ČNB zveřejní záznam, trhy nadále očekávají růst sazeb

ČNB dnes publikuje záznam ze srpnového zasedání, na kterém bankovní rada jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Přestože prognóza centrální banky signalizuje ponechání sazeb na současné úrovni po delší dobu, finanční trhy stále sází na jejich další zvýšení. Růst HDP v eurozóně za letošní druhé čtvrtletí by měl být potvrzen na úrovni 0,4 % q/q, což je stejné tempo jako v případě ČR. Výrazný růstový náskok si nadále drží Polsko, kde podle včera zveřejněných statistik tamní HDP přidal mezičtvrtletně 0,9 %.

Eurozóna i ČR v Q2 vzrostly o 0,4 % q/q, Polsko o 0,9 % q/q

Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,4 %. Struktura růstu bude zveřejněna až začátkem září, předpokládáme však, že hlavním tahounem byla z výdajového pohledu podobně jako v případě tuzemské ekonomiky domácí poptávka. Tu v eurozóně podporovala spotřeba domácností i vládního sektoru společně s oživujícími investicemi. Pozitivně by měl přispět také zahraniční obchod. Z pohledu nabídkové strany ekonomiku eurozóny podle nás ve druhém čtvrtletí podpořilo oživení německého, ale i francouzského průmyslu a pokračující růst služeb v periferních státech eurozóny. Odolnost ekonomik vůči zvýšené geopolitické nejistotě a energetickým nákladům souvisejícím s konfliktem na Blízkém východě nadále potvrzují také dostupná měsíční data a sentiment indikátory.

ČNB vidí jako nejpravděpodobnější scénář ponechání sazeb na současné úrovni po delší dobu. Minulý čtvrtek tuzemská centrální banka ponechala klíčovou repo sazbu na 3,75 % (více k srpnovému zasedání píšeme zde: https://bit.ly/CNB_Focus_Aug26_CZ). Základní scénář nové prognózy ČNB již neimplikuje další zvyšování sazeb a stejně jako naše prognóza předpokládá setrvání repo sazby na současné úrovni. Finanční trhy naproti tomu stále zaceňují zhruba dvě další zvýšení měnověpolitických sazeb (o standardních 25 bb), přičemž jedno očekává korunový peněžní trh ještě letos. Kromě vývoje zahraničních sazeb k tomu patrně přispívá také krátkodobý výhled tuzemské inflace, která by měla z červencových 1,7 % y/y ve zbytku roku dále narůstat a začátkem příštího roku by mohla dočasně překročit 3 % y/y (více k tuzemské inflaci píšeme zde: https://bit.ly/CPI_Jul26_CZ). Podle nás by se však přísné měnové podmínky měly postupně odrazit ve zvolňování mzdového růstu i dalších domácích inflačních tlaků. Dostupná data navíc již slábnutí momenta řady proinflačně působících faktorů naznačují. Týká se to dynamiky mezd, úvěrové aktivity i cen nemovitostí.

Inflační statistiky umožňují Fedu dále vyčkávat

Dynamika cen výrobců v USA mírně zaostala za odhady. PPI v červenci meziměsíčně stagnovaly oproti očekávanému růstu o 0,2 % m/m. V meziročním vyjádření tak došlo ke zpomalení jejich růstu na 4,7 % y/y (oček. 4,9 %) po 5,5 % y/y v červnu. Cenový růst byl však zhruba v souladu s odhady v případě jádrových PPI (4,2 % y/y, oček. 4,1 % y/y), které jsou důležitým vstupem pro statistiku deflátoru soukromé spotřeby (PCE). Reakce finančních trhů na data byla vesměs pozitivní, dolarové tržní úrokové sazby i výnosy dluhopisů klesaly, zámořské akciové indexy rostly. Sázky na utažení měnové politiky Fedu na zářijovém zasedání se opět zredukovaly. Zatímco na začátku týdne byla implikovaná pravděpodobnost „hiku“ na zářijovém zasedání asi 50 %, nyní už je takový krok zaceněn již jen z jedné třetiny. Americký dolar včera proti euru uzavřel beze změny na 1,153 USD/EUR.

Středoevropský devizový trh zůstává v prázdninovém módu. Kurzy české koruny (24,22 CZK/EUR) i polského zlotého (4,31 PLN/EUR) zhruba stagnovaly. Posílení o 0,3 % na 363,4 HUF/EUR zaznamenal maďarský forint, tím však pouze odmazal ztrátu z první poloviny týdne.

Autor: Jaromír Gec