Možný náznak úvah Fedu o budoucím konci nákupu aktiv

Zasedání Fedu opět ukáže, že úvahy o brzkém konci ultrauvolněné měnové politiky jsou předčasné. Přesto by již mohly zaznít slabé signály o začátku debaty na toto téma. Maloobchod v USA v květnu pravděpodobně klesl v případě tržeb za zboží a vzrostl ve službách. Průmyslová výroba v eurozóně za duben i v USA za květen ukáže pokračování expanze. V ČR bychom před začátkem mediální karantény mohli slyšet další hlasy z ČNB o nastavení měnové politiky.

Maloobchodní tržby v USA pravděpodobně klesly

Pozornost finančních trhů bude tento týden směřovat do USA. Hlavní událostí bude zasedání americké centrální banky ve středu. Ačkoliv Fed nastavení měnové politiky téměř jistě nezmění, mohli bychom se dočkat jemných signálů začátku debaty o budoucím ukončování programu nákupu aktiv. Avšak Fed bude jasně dávat najevo, že se v tomto procesu nehodlá unáhlit. Fedu hraje do rukou fakt, že inflační očekávání navzdory vyšší aktuální inflaci nerostou. Se skutečným začátkem konce kvantitativního uvolňování stále počítáme pro začátek příštího roku. V USA bude také tento týden pokračovat jednání o Bidenově investičním balíku.

Ještě před zasedáním FOMC získá již v úterý pozornost zveřejnění výsledku maloobchodu a průmyslové výroby za květen. Zatímco u průmyslové výroby počítáme s další expanzí, v případě ostře sledovaných maloobchodních tržeb čekáme již pokles (ovšem z vysokých úrovní – viz graf). Ve struktuře se ovšem budou skrývat slabší prodeje zboží včetně aut, ale na druhou stranu již sílící tržby ve službách. S ohledem na téma inflace zaujme i vývoj cen v průmyslu USA za červen. Newyorský a Filadelfský Fed index budou indikovat, jak rychle pokračuje oživení výroby v červnu.

Evropský kalendář z významnějších dat nabídne pouze výsledek průmyslové výroby za duben, kde počítáme se slušným meziměsíčním růstem o 0,6 %. Potenciální dopad na trhy s ohledem na již známé výsledky národních statistik by měl být slabý. Ani finální údaje o inflaci v eurozóně za květen nemají významný potenciál překvapit. Na zasedání euroskupiny se bude opět projednávat plán vedoucí k vytvoření Bankovní unie, což je ovšem běh na delší trať. Se shodou na plánu počítáme až v roce 2022.

Pozornosti neujdou ani údaje o růstu aktivity v maloobchodu a průmyslu Číny za květen. Také nás pravděpodobně čeká zvýšení úrokových sazeb v Brazílii. Ve Velké Británii dojde zřejmě na významné rozvolnění protipandemických pravidel.

V České republice bude zveřejněn pouze vývoj cen výrobců a platební bilance za duben. Počítáme s dalším zpomalením předchozího zrychleného růstu cen v průmyslu na 0,4 % m/m a setrvání meziročního tempa na 4,6 %. Běžný účet platební bilance by mohl díky vývoji obchodní bilance vykázat slušný přebytek kolem 19 mld. Kč, ale vliv na trh zde nečekejme. Korunovým trhem by však mohly zahýbat další vyjádření členů ČNB. Příští zasedání proběhne 23.6., takže pokud chce nějaký člen komunikovat postoj k měnové politice, tak má čas do této středy, než začne týdenní mediální karanténa.

I přes vyšší inflaci v USA dluhopisové výnosy klesly

Minulý týden přinesl několik zajímavých dat, přičemž nejvíce pozornosti přitáhla inflace v USA za květen, která rostla citelně rychleji, než se čekalo. V meziročním vyjádření dokonce vzrostla na psychologických 5 %, kde byla naposledy před pádem banky Lehman Brothers v roce 2008.  Nicméně struktura inflace, kdy na vzestupu byly především položky ovlivněné rozvolňováním protipandemických opatření, upevnila trhy v naději, že zrychlení inflace je přechodného charakteru. Navzdory vyššímu výsledku inflace tak dluhopisové výnosy přes krátký výmyk pokračovaly v předchozím poklesu. Akciové trhy v USA i Evropě dál mírně vzrostly. EUR/USD neměl výraznější trend a výsledkem týdenního přešlapovaní bylo posílení dolaru proti euru o 0,5 %.

Přesvědčení finančních trhů o přechodném zrychlení inflace konvenuje i s vírou v pomalý ústup uvolněných měnových politik, a tedy programů nákupu aktiv. Do tohoto prostředí dobře zapadlo i zasedání ECB minulý týden. To nepřineslo žádnou změnu v nastavení měnové politiky ani její komunikace dalšího vývoje, a to navzdory tomu, že došlo v její prognóze k navýšení odhadu HDP i inflace. Současně ale není divu, že ECB nehodlá ustupovat z ultrauvolněné měnové politiky, neboť i přes zvýšení prognózy inflace v příštím roce směřuje na 1,5 % a v roce 2023 na 1,4 %, tedy stále pod cíl centrální banky, což naopak implikuje potřebu ještě uvolněnější měnové politiky. Tato potřeba by se mohla ještě zvýšit poté, co na podzim ECB ukončí revizi své strategie.

V ČR minulý týden zveřejněná data potvrdila sílící expanzi v průmyslu a oproti očekávání slabší ale pokračující oživení maloobchodních tržeb (blíže viz zde https://bit.ly/3w0ZWDV, respektive zde https://bit.ly/3gehbLy). Hlavní pozornost přitáhlo zveřejnění nečekaně nízkého růstu spotřebitelských cen. Za tím stálo květnové zlevnění potravin. Nicméně meziměsíční růst jádrové inflace zrychlil a v meziročním vyjádření je stále lehce nad 3 % (více viz https://bit.ly/2Snkqs0). Údaj proto nepřinesl významnější ochlazení spekulací na zvyšování úrokových sazeb ČNB. Nižší inflace a vytrvalé spekulace na zvyšování sazeb jsou příznivou konstelací pro korunu, která posilovala.

Autor: Michal Brožka