,1 % na 2,8 % HDP. To by mělo vyústit v postupný náběh viditelně expanzivního působení fiskální politiky s pozitivním dopadem na růst HDP, ale i na inflaci a úrokové sazby. Obnovení konsolidace veřejných rozpočtů neočekáváme ani v následujících letech. To současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla na celém horizontu naší prognózy nadále plnit Maastrichtská kritéria týkající se deficitu veřejných financí i výše dluhu. Riziko je nicméně aktuálně podle nás vychýleno - alespoň pro letošní rok - směrem k více deficitnímu hospodaření veřejných financí. To vychází zejména z případného zavedení opatření na kompenzaci zvýšených cen energií a pohonných hmot v souvislosti s probíhající válkou na Blízkém východě. Obecné dopady fiskální expanze na českou ekonomiku popisujeme ve speciálním reportu: https://bit.ly/3JJbZC1, dopady ropného šoku jsme diskutovali zde: https://bit.ly/Oil_shock_CZ.

Autor: Jaromír Gec