Situace v průmyslu je podle PMI stále lepší

Ukazatel aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu PMI v srpnu vzrostl výrazně nad odhady a byl nejvyšší od dubna roku 2022. Srpnový nárůst PMI z 52,2 na 54,1 b., oproti konsensem očekávaným 52,6 b., byl šestý v řadě a přispěl k tomu, že se ukazatel pohyboval nad svým dlouhodobým průměrem. Stejně jako v předchozích měsících bylo v rámci průzkumu mezi průmyslovými podniky vyzdvihováno zlepšení na straně nových objednávek, a to zejména těch ze zahraniční. V souladu s tím se průmyslový PMI nacházel v srpnu na vysokých úrovních také v Německu (54,3 b.) a celé eurozóně (52,7 b.), což potvrzuje trend postupného oživování evropského průmyslu, na který v posledních měsících ukazují rovněž další indikátory. Připívat k tomu může náběh vyšších fiskálních výdajů v Německu, stejně tak i globální rozmach investic do umělé inteligence a s růstem cen energií obnovené snahy o vyšší energetickou efektivnost. Setrvalý trend růstu nových zakázek se promítá rovněž v příznivém hodnocení současné úrovně výroby a průmyslové podniky tedy zmiňují plány na zvyšování zaměstnanosti. V posledních letech byl přitom průmyslový sektor naopak tím, který počet pracovních míst setrvale snižoval. Tématem ve výrobním sektoru zůstává narušení dodavatelských řetězců kvůli konfliktu na Blízkém východě. To přispívá k vyšší rozpracovanosti výroby a k tendenci producentů tvořit bezpečnostní zásoby výrobních materiálů. Tlak na růst cen na straně vstupů i finální produkce však podle srpnového průzkumu PMI o něco polevil, přesto ale zůstal zvýšený.

Meziroční inflace v eurozóně v srpnu vzrostla z 2,9 % na 3,3 %, což však bylo v souladu s očekáváními. Šlo zároveň o nejvyšší úroveň od závěru roku 2023. Za srpnovým zvýšením inflace stál hlavně výrazný nárůst cen pohonných hmot o 5,7 % m/m. V menší míře mohlo působit i zdražení zemního plynu. Jádrová inflace naopak mírně zpomalila z 2,5 % na 2,4 % y/y a o desetinu tak zaostala za tržním konsensem. Nižší inflaci ve službách (zvolnění z 3,3 % na 3,0 % y/y) z části kompenzovalo zrychlení růstu cen zboží (z 0,9 % na 1,3 % y/y). Očekáváme, že celková inflace bude v eurozóně v dalších měsících nadále růst a svého vrcholu dosáhne na začátku roku 2027 poblíž 3,7 % y/y. Působit bude podle nás postupný průsak dražších energií do ostatních složek inflace a v případě potravin pak i nepříznivý vliv klimatických faktorů. Ve výsledku tedy očekáváme, že dojde rovněž k nárůstu jádrové inflace, jejíchž vrchol odhadujeme v blízkosti 2,7-2,8 % y/y v polovině příštího roku.

Americkému dolaru pomáhá růst tržních úrokových sazeb v důsledku obav z vyšší inflace podpořené dražšími energiemi. Cena ropy Brent se v tomto týdnu vrátila nad 90 dolarů za barel, když v Hormuzském průlivu pokračuje bojový stav, který brání plynulému pohybu plavidel. K růstu globálních sazeb přispěla i jestřábí vyjádření nového šéfa Fedu Warshe na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole v závěru minulého týdne. Během dnešního dne dolar vůči euru mírně posílil o 0,1-0,2 % a korigoval tak část pondělních ztrát. Z regionálních měn na silnější dolar významněji reagoval pouze maďarský forint, který oproti společné evropské měně oslabil o 0,4 %. Kurz české koruny a polského zlotého naproti tomu zůstal zhruba beze změny. Tuzemská měna se tak nadále obchodovala pod 24,20 CZK/EUR.

Autor: Martin Gürtler