Poslední 50bodový „výstřel“

Česká národní banka na dnešním zasedání opět snížila repo sazbu o 50 bb na 4,75 %. V rámci současného cyklu se však patrně jednalo o poslední takto výrazný krok. Podle slov guvernéra se již na příštím zasedání začátkem srpna pravděpodobně budou tuzemští centrální bankéři rozhodovat mezi snížením sazeb o 25 bb nebo jejich ponecháním na současné úrovni. K opatrnému přístupu ohledně míry budoucího uvolnění měnové politiky bankovní radu vedou vnímaná proinflační rizika. Podle nás bude stav ekonomiky v kombinaci s inflací setrvávající v tolerančním pásmu cíle tlačit na další pokles úrokových sazeb. Na zbývajících čtyřech letošních zasedáních proto čekáme trojí snížení repo sazby o 25 bb. Ta by tak na konci roku měla poklesnout na 4 %. Terminální úroveň repo sazby ponecháváme na 3,5 % a její dosažení pak předpokládáme v Q1 25.

ČNB na dnešním zasedání počtvrté v řadě rozhodla o snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu. Základní repo sazba tak klesla na 4,75 %. Toto rozhodnutí podpořilo pět členů bankovní rady, dva hlasovali pro snížení sazeb o 25 bb. Naše prognóza i konsenzus analytiků přitom počítaly se zpomalením tempa na 25 bb. Finanční trh před dnešním zasedáním zaceňoval vzhledem k nejasným vyjádřením členů bankovní rady snížení sazeb v rozmezí čtvrt až půl procentního bodu. Výraznější krok proto bezprostředně přispěl k oslabení koruny k 25 CZK/EUR.

Měnová politika byla ve druhém čtvrtletí přísnější, než implikovala prognóza ČNB. Květnová predikce centrální banky počítala pro letošní druhé čtvrtletí s průměrnou repo sazbou ve výši 5,1 %. Ve skutečností ale byl průměr o více než tři desetiny výše. Členové bankovní rady vnímají rizika poslední prognózy centrální banky jako mírně proinflační. Mezi rizikové faktory řadí případné zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru, výraznější než předpokládaný růst cen služeb, možné přerušení dezinflace u obchodovatelných statků a výraznější oživení úvěrové aktivity. To částečně potvrdila poslední data. Vyšší, než centrální banka očekávala, byl v Q1 24 mzdový růst a proinflační vyznění měla rovněž struktura HDP. Protiinflačně naopak působil silnější kurz koruny. Samotný růst spotřebitelských cen zhruba odpovídal prognóze ČNB, když inflace v dubnu sice skončila (hlavně vlivem překvapivě silného nárůstu cen potravin) o 0,4 pb nad prognózou centrální banky, v květnu se však odchylka snížila na pouhou desetinu. Jádrová inflace pak v dubnu zcela odpovídala predikci ČNB a v květnu dokonce skončila o 0,2 pb pod ní.

Celkový stav ekonomiky i setrvání inflace uvnitř tolerančního pásma 2% cíle podle nás bude vyvolávat tlak na další pokles úrokových sazeb. Navzdory zvýšené dynamice reálných mezd a spotřeby domácností zůstávají tyto ukazatele hluboko pod předpandemickou úrovní z Q4 19. Jádrová i celková inflace se od začátku letošního roku pohybují uvnitř tolerančního pásma cíle centrální banky. Riziko zvýšení inflace nad jeho horní hranici podle nás neindikuje ani utlumená dynamika cen v primárních okruzích. Na zbývajících čtyřech letošních zasedáních čekáme trojí snížení repo sazby o 25 bb. Klíčová sazba tak podle nás do konce roku klesne na 4,0 %. Náš odhad terminální úrovně repo sazby ponecháváme na 3,5 % a její dosažení očekáváme v Q1 25.

Autor: Jaromír Gec