Evropské ekonomiky zůstávají odolné, Fed vyčkává

Růst české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí zrychlil na 0,4 % q/q. To sice bylo jen nepatrně níže oproti našemu odhadu (0,5 % q/q) a tržnímu konsensu (0,6 % q/q), stále to však představovalo zrychlení po slabším prvním čtvrtletí, které ovlivnil výrazný nárůst dovozu. Mezičtvrtletní růst HDP podle nás dále podporovaly rostoucí výdaje domácností a podle komentáře ČSÚ se k nim přidal i zahraniční obchod, respektive čistý vývoz. Dynamika domácí poptávky ale mohla být ve druhém čtvrtletí oproti našemu očekávání slabší, což by mohlo částečně zmírnit obavy centrálních bankéřů z proinflačního vývoje domácí ekonomiky. Více zde: https://bit.ly/GDPf_2Q26.

Data z eurozóny pozitivně překvapila. Její ekonomika v Q2 mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 % oproti očekávaným 0,2 %, zatímco meziroční růst dosáhl 1,0 %. Pozitivní výsledek byl vcelku plošný napříč ekonomikami velké čtyřky se Španělskem (+0,7 % q/q) na čele, zatímco Německo, Francie i Itálie vzrostly shodně o 0,2 % q/q. Relativně solidní růst tak zatím potvrzuje odolnost evropských ekonomik v prostředí zvýšených geopolitických rizik a cen energií. Pozitivně překvapily i předstihové indikátory, když došlo k výraznému zlepšení indikátoru důvěry v ekonomiku od Evropské komise na 96,9 b. Přispěla k tomu lepší nálada v průmyslu i ve službách. Celková i jádrová inflace v eurozóně za červenec, zveřejněná v závěru týdne, pak zhruba v souladu s tržním konsenzem zrychlily o desetinu na 2,9 % y/y, respektive 2,5 % y/y. Očekáváme, že celková inflace bude dále stoupat a na počátku roku 2027 dosáhne vrcholu kolem 3,6 % y/y. Jádrová inflace by podle našeho odhadu měla vrcholit kolem 2,7–2,8 % y/y. Lepší evropská data mohou zmírnit obavy ohledně hospodářského růstu a v kontextu výhledu rostoucí inflace posílit sázky na zvýšení sazeb ECB, které my očekáváme v září. Další utahování měnové politiky, které finanční trh zaceňuje, je ale podle nás již méně pravděpodobné.

Na rozdíl od evropských údajů ty americké za odhady spíše zaostaly. Růst americké ekonomiky v Q2 26 dosáhl v mezičtvrtletním anualizovaném vyjádření 1,5 %, zatímco tržní konsensus čekal 2 %. Pozitivní zprávou byl silný nárůst spotřeby domácností (3,2 % q/q anualizovaně) a investic. To ale mírně tlumil nárůst dovozů – negativní příspěvek čistého vývozu dosahoval 1 pb. Domácí poptávka v USA si udržuje silné momentum, což zvyšuje riziko setrvání silných inflačních tlaků. Určité uklidnění v tomto ohledu ovšem přinesla inflační data PCE za červen. Jádrový deflátor PCE meziměsíčně vzrostl o 0,1 % a skončil tak desetinu za tržním očekáváním. Zároveň šlo o jeho nejnižší meziměsíční dynamiku od března 2025.

Fed ve středu podle očekávání ponechal úrokové sazby beze změny v pásmu 3,50-3,75 %, přičemž pro zvýšení sazeb o 25 bb hlasovali hned tři členové FOMC. Prohlášení nedoznalo oproti červnu významnějších změn, pozornost se tak soustředila na tiskovou konferenci předsedy Warshe. Ten sice zopakoval závazek Fedu vrátit inflaci ke 2% cíli, zároveň ale nenastínil, za jakých podmínek by centrální banka přistoupila k utažení měnové politiky. Trhy proto vyznění zasedání vyhodnotily jako spíše holubičí, což se odrazilo v poklesu kratších dolarových sazeb. Určitým varováním z hlediska reputace Fedu pak může být současný nárůst výnosů na dlouhém konci výnosové křivky. Fed nyní zjevně spoléhá na to, že část potřebného zpřísnění zajistí již zvýšené tržní úrokové sazby a očekávané zpomalení jádrové inflace. Další směřování měnové politiky tak bude ve zvýšené míře záviset na nadcházejících inflačních statistikách.

Ekonomický a strategický výzkum Komerční banky tento týden vydal nové čtvrtletní Ekonomické výhledy. Podtitul ‚Ekonomika šlape i proti větru‘ napovídá, že výhled tuzemské ekonomiky zůstává i přes zvýšenou geopolitickou nejistotu solidní. Pro letošek odhadujeme růst tuzemského HDP o 2,1 % a příští rok jeho zrychlení na 2,6 %. Dražší energie se přelijí do ostatních složek inflace a ta ke konci roku zamíří ke 3 %. Za celý rok 2026 podle nás inflace v průměru dosáhne 2,1 %, aby v roce 2027 vzrostla na 2,6 %. ČNB bude zřejmě držet úrokové sazby beze změny, jejich další zvýšení ale vyloučit nelze. Jádrová inflace sice zůstane zvýšená, její meziroční dynamika by ale již dále významně zrychlovat neměla. Momentum úvěrové aktivity, mezd i cen nemovitostí by mělo podle nás slábnout. Delším sazbám se dolů příliš chtít nebude. S uklidněním situace na Blízkém východě očekáváme postupné zvyšování sklonu křivky tržních sazeb. Krátký konec křivky by o něco níže měla tlačit neměnnost měnové politiky ČNB, zatímco její delší konec podle nás po částečné korekci zůstane zvýšený vlivem uvolňování fiskální politiky u nás i v zahraničí. Koruna zůstává stabilní. V nejbližších měsících bude její posílení brzdit silnější dolar a stabilita sazeb ČNB. V ročním horizontu ale očekáváme návrat ke zpevňování směrem k 24 CZK/EUR. Celý report je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q26_CZ (případně v anglické verzi zde: https://bit.ly/CEO_3Q26_EN).

Konflikt na Blízkém východě pokračuje, cena ropy Brent zůstává u 90 USD/barel. V průběhu týdne docházelo k úderům ze strany Íránu i Spojených států. Americký dolar se v první polovině týdne držel poblíž 1,14 USD/EUR. Po holubičím vyznění zasedání Fedu a slabších datech (HDP, PCE inflace) ve čtvrtek klíčový devizový pár otestoval 1,15 USD/EUR, aby týden zakončil poblíž 1,149 USD/EUR, což je mezitýdenní oslabení o 1 %.

Měny středoevropského regionu tento týden společnou řeč nenašly. Česká koruna téměř po celý týden postupně ztrácela a týden zakončila u 24,20 CZK/EUR. K jejímu oslabení mohla přispět redukce sázek na rozsah zpřísnění měnové politiky ČNB. Zatímco ještě v první polovině týdne se korunový peněžní trh přikláněl ke zvýšení repo sazby již na srpnovém zasedání v příštím týdnu, nyní už na něm očekává ponechání sazeb beze změny. Ztráty v posledních dnech kumuluje maďarský forint. V pátek k euru odepsal 0,5 % zejména vlivem obav o důsledky vynucené odstávky jaderné elektrárny Paks (za celý týden ztratil téměř procento). Oslabování amerického dolaru tak jako jediný dokázal přetavit v zisk polský zlotý, který si proti euru tento týden připsal 0,4 %.

Autor: Jaromír Gec