Americká inflace za červen by již mohla vykázat známky dopadu cel

Kromě dění kolem americké celní politiky budou dnes v centru pozornosti i data z tamní ekonomiky. Americká inflace by v červnu již mohla poodhalit známky dopadů cel do finálních spotřebitelských cen. Celková i jádrová inflace by v USA měly zrychlit na nejvyšší hodnoty od letošního února. Jejich meziměsíční dynamiky by měly rovněž poukázat na zintenzivnění cenových tlaků, které by především v cenách zboží mohly dále stupňovat vlivem zpožděného efektu cel. Spolu se solidními daty z trhu práce dnešní statistiky zřejmě nahrají pokračování pauzy v uvolňování měnové politiky Fedu v nejbližších měsících. S tím ale finanční trhy víceméně počítají, stále však ponechávají prostor pro snižování sazeb do konce roku, a to v úhrnu o 50 bb.

Inflace v USA bude zřejmě nahrávat pauze ve snižování sazeb.

Tlaky na růst amerických spotřebitelských cen v červnu podle nás zesílily. Celková a jádrová inflace dle našich předpokladů v červnu zrychlily na 2,7 % (vs 2,4 % v květnu), respektive na 3,0 % y/y (vs 2,8 % v květnu). Ke zrychlení by mělo dojít i na meziměsíční bázi. V obou případech odhadujeme, že meziměsíční inflace zrychlila o 0,2 pb na 0,3 % v červnu. Tu celkovou ovlivní zdražení pohonných hmot o 0,7 % m/m v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě v závěru června. Meziročně by ale měly být pohonné hmoty stále o 10 % levnější. 

Ke zvýšení inflace v USA zřejmě přispějí i ceny potravin, jejichž meziroční růst se dosud pohyboval kolem 3 %. Zde se mohou projevovat nejenom negativní dopady klimatické změny na úrodu ale také nedostatek pracovní síly kvůli zpřísnění imigrační politiky. Jádrová inflace by měla reflektovat pomalu probublávající efekty cel, když obchodníci vyčerpávají zásoby, které díky předzásobení naskladnili za nižší ceny před působením cel. Zavedená cla, jejichž výběr již představuje nezanedbatelný příjem do americké státní kasy, by se postupně měla projevit ve spotřebitelských cenách, když dovozci a výrobci nebudou schopni plně absorbovat vyšší náklady. Zvýšené inflační tlaky a solidní data z trhu práce pravděpodobně nezvýší urgenci ohledně uvolnění měnové politiky amerického Fedu.

Průmyslová výroba v eurozóně v červnu zřejmě narostla o 0,5 % m/m po ostrém dubnovém poklesu. Po silném růstu výroby o 2,2 % q/q v Q1 25, očekáváme, že se růst průmyslové výroby normalizoval, a i přes negativní efekt cel zůstal v Q2 relativně robustní. Velkým otazníkem nad evropským průmyslem ale zůstávají cla. Z pohledu sektorů je produkce v energetickém sektoru a v energeticky náročných odvětvích nadále utlumená, a to na o zhruba 10 % nižší úrovni ve srovnání s obdobím před válkou na Ukrajině. Údaje z předstihových indikátorů z průmyslu celkově naznačují slábnutí v dalších měsících, což by mělo být v souladu s působením cel.

Trump přitvrdil na EU a zvýšil celní hrozbu na 30 %.

Vzhledem k prázdnému makroekonomickému kalendáři bylo včerejší obchodování ovlivněno především sobotní zprávou ohledně zvýšení amerických cel na evropské zboží na 30 %, a to od 1. srpna. A to pod podmínkou, že se obě strany do té doby nedohodnou. Mohlo by se tak ale opět jednat o vyjednávací taktiku amerického prezidenta. Hrozba vyšších cel se nicméně podepsala na zhoršení nálady na trzích, přestože finanční trhy měly tendenci výroky ohledně cel v posledních týdnech diskontovat. Zhoršení sentimentu ovlivnilo primárně evropské akciové trhy.

Americký dolar pokračoval v mírném posilovacím trendu od začátku tohoto měsíce a vůči euru zůstává lehce pod úrovní 1,17 USD/EUR. Středoevropské měny na eskalaci celních hrozeb příliš nereagovaly a zůstaly poblíž otevíracích úrovní, přičemž polský zlotý dokonce mírně posílil o 0,3 %. Česká koruna zůstává poblíž 24,67 CZK/EUR a čerpá podporu z rozšířeného úrokového diferenciálu. Menší podporu do budoucna ale pravděpodobně přinesou toky na běžném účtu platební bilance, který v květnu skončil v deficitu 5,8 mld. CZK (více zde: https://bit.ly/4kFFxwK).

Autor: Kevin Tran Nguyen