Pouze mírné zlepšování spotřebitelské důvěry v Německu

Německá spotřebitelská důvěra se zlepšuje pouze pomalu, což potvrdí GfK pro červenec. Z USA se dočkáme potvrzení poklesu HDP během Q1, a to primárně kvůli zahraničnímu obchodu. Květnová bilance by měla podle nás ukázat na další mírné zlepšení. Jobless Claims ukážou na nadále se mírně zhoršující situaci na americkém trhu práce.

Americký zahraniční obchod má to nejhorší za sebou

Německá spotřebitelská důvěra se zotavuje pouze velmi pomalu. Dle GfK pro červenec došlo podle nás pouze k mírnému zlepšení nálady, která zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem a pod předpandemickými úrovněmi. Německé spotřebitele trápí jak dlouhodobá nevýkonnost německé ekonomiky, která se potýká se strukturálními problémy v energetice či automobilovém průmyslu, tak hrozba cel ze strany Spojených států. Samotní spotřebitelé pak stále pociťují dopady nedávné inflační vlny a s tím spojené ztráty kupní síly domácností. A v neposlední řadě Němci vnímají politicky rozpolcenou společnost. Otázkou je tedy i síla nové vlády a její schopnost prosazovat nezbytné kroky v hospodářské politice.

Odpolední americká data ukážou na dopad nejistoty vyvolané zahájením celních válek. Ty se negativně projevily na výkonnosti americké ekonomiky, jak potvrdí finální data HDP za Q1 25. Podle nich tamní hospodářství mezičtvrtletně reálně o 0,2 % pokleslo (anualizovaně). Důvodem byl zejména efekt předzásobení kvůli obavám z následného zdražení vstupů po zavedení zvýšených celních sazeb. Tento efekt vyprchal a nyní bude působit v opačném směru. To by měla potvrdit data květnového zahraničního ochodu. Jeho (měsíční) deficit kulminoval na březnových 162 mld. USD, v dubnu již činil „pouhých“ cca 87 mld. USD a za květen předpokládáme další mírné zlepšení na 83 mld. USD. Dubnový „Den svobody“ americké průmyslníky opravdu vystrašil. Po ukončení procesuj přezásobení dramaticky propadly objednávky zboží dlouhodobé spotřeby a kapitálových statků. Květen by měl být již ve znamení růstu. Jako každý čtvrtek se pak dočkáme týdenního počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti. Tady je patrné v posledních týdnech mírné zvýšení odrážející horší makroekonomický obrázek amerického hospodářství.

Dolar ale zřejmě bude nadále pod tlakem kvůli snaze amerického prezidenta uspíšit oznámení nového guvernéra americké centrální banky. Z toho vyplývající silné euro bude podporovat i středoevropské měny včetně české koruny. Tak tak dnes může testovat půlroční maxima.

Euro proti dolaru na téměř čtyřletém maximu

Na globálním finančním trhu včera panoval klid. Ekonomický kalendář toho mnoho nenabídl a ani z geopoliticky žádná zásadnější informace nepřišla. Na frontě mezi Izraelem a Iránem včera panoval v podstatě klid, uvidíme, jestli něco nového a zásadního přinese nadcházející jednání Severoatlantické aliance. Kurz eura proti dolaru se tak včera držel stabilní v blízkosti úrovně 1,160 USD/EUR. Již v průběhu americké seance se ale kurz začal posunoval vzhůru a během dnešní asijské senace se dolar výrazně propadnul a kurz USD/EUR se tak vyšplhal až k1,170. Euro tak je vůči dolaru nejsilnější od září 2021. Důvodem byl článek ve Wall Street Journal. Prezident Trump v něm uvedl, že uspíší jmenování nového guvernéra Fedu. Jeho jméno by mělo být známo do září či října. Stávajícímu guvernérovi J. Powellovi přitom mandát končí až v květnu příštího roku. To by znamenalo, že poměrně dlouhou dobu bude nadcházející guvernér „stínovat“ a komentovat dění výrazným dopadem na finanční trhy. Protože se dá předpokládat, že Donald Trump tlačící na snižování úrokových sazeb oznámí holubičí jméno, trhy na tuto zprávu aktuálně reagují poklesy dolarových sazeb a následným oslabováním dolaru.

Dočasný klid včera panoval i na regionálním trhu včetně české koruny. Její kurz se po většinu seance držel v těsném okolí hladiny 24,78 CZK/EUR, když investoři čekali na odpolední rozhodnutí bankovní rady ČNB týkající se nastavění měnověpolitických sazeb. Po tiskové konferenci koruna posílila a její kurz se krátce dostal až k 24,74 CZK/EUR.

V souladu s očekáváním ponechala bankovní rada ČNB klíčovou úrokovou sazbu nezměněnou na 3,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm centrálních bankéřů. Překvapením nebylo tradičně jestřábější vyznění tiskové konference guvernéra Michla. Bankovní rada podle něj vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle jako proinflační; minule byla přitom hodnocena jako mírně proinflační. Ve zbytku letošního roku očekáváme ještě poslední dvě snížení sazeb, základní repo sazba by tak na jeho konci měla dosáhnout podle nás rovnovážných 3 %. Zatímco naší prognózu poklesu repo sazby na 3 % do konce roku stále vnímáme jako nejpravděpodobnější scénář, načasování zbylých dvou snížení je podle nás spojeno s větší mírou nejistoty. Naše aktuální prognóza předpokládá snížení úrokových sazeb o 25 bb na srpnovém a listopadovém zasedání. S ohledem na vysokou geopolitickou nejistotu, nejasnou sílu dopadů amerických cel a stále zvýšenou inflaci je možné, že centrální banka bude sazby držet beze změny i v průběhu léta. Více ke včerejšímu jednání bankovní rady zde: https://bit.ly/CNB_Jun25_CZ.

Autor: Jan Vejmělek