Průmysl ani stavebnictví silné výsledky ze závěru roku nezopakovaly

Lednová data v průmyslu a stavebnictví na silné prosincové výsledky nenavázala. Průmyslová produkce meziměsíčně poklesla, když ji směrem dolů táhla nižší výroba automobilů. Zde se zřejmě již vyčerpal efekt nahromaděných objednávek, a tak výroba aut dosáhla své nejnižší úrovně od ledna 2023. Pravou nohou do letošního roku nevkročilo ani stavebnictví, jehož výstup meziměsíčně poklesl o více než jedno procento. U něho ale, na rozdíl od průmyslové výroby, očekáváme za celý letošní rok již nárůst. Zkraje týdne byly zveřejněny výsledky lednového zahraničního obchodu. Ten ještě těžil z vývozu dříve rozpracované výroby automobilů. Tento efekt se ale v následujících měsících podle našeho odhadu již vyčerpá.

Na samotném začátku letošního roku průmyslová produkce oproti loňskému prosinci meziměsíčně klesla o 0,3 %. V meziročním srovnání pak byla letos v lednu o 0,6 % nižší, což byl lepší výsledek ve srovnání s tržním konsensem, který očekával hlubší pokles o 1,2 %.

Oproti vcelku jen mírnému poklesu průmyslové produkce se výroba ve zpracovatelských odvětvích snížila výrazněji o 0,8 % m/m. To tak zčásti korigovalo předchozí prosincový nárůst o 2,2 %. Z hlediska úrovně zůstává průmyslová produkce zhruba od loňského září výrazně utlumená a oproti průměru roku 2019 je nižší o téměř 1 %. K slabšímu výsledku v lednu výrazně přispěl automobilový sektor. Podle komentáře ČSÚ na to měla vliv především nižší výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Výroba motorových vozidel v lednu meziměsíčně klesla o 6 % a dosáhla tak nejnižší úrovně od ledna 2023. Automobilový průmysl zřejmě již nepodporuje velký objem nevyřízených zakázek, které byly jedním z klíčových faktorů zabraňujících hlubšímu poklesu průmyslové produkce v  podobné míře jako v Německu. Nižší výrobu aut v lednu nedokázaly kompenzovat ani výrazné nárůsty produkce v odvětvích výroby strojů a zařízení (+5,2 % m/m) či elektrických zařízení (+6,8 % m/m). K lepšímu výsledku v lednu přispěla výrazně výroba v energetickém průmyslu i těžba a dobývání. Vyšší výrobu elektřiny přitom naznačovaly již data z energetické sítě.

Hodnota nových zakázek byla v lednu meziměsíčně nižší o 2,3 % a oproti loňskému lednu klesla o 1,0 %. Nízká poptávka po průmyslovém zboží nadále trápí tuzemský průmysl, jak ukázal i výsledek konjunkturálního průzkumu ČSÚ na začátku roku.

Průmyslová produkce celkově nejspíše zůstane poměrně utlumená i po většinu letošního roku. Negativně ji pravděpodobně ovlivní obchodní války a přetrvávající nejistota. Přímý export do USA z ČR sice tvoří jen 3 % celkového vývozu, nepřímé navázání domácího průmyslu skrze Německo je ovšem poměrně silné s ohledem na intenzivní bilaterální obchod mezi Německem a USA.

Přebytek zahraničního obchodu zůstal na začátku letošního roku zvýšený

Bilance zahraničního obchodu v lednu skončila v přebytku 20 mld. CZK, což bylo meziročně o téměř 13 mld. CZK více. K tomu přispěl zejména přebytek obchodu s motorovými vozidly (+6 mld. CZK y/y). Lednový výsledek zahraničního obchodu byl mírně nad konsensem trhu, který očekával přebytek ve výši 15 mld. CZK. V lednu dochází tradičně ke zlepšení oproti prosinci, nicméně i po očištění o sezónní vlivy zůstala kladná bilance zahraničního obchodu v lednu relativně zvýšená na 15 mld. CZK, oproti prosinci se však snížila o 6 mld. CZK.

Vývoz v lednu meziročně narostl o silných 12,2 %, což bylo také dáno nižší srovnávací základnou z loňského ledna, zatímco dovoz byl meziročně vyšší o 8,7 %. Oproti prosinci po sezónním očištění vývoz narostl o 1,6 % a dovoz ještě více o 3,3 %. Celkově pro letošní rok očekáváme, že by se bilance zahraničního obchodu měla zmírnit oproti loňskému roku, kdy zaznamenala přebytek ve výši 228 mld. CZK. To by mělo reflektovat slabý výkon průmyslu, který bude ovlivněný nízkou zahraniční poptávkou a potažmo i obchodními válkami, a na druhé straně vyšší poptávku po dovozech v souvislosti s oživením domácí poptávky.

Stavebnictví na počátku roku v útlumu, za celý rok ale poroste

Stavební produkce v průběhu prvního měsíce letošního roku poklesla o 1,2 % meziměsíčně. V případě pozemního stavitelství snížení činilo 0,4 % m/m, u inženýrského stavitelství byla zaznamenán pokles o výraznějších 2,6 %. Z pohledu meziroční dynamiky tak zmíněné meziměsíční poklesy znamenaly, že růst zpomalil, u celkové produkce z prosincových 10,8 % na lednových 8,2 %, u pozemního stavitelství z 9,4 % na 8,7 %, u inženýrského stavitelství pak z 13,7 % na 6,9 %.

Povzbudivé nejsou ani předstihové indikátory, když orientační hodnota staveb u nově vydaných stavebních povolení klesla meziročně o 28,7 %, když dle ČSÚ byl důvodem nízký počet vydaných stavebních povolení. A platí to jak pro novou výstavbu (-29,1 % y/y), tak pro změny v dokončených stavbách (-27,5 % y/y).

V útlumu byl na počátku roku i trh s rezidenčním bydlením. Počet zahájených bytů meziročně spadl o 27,0 %, dokončeno pak bylo pouze 1 260 bytů, což znamená meziročně o 41,1 % méně; v případě bytových domů je propad dokonce o 53,1 %. Lednová hodnota dokončených bytů je nejnižší za posledních téměř osm let.

Přes útlum v odvětví se zaměstnanost zvýšila. Oproti loňskému lednu bylo v tom letošním zaměstnáno ve stavebních podnicích o 0,2 % zaměstnanců více, lednový meziroční nárůst průměrné nominální mzdy činil 5,9 %. Nedostatek zaměstnanců stavební firmy reportují dle konjunkturálního průzkumu ČSÚ stále jako největší překážku jejich dalšího růstu (konkrétně to uvedlo 34,2 % respondentů).

Důvěra v sektoru se nicméně pomalu, ale jistě zvedá. Dle únorového konjunkturálního průzkumu byl sentiment ve stavebnictví nejvyšší od července 2022. Po loňském celoročním poklesu celkové stavební produkce o 1,4 % očekáváme pro letošní rok růst o necelá dvě procenta. Pomoci by měly zejména nižší náklady na financování díky meziročně nižším úrokovým sazbám a s tím související vyšší investiční aktivita.

Autor: Jana Steckerová