Fed tento týden sazby nesníží

Významnou událostí týdne je zasedání americké centrální banky. Fed podle nás i tržního očekávání úrokové sazby ponechá nezměněné. Klíčové je, zda vyšle signál o delším období neměnných sazeb. Ekonomický kalendář tohoto týdne je jinak pro Spojené státy nezáživný, evropský ale přinese ukazatele, které budou trh zajímat. Důležitý bude předběžný odhad HDP eurozóny za loňské závěrečné čtvrtletí, kde očekáváme mezičtvrtletní růst o 0,2 %, a lednové indikátory důvěry z dílny Evropské komise. Výrazně vyšší dynamiku HDP ve výši 0,8 % čekáme od tuzemské ekonomiky. Zlepšení by podle nás měly zaznamenat i lednové ukazatele spotřebitelské a podnikatelské důvěry, jak je přinese konjunkturální průzkum. Ve čtvrtek pak začíná mediální karanténa ČNB, v první polovině týdne tak můžeme čekat ještě nějaká mediální vystoupení tuzemských centrálních bankéřů. My na únorovém zasedání bankovní rady změnu úrokových sazeb nečekáme.

Česko v závěru loňského roku udrželo svižný růst

Fed tento týden úrokové sazby nesníží, důležitá bude signalizace dalších kroků. Fed by podle tržního konsenzu i našeho názoru měl ve středu ponechat sazby beze změny. Důležitější podle nás bude rétorika ve zveřejněném prohlášení a na tiskové konferenci předsedy J. Powella. Po snížení sazeb o 75 bb ve druhé polovině loňského roku a při stabilizujícím se trhu práce i přetrvávající nejistotě ohledně vývoje inflace se centrální bankéři zdají spíše obezřetnější, pokud jde o dalším uvolňování, a to přes politické tlaky prezidenta Trumpa. Hlavním motivem komunikace po rozhodnutí zřejmě bude „závislost na datech“, která bude zdůvodňovat rozhodnutí neměnit sazby. Očekáváme, že vůči rozhodnutí se vymezí S. Miran, jež bude prosazovat 50bodové snížení, zatímco dříve „jestřábí“ M. Bowmanová a Ch. Waller tentokrát podle všeho většinu podpoří. Nejdůležitější otázkou však je, zda Fed naznačí ochotu držet sazby beze změny i po lednovém zasedání. Náš výhled sice počítá s 25bodovým snížením v březnu, avšak riziko další pauzy roste, zejména kvůli přetrvávající zvýšené inflaci ve službách a obnoveným politickým útokům na kredibilitu Fedu. To vše může významnou část členů Výboru vést k opatrnosti a menší ochotě k dalšímu uvolnění politiky.

Zatímco v USA je klíčovou, ale v podstatě jedinou událostí zasedání FOMC, evropský ekonomický kalendář je mnohem bohatší. Předběžné údaje o HDP za Q4 25 pro eurozónu, Německo a Francii by měly ukázat mezičtvrtletní růst ve výši 0,2 % u všech tří zemí. V Německu by se měly začít projevovat známky fiskálních stimulů v průmyslové výrobě a investicích, možná spolu s prvními náznaky rostoucích investic do umělé inteligence. Indikátory ekonomického sentimentu z dílny Evropské komise by se měly za leden zlepšit, ale stále budou odrážet dvourychlostní ekonomiku (průmysl versus služby), domácnosti nadále zůstávají opatrné ve svých výdajích. Nezaměstnanost by měla zůstat na historicky nízké úrovni, zatímco inflační očekávání spotřebitelů mohou v horizontu jednoho roku mírně poklesnout a v horizontu tří let zůstat beze změny. Celkově by evropská data měla podpořit námi očekávané postupné oživení domácí poptávky v tomto roce, což je dobrá zpráva i pro společnou evropskou měnu. Německé fiskální výdaje by navíc v nadcházejících měsících měly dále posilovat. Otázka snižování sazeb ze strany ECB tak na místě není.

Česká ekonomická data, která tento týden přinese, by měla být z pohledu české měny podporou. Pozitivní překvapení očekáváme jak od lednového konjunkturálního průzkumu, tak od prvního odhadu výkonnosti české ekonomiky v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Měsíční ukazatele jasně naznačovaly, že závěrečné měsíce roku 2025 se nesly ve znamení pokračujícího oživování české ekonomiky. Pozitivní příspěvek čekáme od zahraniční i domácí poptávky. Ta domácí by měla hrát prim, když jsme pozorovali zejména zvýšenou poptávku ze strany domácností, ale i vyšší investiční aktivitu. Počítáme tedy s mezičtvrtletním růstem české ekonomiky o 0,8 %, tedy stejně jako v Q3 25. Tržní konsensus předpokládá zpomalení na 0,6 %. Růst disponibilních příjmů spojený s očekáváním dalšího poklesu inflace na počátku letošního roku (i kvůli přenesení plateb na obnovitelné zdroje z domácností na stát) by měl přispět ke znatelnému zlepšení spotřebitelské důvěry. A optimističtější by ve světle posledních lepších dat z německého průmyslu měli být i podnikatelé.

S finančními trhy hýbal primárně Trump, ne ekonomická data

Dění na finančních trzích bylo v minulém týdnu primárně ve znamení rychle se měnící situace na geopolitické scéně, zveřejněná ekonomická data hrála spíše druhé housle. Již od počátku nového roku americký prezident D. Trump eskaloval celou řadu konfliktů, do minulého týdne tak trhy vstoupily s obavami, které se podepsaly na vzestupu rizikové averze a preferenci bezpečnějších aktiv, jako je například zlato. To opět překonalo historicky nejvyšší úrovně. Tentokráte se dění točilo především kolem Grónska, které chce Donald Trump získat. Evropským zemím, které na Grónsko vyslaly své vojáky, vyhrožoval zavedením dalších cel (k právní legitimitě používání tohoto nástroje více v Ozvěnách trhu zde https://bit.ly/3YVAEas). Evropa se následně zabývala možností pozastavení ratifikace vloni uzavřené vzájemné obchodní dohody, která znamenala 15% cla na většinu dovozu z EU. Odhodlání získat Grónsko pod svou správu Trump zopakoval i na ekonomickém fóru v Davosu. Tady ale rétoriku zmírnil tím, že hrubou sílu použít nechce. Celkově se Trumpův projev nesl ve znamení silných vyjádření upřednostňující národní zájmy USA a přispívajících k polarizaci světové politiky. Trump zároveň potvrdil svůj zájem na nižších úrokových sazbách, čemuž podřídí výběr kandidáta na nového předsedu Fedu.

Americkému dolaru geopolitická eskalace ze strany tamního prezidenta nesvědčí, zrovna tak ataky na vedení centrální banky. Euro tak prakticky v průběhu celého minulého týdne posilovalo, v celotýdenním hodnocení si polepšilo o více než procento a čtvrt, když v závěru týdne kurz atakoval hladinu 1,1750 USD/EUR.

Dolaru tak příliš nepomohla celkem příznivá data, která nahrávají centrálním bankéřům, aby navzdory politickým tlakům s uvolňováním měnové politiky nikterak nespěchali. Růst HDP byl ve třetím čtvrtletí revidován o desetinu směrem vzhůru na silných 4,4 % mezičtvrtletně anualizovaně. Americký trh práce současně zůstává v dobré kondici, když počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti setrval na úrovni 200 tis., tedy z historického pohledu stále velmi nízko. Meziměsíční růst celkového i jádrového deflátoru soukromé spotřeby (PCE) za říjen i listopad potvrdil, že cenové momentum je dle tohoto (Fedem preferovaného) ukazatele inflačních tlaků výrazně vyšší než v případě statistiky spotřebitelských cen.

Povzbudivá data byla v průběhu minulého týdne zveřejněna i v Evropě, a potěšila dokonce i ta německá. Tamní ZEW index stoupl v lednu ve složce očekávání na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2021. Výrazně se zlepšila i složka hodnotící současnou situaci. Prezident ZEW institutu navíc prohlásil, že by rok 2026 mohl představovat bod zvratu. Náladu investorů zlepšuje fiskální balíček, který pomáhá tamnímu průmyslovému sektoru. A vidět to bylo i na pátečních PMI za leden. Podle předběžných dat příjemně překvapil index z průmyslu, i když stále zůstává v pásmu kontrakce. Znatelně se zlepšila situace v německých službách, kde se index dále posunul do expanzivního teritoria. To ovšem neplatí pro Francii, kde se situace ve službách výrazně zhoršila a zabránila výraznějšímu zlepšení na úrovni eurozóny jako celku. Zlepšení pak zaznamenala i celkové spotřebitelská důvěra v eurozóně.

Středoevropské měny z určitého uvolnění geopolitického napětí ve druhé polovině minulého týdne profitovaly. Nejvýrazněji si polepšil maďarský forint, naopak zisky české koruny byly minimální. Tuzemská měna navíc v první polovině týdne spíše oslabovala. Tady mohla zavážit i protiinflační data, která přinesl prosincový vývoj v cenách průmyslových výrobců.

Vývoj tuzemských cen v primárních okruzích indikuje setrvání utlumených inflačních tlaků ve zboží. Ceny průmyslových výrobců (PPI), včetně sektoru potravinářství a zemědělských výrobců v prosinci meziměsíčně klesly o 0,2 %, respektive o 2,7 %. Meziročně byl PPI nižší o 2,1 %, ceny zemědělských výrobců klesly výrazněji o 2,7 % y/y. Dezinflační tlaky v zemědělské výrobě, potravinářství a nižší dopravní náklady díky levnějším pohonným hmotám indikují nízké cenové tlaky v potravinách. Prosincový vývoj cen ve stavebnictví ale může naznačovat omezené zpomalování růstu imputovaného nájemného, který v prosinci dosáhl 5 % y/y. Zvýšený růst cen tržních služeb (+4 % y/y) zřejmě odráží zvýšenou poptávku po nich. Více jsme k tématu psali zde: https://bit.ly/PPIDec25.

Autor: Jan Vejmělek