Evropská centrální banka dnes zřejmě zvýší úrokové sazby

Od ECB je dnes široce očekáváno, že zvýší úrokové sazby o 25 bb. Nová prognóza centrální banky by pak s ohledem na lepšící se vyhlídky ekonomiky eurozóny měla podle nás přinést vzestupnou revizi růstu HDP, ale zároveň s tím i vyšší inflaci. Zpřesněné odhady inflace za srpen pravděpodobně potvrdí její úroveň v Německu na 2,9 % y/y a v ČR na 1,9 % y/y. Data struktury by pak měla ukázat, že nárůst tuzemské inflace táhly hlavně dražší pohonné hmoty, zatímco jádrová inflace nejspíše zůstala poblíž 3 % y/y. V USA bude spotřebitelská inflace zveřejněna až zítra. Dnes se ovšem dočkáme srpnových statistik výrobních cen, které jsou důležitým vstupem pro výpočet Fedem preferovaného cenového indexu. Trh obecně očekává akceleraci cenové dynamiky jak na úrovni celkového PPI, tak i v případě indexu bez energií.

Za dalším nárůstem české inflace stály dražší pohonné hmoty

Česká meziroční inflace v srpnu vzrostla z 1,7 % na 1,9 %. Ukázal na to její předběžný odhad a dnes zveřejněná finální data by měla poodhalit kompletní strukturu cenového vývoje. Je pravděpodobné, že za srpnovým nárůstem meziroční inflace stálo hlavně zdražení pohonných hmot, ke kterému došlo v souvislosti s obnovenou eskalací konfliktu na Blízkém východě. Potraviny naproti tomu nadále zlevňovaly. Největší pozornost z hlediska struktury bude tradičně věnována jádrové inflaci, která je klíčovým parametrem pro nastavení měnové politiky ČNB. Podle našeho odhadu ale k významné změně jádrové inflace v srpnu nedošlo, když ta nejspíše zůstala poblíž červencových 3 % y/y. Očekáváme, že v dalších měsících bude nárůst celkové meziroční inflace pokračovat v souvislosti s průsakem dopadů blízkovýchodního konfliktu do dalších cen v ekonomice. Zatím byly totiž důsledky patrné v podstatě pouze na cenách pohonných hmot. Na přelomu letošního a příštího roku by se podle naší prognózy měla tuzemská inflace pohybovat kolem 3 %. Za celý letošní rok by pak měla v průměru dosáhnout 2,0 % a v roce příštím vzrůst na 2,6 %. Podrobněji jsme předběžný odhad srpnové inflace analyzovali zde: https://bit.ly/CPIf_Aug26.

Evropská centrální banka dnes podle nás zvýší úrokové sazby o 25 bb a depozitní sazba tak vzroste na 2,5 %. Zároveň toto utažení měnové politiky nebude podle našeho názoru v letošním roce poslední, neboť ještě jedno další očekáváme v prosinci. Celkově se domníváme, že ECB vstupuje do fáze, ve které již hlavním problémem není slabá ekonomika, ta je naopak v eurozóně překvapivě odolná, ale přetrvávající inflační tlaky. To by měla reflektovat i nová prognóza z dílny ECB, která podle nás posune vyhlídky pro hospodářský růst i inflaci v eurozóně směrem nahoru. Obavy mezi centrálními bankéři vzbuzují možné sekundární dopady stávajícího energetického šoku a problémy v dodavatelských řetězcích. Volání po dalším zpřísnění měnové politiky tak zaznívají i ve vyjádřeních jednotlivých guvernérů ECB. Nastavení měnové politiky v roce 2027 bude následně závislé na nově příchozích datech. V souhrnu se podle nás rizika nyní vychylují ve směru přísnější měnové politiky po delší dobu. Více píšeme zde: https://bit.ly/ECB_09_26.

Zářijové zasedání ČNB bude zřejmě ve znamení stability sazeb

Globální datový kalendář byl včera prázdný, zatímco cena ropy Brent překonala hranici 100 dolarů za barel. Americký dolar v prostředí spíše technického charakteru obchodování bez výraznějších kurzotvorných informací včera vůči euru oslabil o 0,2 % a jeho kurz se přiblížil k 1,165 USD/EUR. Stalo se tak navzdory pokračujícímu vzestupnému tlaku na globální tržní sazby kvůli trvajícím proinflačním rizikům. Ty do velké míry souvisí s důsledky blízkovýchodního konfliktu, jehož konec je zatím v nedohledu, což zvyšuje ceny energetických komodit.

Viceguvernérka ČNB Zamrazilová předznamenala stabilitu úrokových sazeb na zasedání centrální banky příští čtvrtek. V rozhovoru pro agenturu Reuters uvedla, že nevidí moc důvodů pro to, aby příští týden došlo ke změně úrovně tuzemských úrokových sazeb. Rizika ovšem nadále spatřuje hlavně ve směru vyšší inflace, což je podle viceguvernérky důvod, proč měnovou politiku nadále udržovat restriktivní. Samotná míra restrikce se bude podle ní odvíjet od nově zveřejněných dat a k dalším krokům se centrální banka zavazovat nechce, což nikterak nevybočuje z dosavadní komunikace. Kurz české koruny měl od samotného včerejšího rána tendenci oslabovat a zveřejněný rozhovor tento trend posílil. Oslabení tuzemské měny vůči euru ale nebylo nikterak silné, když dosáhlo 0,2-0,3 % a posunulo kurz koruny nad 24,25 CZK/EUR.

Polská centrální banka včera v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Ta základní tedy zůstává na 3,75 %. Kurz polského zlotého tak neměl důvod na výsledek zasedání reagovat a po celý den zůstal poblíž otevíracích úrovní. Podobné to bylo i v případě maďarského forintu.

Autor: Martin Gürtler