Růst v třetím letošním čtvrtletí zůstal v Evropě umírněný

Dnes budou dominovat evropské údaje HDP za třetí čtvrtletí a inflační data z velkých ekonomik eurozóny. Mezičtvrtletní růst tuzemské ekonomiky podle nás v Q3 setrval na úrovni 0,3 %. Oproti tržnímu konsensu se tedy obáváme pomalejšího růstu. To by mohlo redukovat očekávání ohledně utahování měnové politiky ČNB, které stále považujeme za příliš agresivní. Očekávání dalších kroků ECB a Fedu, zahraniční vývoj sazeb a setrvání zvýšených cen energií ale momentálně brání výraznějšímu poklesu korunových sazeb. Příznivější úrokový diferenciál nyní české koruně pomáhá. Slabší domácí růst a případné zmírnění očekávání ohledně dalšího zvyšování sazeb ČNB by však následně působily ve směru jejího oslabení (více zde: https://bit.ly/CEO_4Q26_CZ).

Růstová a inflační data z eurozóny otevírají prostor pro hike

Tuzemská ekonomika podle našeho odhadu ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,3 % q/q a 1,4 % y/y, mezičtvrtletní tempo růstu by se tak oproti Q2 nezměnilo. Hlavním motorem podle nás zůstala domácí poptávka. Spotřeba domácností dle naší prognózy meziročně vzrostla o necelá 3 %, zatímco růst fixních investic zůstal poblíž silných 6 % y/y. Mezičtvrtletní růst spotřeby domácností (+0,7 % q/q) a investic (+0,9 %) podle nás kompenzoval negativní příspěvek čistého vývozu (-0,4 pb). Vliv měl slabší výkon průmyslu kvůli vysokým teplotám, problémům v dodavatelských řetězcích a částečným odstávkám v automobilovém průmyslu. Celkově ale růst ekonomiky zůstává odolný, absence silnějšího výkonu však podle nás může omezovat prostor pro výraznější zvýšení sazeb ČNB. Více k našemu výhledu ekonomiky píšeme v Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_4Q26_CZ.

Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí pravděpodobně vzrostla stejně jako v Q2 o 0,2 % q/q a meziročně pak o 1,1 %. Měla by tak potvrdit relativní odolnost v současném prostředí. Růst by měl být podpořen zejména domácí poptávkou spolu s mírným zlepšením čistého vývozu. Na úrovni jednotlivých ekonomik však přetrvávají výrazné rozdíly. Španělská ekonomika by měla dále silně růst o 0,6 % q/q, zatímco slabší růst by měla vykázat Francie (+0,2 % q/q) a Itálie (+0,1 % q/q), přičemž německá ekonomika v Q3 pravděpodobně mezičtvrtletně stagnovala. Na výkonu německé ekonomiky se zřejmě negativně podepsaly problémy se splavností Rýna, v dalších čtvrtletích by se však měly dále pozitivně projevovat efekty fiskálního stimulu a investic do AI. Výhled ekonomiky eurozóny ale momentálně zatěžují utaženější finanční podmínky a setrvání cen energií na zvýšených úrovních.

Předběžná říjnová inflační data z největších ekonomik eurozóny zřejmě ukáží na zrychlení inflace ve Francii a Itálii, zatímco v Německu by meziroční růst spotřebitelských cen měl polevit z 3,3 % na 3 % v říjnu. Dosavadní data zatím nepotvrzují nepřímé dopady vyšších cen energií do ostatních cenových okruhů, rizikem ale zůstávají. Kombinace odolného růstu ekonomiky a zrychlující inflace by podle nás měla nahrávat zvýšení sazeb ECB v prosinci poté, co si včera představitelé ECB nechali prostor k vyhodnocení dalších dat a sazby neměnili.

ECB ponechává dveře pro další zvýšení sazeb otevřené

Americká ekonomika dále silně roste na pozadí zvýšených inflačních tlaků. Mezičtvrtletní anualizovaný růst tamní ekonomiky v Q3 zrychlil na 3,4 % z 2,2 % v Q2 a mírně překonal tržní konsensus ve výši 3,2 %. Významně k tomu opět přispěla spotřeba domácností, která rostla silně o 3,8 % q/q anualizovaně a k celkové dynamice HDP přidala 2,5 pb. Silné byly také firemní investice s příspěvkem 1,7 pb, zatímco čistý export přispěl výrazně negativně (-3,3 pb). To částečně kompenzovala tvorba zásob s příspěvkem ve výši 1,6 pb. Samotná zářijová měsíční data ukázala na mírné ochlazení spotřebitelské poptávky, když reálné výdaje domácností po srpnovém růstu o 0,5 % m/m stagnovaly. Vliv měl především pokles reálných výdajů za zboží o 0,3 %.

Měsíční data deflátoru PCE za září potvrdila zvýšené inflační tlaky, když celkový a jádrový deflátor meziměsíčně vzrostly o 0,5 %, respektive 0,3 %. Meziročně byl celkový deflátor vyšší o 3,6 % a jádrový o 3,1 %. V obou případech došlo ke zvýšení meziroční dynamiky. Růst tzv. superjádrové inflace PCE (jádrové služby bez bydlení) navíc setrval na vysoké úrovni 0,4 % m/m. Mírně navíc zesílila i meziměsíční dynamika jádrového zboží. Včerejší data tak podle nás nahrávají dalšímu utahování měnové politiky amerického Fedu, přestože k takovémuto kroku na středečním zasedání centrální bankéři nedospěli. Další zrychlování jádrové PCE inflace ve zbytku roku by ale mělo vést k jejich podpoře zvýšení sazeb o 25 bb na prosincovém zasedání.

ECB na včerejším zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, zároveň ale nechává dveře otevřené pro další zvýšení sazeb. Další postup se bude odvíjet od nově příchozích dat. Prezidentka Lagardeová přitom ale naznačila, že pokračování současných trendů v podobě odolného růstu eurozóny, zrychlování inflace a přetrvávající rizika sekundárních inflačních dopadů dražších energií by v zásadě podpořilo jasné směřování měnové politiky, v tomto případě tedy zvýšení sazeb. Jestřábí vyjádření pomohla euru částečně vymazat ztráty vůči dolaru.

Silnější data z USA a utvrzení sázek na zvýšení sazeb ECB se ve výsledku vzájemně kompenzovaly. Eurodolarový pár se ale v závěru seance posunul výše k úrovni 1,118 USD/EUR. Středoevropské měny přesto měly tendenci mírně posilovat. Zatímco polský zlotý a maďarský forint citelně zpevnily, česká koruna se v závěru seance vrátila do těsné blízkosti své otevírací úrovně.

Autor: Kevin Tran Nguyen