Stabilita sazeb ECB a její doprovodná rétorika zpevnily euro

ECB dle očekávání na dnešním zasedání nastavení úrokových sazeb nezměnila. Depozitní sazba tak zůstává na 2 %, kde podle nás setrvá do konce roku. Podle slov guvernérky Lagardeové vlivem zmírnění nejistot kolem obchodních válek se rizika pro růst eurozóny dostala více do rovnováhy. Zároveň zmínila odolnost ve struktuře růstu eurozóny plynoucí z domácí poptávky. Obavy o růst tak netlačí ECB do uvolňování měnové politiky, zatímco inflace zůstává poblíž 2% cíle. Její výhled přitom zůstává příznivý, přestože předchozí dezinflační trendy se podle Lagardeové již vyčerpávají. Finanční trhy v reakci na tiskovou konferenci a na vcelku pozitivní tón ohledně ekonomiky eurozóny a výhledu inflace začaly snižovat pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky ECB. Eurové úrokové sazby tak měly tendenci mírně růst až o 5 bb.

Ve střednědobém horizontu v eurozóně podle nás navíc dominují proinflační rizika plynoucí z uvolněnější fiskální politiky, stárnutí populace a s tím spojeného utahování trhů práce. Proto předpokládáme, že ECB začne mírně utahovat měnovou politiku již koncem příštího roku. 

Výroky člena bankovní rady J. Kubíčka, podle kterého je v současné chvíli nejpravděpodobnější scénář stabilita úrokových sazeb, českou korunu tolik nepodpořily, když prostor k posílení je podle nás omezený. Uvolnění měnové politiky podle něj nyní nedovoluje zvýšený růst mezd a inflace ve službách a rovněž riziko expanzivnější fiskální politiky po volbách. Vzhledem k současnému zacenění kroků ČNB na finančních trzích vyjádření ve směru stability úrokových sazeb nemají příliš velkou šanci hýbat s trhy. Korunová aktiva jsou tak primárně ve vleku vývoje v zahraničí. 

Výsledek jednání ČNB o finanční stabilitě nepřinesl změnu proticyklické kapitálové rezervy. V tiskové zprávě ČNB zároveň zmiňuje, že současná zvýšená úvěrová aktivita nevede k nadměrnému podstupování úvěrových rizik ze stran domácností, podniků či bank.

Americká inflace na rozdíl od včerejších dat PPI překvapila nepatrně směrem nahoru. Meziměsíčně tamní spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly o 0,4 %, což bylo o desetinu nad očekáváním a v meziročním vyjádření inflace zrychlila na 2,9 % y/y (vs 2,7 % v červenci). Jádrové ceny zaznamenaly meziměsíční růst o 0,3 % a meziročně byly vyšší o 3,1 % (v obou případech v souladu s konsensem). Cenové tlaky v srpnu reflektovaly růst v širokém spektru zboží a služeb, efekt cel tak lze jen těžko rozklíčovat. Zrychlil i růst cen spojených s bydlením, který v předchozích měsících vykazoval slabší dynamiku kolem +0,2 % m/m, v srpnu ale zrychlil na 0,4 %. Přestože srpnová čísla dokazují, že inflační tlaky v USA zůstávají zvýšené, investoři jsou zřejmě přesvědčení, že inflační data nepřebijí slabý signál z tamního trhu práce.

Po inflačních datech z USA a ECB dolarové úrokové sazby klesly o 3-6 bb dle splatnosti. Americký dolar celkově ztrácel, naopak euro těžilo, když se eurodolarový pár dostal výše o 0,3 % nad 1,173 USD/EUR. Na pozadí slabšího dolaru středoevropské měny synchronizovaně mírně posílily. Česká koruna a polský zlotý se tak vrátily k otevíracím úrovním, zatímco maďarský forint posílil o 0,4 %.

 

Autor: Kevin Tran Nguyen