Vítězství demokratů dolar oslabilo, silná ekonomická data ho ale vrátila zpět

Celková inflace v eurozóně v říjnu vzrostla z 3,8 % na 4,0 % y/y, zatímco jádrová inflace zůstala beze změny na 2,5 %. Hlavním důvodem dalšího zrychlení byl opět vývoj cen energií, jejichž meziroční růst v souhrnu dosáhl 20,8 %, tentokrát zejména kvůli zdražení elektřiny a plynu, zatímco ceny pohonných hmot meziměsíčně klesly. Mírně zrychlil také meziroční růst cen potravin na 1,6 %, což může naznačovat, že se do spotřebitelských cen podobně jako v ČR začínají promítat nedávné vlny veder a vyšší náklady na energie. Inflace zboží i služeb se zvýšila o 0,1 pb na 1,2 %, respektive 3,3 %. Zatím nejsou patrné jednoznačné známky sekundárních dopadů energetického šoku do jádrové inflace, jejich přenos prostřednictvím dodavatelských řetězců však obvykle přichází se zpožděním. Pravděpodobnost přenosu do ostatních cen v ekonomice navíc zvyšují přetrvávající vysoké ceny energií na velkoobchodních trzích a pokračující odolnost evropské ekonomiky. Očekáváme, že celková meziroční inflace v eurozóně bude nadále růst až na 4,4 % v lednu, poté by však měla začít postupně klesat k 2,4 % na konci roku 2027. Jádrová inflace by měla vzrůst přibližně na 2,7-2,8 % a poblíž této úrovně setrvat po většinu roku 2027.

Americký trh práce zůstává silný, a to i přes zvýšenou nejistotu a rostoucí inflaci. Počet pracovních míst mimo zemědělství v říjnu vzrostl o 165 tisíc, čímž překonal všechny odhady a konsensus ve výši 70 tisíc. Nárůst zaměstnanosti byl přitom relativně plošný, když zahrnoval odvětví tržních a profesních služeb, zdravotnictví, stejně tak i zpracovatelský průmysl. Údaje za srpen a září byly navíc revidovány směrem nahoru v souhrnu o 84 tisíc, což je jasný signál, že se trend po dočasném zpomalení z poloviny roku nyní obrátil. Míra nezaměstnanosti klesla ze 4,2 % na 4,1 %, zatímco trh očekával její stagnaci. Pozitivně oproti konsensu překvapila také dynamika průměrných hodinových výdělků, které v říjnu vzrostly meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 3,1 %. Odolnost celkové americké ekonomiky potom potvrdily říjnové ISM indexy z průmyslu (55,5 b.) i služeb (54,5 b.).

Výsledek amerických voleb nejprve posunul dolar ke slabším úrovním, poté však došlo k posílení, a to i vlivem silných dat z tamního trhu práce. Rozhodné vítezství demokratů ve volbách do Kongresu totiž ztíží situaci prezidentu Trumpovi v prosazování jeho kontroverzních politik, které působí na vyšší zadlužení a tím zároveň i na výraznější inflaci. To ve výsledku ubralo z dosavadního vzestupného tlaku na dolarové sazby a zprvu vedlo k oslabení dolaru. Tímto směrem působil také částečný ústup rizikové averze na trzích, který odrážel rovněž vývoj ceny surové ropy. Zatímco ta na začátku týdne ještě přesahovala hranici 110 dolarů za barel, v jeho průběhu klesla o výrazných 17 %, když se dnes obchodovala poblíž 97 dolarů za barel. Naproti tomu ale přetrvávající odolnost americké ekonomiky a silný trh práce v USA bude nadále držet Fed v pozoru a dolar tak nakonec v závěru týdne korigoval předchozí ztráty a uzavírá týden téměř beze změny s kurzem poblíž 1,115 USD/EUR.

Autor: Martin Gürtler