ČNB ani ECB po vzoru Fedu sazby nezmění

Po včerejším zasedání Fedu dnes bude o měnové politice rozhodovat ČNB, ECB a Bank of England. Ani v jednom případě neočekáváme změnu úrokových sazeb. Rozhodnutí centrálních bank by měla doprovodit spíše opatrná rétorika, a to s ohledem na nejistotu ohledně délky trvání nárůstu cen energetických komodit a geopolitické napětí zvyšující inflační rizika. U ČNB by k rozhodnutí o ponechání sazeb na stávající úrovni, a tím i v mírně restriktivním teritoriu, měly přispět rovněž nadále zvýšené domácí inflační tlaky, zejména ve službách.

Dnešnímu kalendáři dominují centrální banky

ECB ani tentokrát svou měnovou politiku nezmění. Rada guvernérů bude vyhodnocovat narůstající inflační rizika pramenící z konfliktu na Blízkém východě a s tím souvisejícího zvýšených cen energetických komodit. Předpokládáme opatrně jestřábí tón, kdy se na zasedání budou pravděpodobně diskutovat scénáře trvale vyšších cen energií a jejich dopad na inflaci i možné budoucí úpravy úrokových sazeb. Myslíme si ale, že střednědobý inflační výhled zůstane v aktualizované prognóze ECB víceméně beze změny, jelikož je zatím příliš brzy hodnotit, zda je aktuální šok dočasný, nebo bude mít strukturálnější charakter. ECB bude muset při diskuzi výhledu inflace zvažovat i otázky spojené s vývojem evropské ekonomiky, a to zejména s ohledem na přetrvávající strukturální výzvy. Ty se týkají nedostatku volné pracovní síly umocněné nepříznivým demografickým trendem, růstu výdajů na obranu a sociální systémy, stejně tak i potřeby významných investic. Tyto faktory budou samy o sobě vytvářet rizika vyšší inflace ve střednědobém horizontu a jsou důvodem, proč i nadále ke konci letošního roku (konkrétně v prosinci) očekáváme zvýšení úrokových sazeb ECB. Rizika této prognózy jsou ale nyní kvůli výrazně vyšším cenám ropy a zemního plynu vychýlena ve směru dřívějšího zvýšení sazeb. S ohledem na výše uvedené zároveň předpokládáme, že ECB z hlediska komunikace opět zopakuje svůj datově podmíněný přístup k měnové politice.

ČNB by měla rovněž ponechat úrokové sazby beze změny. Přestože celková inflace se nachází pod 2 %, fundamentální cenové tlaky charakterizované vývojem jádrové inflace a růstem cen služeb zůstávají nad cílem centrální banky. Přispívá k tomu odolnost domácí ekonomiky, svižná dynamika mezd a do budoucna také očekáváný fiskální stimul. Proinflační rizika navíc zesiluje současný prudký nárůst cen ropy a zemního plynu. Domníváme se ale, že ČNB bude považovat aktuální tržní očekávání ohledně zvyšování úrokových sazeb do konce roku za předčasná. Současná úroveň úrokových sazeb je zřejmě stále mírně restriktivní a česká ekonomika je nyní pravděpodobně více odolná vůči energetickému šoku, než byla před válkou na Ukrajině. Za těchto okolností očekáváme, že ČNB si zachová svůj obezřetný přístup a ke zvýšení úrokových sazeb přistoupí pouze tehdy, pokud by se nákladové tlaky způsobené dražšími energiemi ukázaly jako trvalejší a začaly se promítat do neenergetických složek inflace.

Ropa zdražila nad 110 USD/barel, Fed sazby nezměnil

Růst cen průmyslových výrobců ve Spojených státech v únoru nabral na síle. PPI vzrostly meziměsíčně o 0,7 % oproti očekávaným 0,3 %. Zvýšené tempo růstu je navíc stále pozorováno i u jejich jádrové složky (bez cen energií a potravin), které v únoru dosáhlo 0,5 % (oček. 0,3 %), čímž meziroční dynamika zrychlila na 3,9 %. Vzhledem k nadále zvýšeným cenám ropy (které únorové PPI vůbec nezachycují) a navázanosti Fedem preferovaného PCE deflátoru na PPI, jsou včerejší data poměrně silným proinflačním signálem.

Fed podle očekávání ponechal pásmo pro klíčovou sazbu na 3,50-3,75 %. Nová prognóza zásadních změn nedoznala.  Výhled inflace byl přehodnocen jen lehce výše, u jádrové složky o 0,2 pb letos, resp. 0,1 pb v příštím roce, což se z našeho pohledu zdá jako poměrně mírné. Mediánový výhled „dot-plotu“ stejně jako v prosinci indikuje po jednom snížení sazeb pro letošní i příští rok. Současné otřesy na trhu s ropou zatím Fed nevnímá jako dlouhodobé a příliš k nim nepřihlíží. Většina komunikace nicméně i tak ukázala obavy americké centrální banky z přetrvávající inflace, zejména v oblasti nebytových služeb. Současně přitom vzrostl počet členů FOMC, kteří vnímají pro letošek zvýšená rizika vyšší inflace i nezaměstnanosti, což podle nás posiluje scénář delší pauzy v cyklu snižování sazeb. I po včerejším zasedání tak očekáváme ponechání úrokových sazeb Fedu po zbytek letošního roku beze změny.

Vyšší než očekávané PPI a další nárůst cen ropy dostaly na finančních trzích pod tlak riziková aktiva. Včerejší zprávy z Blízkého východu indikovaly další eskalaci konfliktu. Írán mimo jiné zveřejnil seznam energetických objektů v Saudské Arábii, Kataru a Spojených arabských emirátech, na které by mohl zaměřit své odvetné útoky. Ropa Brent včera zdražila o 9 % na 112 USD/barel. Zejména americké akciové indexy ztrácely. V nejistém prostředí a s proinflačními daty v zádech se naopak dařilo americkému dolaru, který k euru zpevnil o 0,2 % na 1,152 USD/EUR.

Na globálních trendech se vzhledem k absenci lokálních událostí nebo dat svezly také měny středoevropského regionu. Zvýšená averze k rizikovým aktivům v návaznosti na prohloubení krize na Blízkém východě měla za následek oslabení maďarského forintu, polského zlotého i české koruny ke společné evropské měně i zeleným bankovkám. V páru s eurem nejvíce ztratil maďarský forint (0,9 %), následovaný polským zlotým (0,2 %). Česká koruna tradičně zaznamenala v regionu nejméně výrazný výkyv, když odepsala 0,1 % a uzavřela na 24,45 CZK/EUR. Zůstává tedy poblíž nejslabších úrovní od začátku loňského září.

Autor: Jaromír Gec