Evropští průmyslníci zůstávají pod tlakem

Tento týden přinese sadu předstihových indikátorů z Evropy, které potvrdí současnou těžkou pozici evropských průmyslníků. Z reálných dat za listopad podle nás zklamou německé podnikové objednávky i samotná průmyslová výroba. Ze Spojených států se dočkáme zejména důležitých dat z tamního trhu práce, které zatím na dramatické zhoršování situace neukazují. Bohatý bude i tuzemský ekonomický kalendář. Prosincová inflace podle předběžných dat podle nás setrvala v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB, zároveň se obáváme výrazně podkonsensuální průmyslové produkce za listopad a naopak nadkonsensuálního vzestupu podílu nezaměstnaných.

Americký trh práce se rozvolňuje umírněným tempem

První plný pracovní týden roku 2026 bude ve znamení postupně se vracející obchodní aktivity na trhu, s čímž poroste i likvidita. Hráči na trhu se dočkají celé řady zajímavých ekonomických ukazatelů z obou stran Atlantického oceánu. Z Evropy to budou sentiment indikátory pokrývající období konce loňského roku. Obáváme se zklamání, primárně z průmyslového sektoru. Zklamáním trhu podle nás skončí i zveřejnění německé průmyslové produkce a podnikových objednávek za listopad. Pod konsensem rovněž očekáváme dynamiku v německém zahraničním obchodě. Povzbudivé by naopak mělo být to, že prosincová inflace v eurozóně se pravděpodobně nacházela na úrovni dvouprocentního inflačního cíle ECB. Jádrová složka bude mírně vyšší, nicméně ke svému cíli sice pomalu, ale jistě klesá.

Ve Spojených státech bude pozornost investorů směřovat zejména na data z tamního trhu práce. Ta jsou v poslední době volatilní s tím, jak doplácejí na předchozí uzávěru federálních úřadů. Ukazují na to, že se situace na tamním pracovním trhu zhoršuje, ovšem nikterak dramaticky.

Tento týden by tedy měl při pohledu na ekonomický kalendář podle nás spíše nahrávat dolaru na úkor eura. Jak jsme komentovali výše, americké ukazatele zůstanou relativně solidní, naopak ta evropská na základě našich odhadů pravděpodobně zklamou. Co by mohlo situaci změnit, je další vývoj na geopolitické scéně (snížení geopolitického rizika by mělo pomoci spíše euru, aktuálně je ale kvůli situaci ve Venezuele a výhružkám USA směrem ke Grónsku spíše na vzestupu) či oznámení nástupce J. Powella ve vedení americké centrální banky (velká holubice bude znamenat zvýšené riziko oslabení dolaru).

Tuzemský ekonomický kalendář bude poměrně bohatý, silnější koruně by ale nahrávat neměl. Obáváme se zejména výrazně podkonsensuáního výsledku tuzemské průmyslové produkce za listopad. Ačkoli produkce ve zpracovatelském průmyslu v říjnu meziměsíčně poklesla o 0,6 %, bylo toto snížení kompenzováno prudkým nárůstem produkce v energetice, což by se v listopadu opakovat nemělo. Očekáváme, že výrobní výkon v listopadu znatelně poklesl (o 1,0 % meziměsíčně). V meziročním srovnání očekáváme pokles o 3,8 %; listopad měl o dva pracovní dny méně než před rokem, po očištění by tedy měl průmysl vzrůst o 1,4 %. Průmyslový sektor je zároveň tím, který se významnou měrou podepisuje na propouštění a zvyšování nezaměstnanosti. Ta navíc ke konci roku z důvodu sezónnosti tradičně roste. Podíl nezaměstnaných tak podle nás vyskočí na 4,9 % z listopadových 4,6 % (trh čeká 4,8 %). V neposlední řadě bude trhy zajímat předběžný odhad prosincové inflace. Tržní konsensus ukazuje na růst spotřebitelských cen o 0,1 % meziměsíčně. To by znamenalo zrychlení meziroční dynamiky z listopadových 2,1 % na 2,3 %. My vidíme šanci na nižší úroveň blíže ke dvouprocentnímu cíli ČNB. Náš odhad budeme ještě konkretizovat.

Proti silnější koruně stojí i pokračující postupné, ale zřejmé otáčení názoru centrálních bankéřů, a to od původního zdůrazňování zejména proinflačních rizik, a to ještě na podzim, přes neutrální bilanci inflačních rizik, kterou guvernér A. Michl prezentoval na tiskové konferenci po prosincovém zasedání bankovní rady, až po včerejší rozhovor pro v pořadu Partie CNN Prima News. Zde již guvernér uvedl, že úrokové sazby ČNB by letos mohly mírně klesnout, nebo zůstat stabilní. Podle slov guvernéra by ale měnová politika měla zůstat přísná, když se ČNB bude snažit držet sazby nad inflací. Ještě zásadnější bylo vyjádření ohledně let 2027 a 2028, na které centrální banka podle A. Michla cíluje. K výhledu na tomto horizontu uvedl, že „jestli se očekává inflace kolem dvou procent, tak by i úrokové sazby měly být někde nad úrovní dvou procent“.

Dolar na úvod roku silnější

První pracovní den roku 2026 byl poznamenán mimořádně nízkou aktivitou s tím, jak si (nejenom) hráči na trhu brali mezi Novým rokem a nadcházejícím víkendem dovolenou. Na trhu eura s dolarem jsme se v závěru minulého týdne dočkali posílení zelených bankovek, když se kurz EUR/USD posunul z ranních kotací nad 1,176 až pod 1,172 USD/EUR. Euru ublížilo zveřejnění finálních čísel evropských PMI průmyslové aktivity. Německé již tak nízké číslo ve výši 47,7 bodu bylo totiž revidováno ještě níže, a to na konečných 47,0 bodu. Ruku v ruce s tím byl sestupně zrevidován i výsledek za celou eurozónu (z 49,2 bodu na 48,8 bodu). Německý výsledek je nejnižší od loňského února a ukazuje, že situace v tamním průmyslu se navzdory slovům politiků ohledně fiskálního impulsu nelepší.

Koruna byla první pracovní den letošního roku za minimální aktivity stabilní, kurz v pátek stagnoval v blízkosti 24,17 CZK/EUR. Bez jakékoliv odezvy trhu zůstalo zveřejnění dnešních dat. Zatímco finální čísla z národních účtů za Q3 25 (včetně sektorových) nijak nepřekvapila, prosincový PMI nečekaně a výrazně potěšil.

ČSÚ potvrdil, že česká ekonomika rostla během třetího čtvrtletí loňského roku tepem 0,8 % mezičtvrtletně, což znamenalo meziroční vzestup o 2,8 %. Výsledek tak odpovídal předchozímu odhadu. Za silným mezikvartálním růstem stál hlavně vývoz, a to zejména ve službách. Dynamika spotřeby domácností byla relativně slabá (+0,3 % mezičtvrtletně oproti +1,2 % ve druhém čtvrtletí), mezičtvrtletní pokles zásob snížil celkovou tvorbu hrubého kapitálu o 0,3 %. Samotná tvorba hrubého fixního kapitálu, tedy reálné investice v užším slova smyslu ale 0,6 % přidaly, ovšem výlučně díky vyšší investiční aktivitě veřejného sektoru. Za celý rok 2025 odhadujeme, že si česká ekonomika polepšila o zhruba 2,5 % a rostla tak nejrychleji za poslední tři roky.

Sektorové účty poukázaly na pokračování stávajících trendů. I když míra úspor domácností oproti před-chozímu čtvrtletí klesla o 0,1 pb a za poslední rok o 1,9 pb, její aktuální hodnota ve výši 18,4 % stále zůstává v historickém kontextu výrazně zvýšená. V případě sektoru nefinančních podniků mírně klesla míra zisku, a to na 43,5 %; před rokem byla o 0,3 pb vyšší. Míra investic sice mezičtvrtletně stoupla o 0,3 pb na 26,8 %; meziročně ale byla o 1,1 pb nižší. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků meziročně stouply o 7,3 %.

Český PMI průmyslové aktivity za prosinec překvapil výrazně pozitivně. Výsledkem 50,4 b. překonal veškerá očekávání a nad hladinou 50 bodů, která indikuje zvyšování aktivity v sektoru, se index dostal poprvé od května 2022. Čeští průmysloví producenti tak naznačují zlepšování situace na přelomu roku. K celkovému růstu přispělo nové zvýšení objemů produkce, nových zakázek i zaměstnanosti, a to díky pozitivnějšímu vnímání poptávky na domácích i zahraničních trzích ve světle oživení zakázek. Zaměstnanost v prosinci stoupla poprvé za 39 měsíců. Podle odpovědí respondentů firmy vzhledem k vyšším požadavkům výroby přijímaly zejména pracovníky na plný úvazek.

Autor: Jan Vejmělek